Úvodní souřadnice vás zavedou na hrotovické náměstí k pomníku F.B.Zvěřiny před jeho rodný dům (budova čp.2). Rekonstrukce objektu č. p. 2 v letech 2016-2018 vedla k vytvoření nového Muzea Hrotovicka. Navazuje na zájem místních nadšenců z dob dávno minulých, připomíná bohatou historii města a jeho okolí, stejně jako osudů našich předků. Nechybí zde archeologické nálezy z regionu, ani příběhy z historie od středověku (včetně zaniklé osady Mstěnice) až do 20. století. Muzeum si připomíná také hrotovického rodáka, malíře Františka Bohumíra Zvěřinu, ale i další hrotovické osobnosti, např. fotografa Karla Chrásta či výrobce stabilních motorů Jana Dolníka. Jeho dílna je součástí nové expozice, věnované místnímu průmyslu a zemědělství. Prohlídková trasa je obohacena o interaktivní prvky, které jsou určeny hlavně pro dětské návštěvníky muzea. Jedná se o interaktivní a edukativní muzeum, zaměřené převážně na rodiny s dětmi. Součástí muzea je Turistické informační centrum. Pamětní deska a vstup do muzea je z parkoviště za budovou.
Otevírací doba úterý – neděle 9.00 – 12.00 13.00 – 17.00
FRANTIŠEK BOHUMÍR ZVERINA
Akademický malíř F. B. Zvěřina patří bezesporu k nejvýznamnějším hrotovickým rodákům. Narodil se zde 4.února 1835 a již jako díte projevoval kreslířský talent a zájem o umění. Po absolvování tříleté školy ve Znojmě studoval na stavovské reálce v Praze, kde v roce 1851 nastoupil na Akademii výtvarných umění. Brzy na sebe upozornil svou pílí a talentem, jeho obrazy byly vždy příznivě hodnoceny a zpravidla i odkoupeny. Získané peníze používal k podpoře nouzí strádající matky a k cestám po Balkáne. V roce 1859 byl z Akademie vyloučen pro své slovanofilství - na veřejnosti se totiž prezentoval výhradně slovanskými motivy. Od té doby se po 31 let věnoval pedagogické činnosti. Vyučoval na školách v Kutné Hoře, v Mariboru ve Štýrsku, v Gorici, v Brně a ve Vídni. V Kutné Hoře se 15.7. 1863 oženil s Jindřiškou Janečkovou. V roce 1866 mu byl udělen titul profesora. Zvěřina vyučoval kreslení, deskriptivní geometrii a krasopis, přednášel v řeči české, německé a slovinské. V roce 1890 odchází do výslužby.
Vedle pedagogické činnosti vyvíjel soustavnou činnost uměleckou. Své obrazy vystavoval v Praze, Brně, Budapešti, Krakove a ve Vídni. Podílel se na ilustrování 15 českých časopisů, mj. Zlaté Prahy, Světozoru a Květů. Kresby a články publikoval rovněž v časopisech anglických, ruských, španělských a jihoslovanských. od roku 1893 žil ve Světlé v Dolních Rakousích. V posledních letech svého života pravidelně každé léto dojížděl na Starý Bítov, kde se věnoval malbě přírodních motivů.
Zemřel ve Vídni 27. prosince 1908. Zanechal po sobe rozsáhlé umělecké dílo, jehož část je umístěna ve Zvěrinove památníku v Hrotovicích. V roce 1913 byl Zvěřinovi v Hrotovicích zbudován pomník (stával na rohu zahrady Anderlova hostince), v roce 1972 byl pomník přemístěn před jeho rodný dům.
Pohlednice s původním pomníkem
Památník před rekonstrukcí budovy
Pohled do expozice památníku
Kresby
Oblastní galerie Vysočiny uspořádala roku 2009 v širokém a reprezentativním výběru prurez celou jeho tvorbou. Na této rozsáhlé výstave byla vedle obrazu a kreseb z fondu Národní galerie v Praze prezentována díla z verejných i soukromých sbírek. Pocházela ze Slovenské národné galérie v Bratislave, Moravské galerie Brno, Západoceské galerie v Plzni, Oblastní galerie Vysociny v Jihlave, ze sbírky jeho rodného mesta Hrotovic i soukromé sbírky.
K výstave vyšla obsáhlá monografie, ve které je zpracován život a dílo F. B. Zveřiny, a která zároveň obsahuje jeho osobní zápisky a poznatky z cest, včetně fotodokumentace.
**********************
Na náměstí zjistěte následující údaje:
Číslovka v názvu náměstí A
Počet oken v horní řadě průčelí zámku B
Počet písmen nápisu na pomníku C
Počet slov v názvu muzea D
Počet oken stěny budovy za pomníkem E
Cache naleznete na N49°06. [A/2][A-D][A-A]' E16°03. [A-D][E-D][C/D]'
Muzeum stojí za zhlédnutí. Je to profi udělaná expozice.