Velka - mlyn a mlynsky nahon Multi-cache
PVGC: Poprvní vydržela 3 roky, podruhé jen měsíc, bohužel, keš jde do archivu.
Velka - mlyn a mlynsky nahon
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kdyz jsem se setkal na mé první publikované kesi s FTF skupinou, jeden geokamarád pronesl, ze bych mohl udelat i nejakou kes na Hranicku, a ze to vubec nemusí být petková mysterka. Rozhodl jsem se, ze zalozím nekolik kesí v rodné vesnici, které se dosud geocaching nedotkl. První ze série kesí je venována místnímu mlýnu a mlýnskému náhonu. Jednoducha multikes vas seznami s historii mlyna a pozustatky nahonu.
V kazdé porádné obci má být kostel a hospoda, casto jde i o pomerne dobré orientacní body, kterým se budu venovat v nekteré z prístích kesí z této obce. Jeden muj deda byl ale mlynárem, takze jsem si vsiml jako prvního místa pro kes práve mlýna a mlýnského náhonu, nejspís za to muzou pohádky o vodnících, které deda umel vyprávet moc hezky.
Historie mlýna ve Velké sahá podle místních kronik az do roku 1448, kdy Jan z Cimburka, hejtman moravského markrabství, nechal pripsat jako dedictví své zene Zofii z Kunstátu krome jiných i obec Velkou s mlýnem - to je první historicky dolozená zmínka o mlýne v obci, ale komu tehdy mlýn patril se neví.
Vedle mlýna bývala pila. V dobách kdy elektrina nebyla zcela bezná, se mlelo ve mlýnech pohánených vetrem - nekolik pozustatku vetrných mlýnu v okolí má jiz dlouho své kese. Druhým casto uzívaným zdrojem prírodní energie byla voda, stejne jako u tohoto mlýna, privádená casto umele zbudovaným náhonem. Tento zacínal na rícce Velicce splavem, od nejz vedl náhon na mlýn pres obec. Na dobové fotografii se muzete podívat, jak náhon vypadal kousek od posledního cástecne dochovaného úseku. Z místa fotografie z roku 1925 muzete vyrazit na krátkou procházku ke mlýnu, kousek pred mlýnem uvidíte zbytky stavidla.
Velicka podle dobových zpráv na jare dravá rícka, v léte témer vysychala a vody bylo málo, k pohonu mlýna a pily nestacila. V období mezi lety 1878 a 1892 byl mlýn vybaven parním strojem, který umoznil provoz i v dobe sucha. Elektrina byla do obce zavádena od roku 1926 a jiz v roce 1928 byl do mlýna jeho posledním majitelem, panem Janem Doskocilem (z doby, kdy se jeste mlelo) zakoupen i elektromotor. Podnikatelský zámer v dobe porízení urcite výborný, pozdeji neprimo zaminka pro zruseni mlyna.
V kronice najdete i zmínku o pozáru mlýna v noci z 29. na 30. cervna roku 1936. Hned na jare roku 1937 pri povodni doslo k vymletí nového koryta Velicky a z jezu do náhonu prestala téct voda. V prubehu roku 1937 byl vyhorelý mlýn opraven, bylo zruseno mlýnské kolo, které nahradila vodní turbína, jiz nepotrebný komín pro parní stroj byl rozebrán a cihly pouzity na stavbe nového mlýna. Mlýn byl vybaven novým strojním zarízením, prívod vody byl resen nouzove dreveným korytem. Nový náhon byl zkolaudován az za valky v roce 1942.
Dalsí zmínky o mlýne v poválecné historii také nejsou veselé. V zárí 1945 bylo mlynári Doskocilovi podekováno, ze behem války pomáhal potrebným (usnesením MNV, spolu s Hranickými mlynári Lezákem a Kratochvílem). Zmínky o mlynári a jeho politické príslusnosti vynechávám a dostáváme se ke zmínce o drobných stavebních úpravách mlýna roku 1949 - zborení klenutých stropu, prestavba bytu v prízemí a dostavba bytu v prvním poschodí. Dalsí pokracování mlýna v dobe poúnorové je smutné. V roce 1951 byla úredne zavrena pila a zruseno povolení k provozování zivnosti jejímu majiteli, panu Frantisku Doskocilovi tehdy 83 letému otci majitele mlyna, Jana Doskocila (v roce 1952 zemrel). V roce 1953 doslo rozhodnutím Reditelství severomoravských mlýnu v Olomouci k zastavení provozu mlýna. Duvodem bylo porusení prívodu vody do náhonu a provozu mlýna pouze na elektrinu, kterou se od roku 1952 muselo setrit. Nepomohly stíznosti Velké ani sousedních obcí, mlýn zustal definitivne uzavren.
Doba byla zlá a zacátkem roku 1959 se mlynár Jan Doskocil vzdal funkce tajemníka MNV, nacez byl vyloucen z KSC a od 1. cervence 1959 byl mlýn, vcetne pily, náhonu a souvisejících pozemku znárodnen. Mlýn dostalo do uzívání JZD, slouzil pak jako sklad obilí. V roce 1965 bylo rozhodnuto o demolici pily a prilehlých hospodárských budov u mlýna.
Poslední zmínky o mlýnském náhonu lze najít ve tretím svazku kroniky, poválecném. Asi lépe, nez kronikár, je popsat nedokázu, uvedu tedy citace z této cásti kroniky.
V roce 1965 se v kronice objevila zmínka o jarní velké vode - cituji "Splav na Velicce pred domkem cís. 83 byl jiz po nekolik roku neopravován a neudrzován. Od roku 1948, kdy byly hranické mlýny Lezáku a Kratochvílu znárodneny a presly do vlastnictví Mlýnu a pekáren v Pardubicích, nikdo se o splav a cistení struhy nestaral. Splav kazdorocne neopravovaný pozvolna chátral, az jarní povoden v mesíci breznu jej prorvala a jez cástecne odnesla. Tím se hladina vody na Velicce snízila a voda prestala téci do struhy. Proto studna vyschla a stala se mrtvým korytem se smrdutými kaluzemi bahna a hejny bzucících a bodavých komáru. Skoda nasí krásné struhy, naplnené kristálove cistou vodou od jara do zimy, ozivené cervene míhajícími se pstruhy a tutam i plachou ondatrou a za letních veceru bylo slyseti i sepot milencu procházejících se po hrázi. To vsechno krásné umrelo. Struha je mrtva, bez vody. A mrtvé koryto struhy nikoho neláká. Je to jako temný stín pri provádené socializaci mlýnu. Drívejsí soukromí majitelé kazdorocne splav opravovali a struhu cistili. Místní národní výbor, zvláste predseda Jan Babor, naléhal na zodpovedné úrední cinitele politické a vodohospodárské a nynejsí majitele - Mlýny a pekárny v Pardubicích o urychlenou generální opravu jezu. Ale v roce 1965 vystrídalo se tam nekolik komisí, ale ani k prozatímní oprave nedoslo. Tak rozborený jez a mrtvá struha strasí dál az se zodpovední cinitelé dohodnou. Mlýnská struha, vedoucí vodu pred lety z Velicky od splavu v Reciskách na mlýn cís. 26 ve Velké je jiz po více let neudrzovaná, bez protékající vody, zaplnena zapáchajícím bahnem a v letních mesících cástecne vyschlá. Zvláste nezádoucí odtékání odpadových splasku a ze silázních a mocuvkových jam od kravína, ciní v poslední dobe tento stav po stránce zdravotní a vzhledu obce prímo nesnesitelným. V roce 1965 snazila se rada MNV, zvláste predseda Jan Babor, cís. 97 a clen rady Vilém Keprda cís. 39, za soucinnosti okres. Hygienika ONV v Prerove zjednat nápravu, zvláste zákrokem u místního JZD, aby byl zamezen prítok splasku od kravína. Ale ke konecnému vycistení mlýnské struhy nedoslo. Zapáchá a ostudí vzhled obce dál. To je dalsí nepríznivý pruvodní zjev pri socializaci v nasí vesnici."
Asi to smrdelo opravdu hodne, protoze jiz v roce 1966 najdeme v kronice dalsí zmínku - "Veliké úsilí venovala rada MNV, zvláste predseda Jan Babor a clen rady Vilém Keprda, o provedení nové stavby splavu u cp. 83 a o restauraci mlýnského náhonu a jeho vycistení mnoho komisí zodpovedných vyssích úredních cinitelu privolali, aby urychlili provedení techto naléhavých prací. Zatím mlýnský náhon smrdí dál a struha podél chodníku k Hranicím je stále mrtvá a bez vody. Snad az v roce prístím dojde ke stavbe splavu a vycistení mlýnského náhonu."
Do dalsí zmínky o náhonu v kronice uteklo dlouhých 10 let a docteme se o nem az v zápise z roku 1976 - "Na den 26. cervna byla vyhlásena brigáda na úpravu vpustí do kanalizace na Benátkách. Ve vsi se pokracovalo na kanalizaci od Sedlákového smerem nahoru. Prislo asi 30 brigádníku a tak se pracovalo na obrubnících chodníku, kolem Subového pres mlýnský náhon az po Rýpalovo (Tománkovo). Tento náhon vsak jiz mnoho let neslouzil ke svému úcelu, byl dobrý jako páchnoucí strouha a mnozárna komáru. Okresní silnicní zpráva ukoncila tento problém, vody, které po destích zustaly ve strouze odvedla pod silnicí do kanalizace."
Tato zmínka v kronice je poslední, finální. Po zbytcích brehu náhonu se muzete projít pri hledání kese. Pamatuju si ho jako malý, ale vodu jsem v nem nikdy nevidel. Vypadá to, ze ho postupne zavázejí a casem z nej nezbude nic. Zatím je na fotomape viditelný jako pruh stromu, které dríve lemovaly brehy náhonu. Je viditelná cást, kterou vám chci ukázat i cást pred obcí od jezu, ze kterého byl napájen. Najdete i zbytky stavidla u mlýna a pily. Mlýn jeste stojí, opet slouzí, i kdyz se v nem jiz nemele.
Behem odlovu kese bude mozna nutné prekonavat i opakovane koryto mlýnského náhonu. Pri zakladani jsem se presvedcil, ze i v jiz nepouzivanem koryte nahonu muze byt i dnes pomerne dost vody. Finalka je situována mirne mimo centrum obce, v okoli mlyna chovaji lide celkem dost psu a tem pohyb v okoli nahonu vadil, zvolil jsem tedy umisteni na klidnejsim miste a trosku vetsi krabicku/prochazku. Chtel bych vas pozadat, at nejezdite autem az k finalce, ale nechate auto v obci (cestou k finalce je mirna tereni nerovnost a v urcitych obdobich muze byt cesta nesjizdna) a take lehce pripomenout, ze na dalnici se opravdu neparkuje! Finalku najdete nedaleko jezu, ktery kdysi napajel nahon (kronika o nem pise, ze je 15 minut od obce), jak si muzete opodal vsimnout, dalnice je dalsi silnicni stavbou, ktera narusila puvodni koryto nahonu. V logbooku najdete návod k získání bonusového císla, budete potrebovat i údaje z tohoto listingu kese.
Zdroj informaci: obecni kroniky cislo 1-3 a protektoratni obecni kronika, dostupne v archivu v Prerove a take vydane knizne mestem Hranice, pod ktere dnes obec uzemne patri.
Additional Hints
(Decrypt)
cbq xnzrarz an fgebz ir ilfpr nfv 1 zrge