EN:
The Roman Catholic church of Saints Peter and Paul was founded in the year 1280. However, as it was numeroulsy renovated and in 1485 even burned down, the only remaining original gothic structure is the sacristy; indeed, the predominant features are entirely baroque in nature.
CZ:
Historie Sobeslavi
Sobeslav patrila nejdríve pánum z Rožmberka, kterí nechali postavit hrad s veží Hláskou, špitál a pri nem kostel sv. Víta a kostel sv. Petra a Pavla. O mesto pecovali více než 300 let. Mestská práva byla udelena Sobeslavi roku 1390. Obchod i remesla, hlavní zamestnání obyvatelstva, se rozvíjely a vzkvétal i kulturní život. Sobeslav byla za husitských válek vypálena, ale pozdeji prijala ctyri artikule. Po Bílé hore bylo mesto rekatolizováno. Hodne utrpelo za tricetileté války a upadalo do stále vetších dluhu. Tehdy zámožný meštan, Zachariáš Marek Markovský mestu pomáhal, podporoval chudé a nechal postavit kostel sv. Marka. Roku 1660 koupili trebonské panství Schwarzenberkové. V první polovine 19.století se zacal menit starobylý ráz mesta. Byly zbourány brány, zrušen hrbitov u kostela sv. Petra a Pavla - od r. 1838 se pohrbívalo jen na hrbitove u kostela sv. Marka (ten byl zrušen r. 1937) a na stavební materiál rozebírány hradby.
Historie kostela sv. Petra a Pavla
Z puvodního rane gotického kostela z období kolem roku 1280 zustala jen zákristie. Kostel byl nove vystaven v letech 1380 až 1390. Po vypálení roku 1485 byl nove zaklenut sklípkovou klenbou se vzorem ctyrcípé hvezdy (1499-1501). V roce 1727 byla pristavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Zarízení kostela je predevším barokní.
Historie veže
Od svého vzniku byla vež pozorovatelnou, strážním místem, malou pevností, zvonicí a od roku 1482 také mestskou klenotnicí.
V prubehu staletí prošla vež ctyrmi podobami. Byla postavena pri chrámu sv. Petra a Pavla v centru trhové osady. Puvodní vež románského ci rane gotického slohu, pravdepodobne z konce 12. nebo zacátku 13. století, byla ve srovnání s dnešní nižší a až do vrcholu vyzdená. Po dobytí Sobeslavi roku 1421 husité románskou vež jako duležité strategické místo, pozorovatelnu a pevnost, poborili.
Roku 1474 byl položen základní kámen a znovu zacala stavba veže. Neví se, nakolik byly využity základy a zdi veže puvodní. V prízemí vznikla kaple sv. Jana Krtitele. Vež v gotickém stylu byla dokoncena roku 1488. Nemela ochoz a strecha mela tvar osmibokého jehlance (homole). Díky tomu získali Sobeslavští prezdívku homolkári.
Roku 1661 blesk zapálil strechu, poškodil zdi a zvon Petr Pavel, varhany a oltár v kostele a vytloukl okna. Vež mela po 90 let provizorní sedlovou strechu.
Nejstarší dochovaný pohled na Sobeslav od F. B. Wernera z roku 1750 krátce pred odstranením provizorní sedlové strechy z vrcholu veže
Roku 1747 bylo rozhodnuto rekonstruovat vež do soucasné podoby. Vznikla pavlac se zábradlím, vyzdobeným rožmberskými ružemi a barokní strecha se dvema cibulovitými bánemi. Roku 1750 bylo dílo dokonceno – na vrchol byl slavnostne vztycen kríž s orlicí. Pri prestavbe zemrel klempír, utrhlo se s ním lano. Roku 1838 byl zrušen hrbitov pod veží.
Pohled na Sobeslav a choustnický kopec z roku 1806
Od roku 1484 sloužili na veži hlásní (trubaci, turneri). Byli placeni z obecních penez, hlídali mesto pred neprítelem, dávali pozor na požáry, zvonili a strarali se o hodiny. Od roku 1750 bydleli se svojí rodinou v malé svetnici na veži. Jídlo a drevo na topení museli vynášet po schodech nebo vytáhnout pomocí kladky.
Tesne pod vrcholem veže je makovice, dutá koule, ve které jsou informace, které tam byly vkládány jako poselství následujícím generacím. Puvodní schránku znicil požár roku 1661. Po roce 1750 byla otevrena až roku 1955. Uvnitr se našly opisy mestských privilégií a dokumenty o stavbe veže, telesné ostatky (popel a kustky), kadidlo, príze, medailonek, venecek, relikviár a amulet s modlitbami. Památky byly vráceny do makovice a byly k nim pridány další.
Roku 1957 vichrice zlomila vrchol veže i s makovicí, ta zústala viset na kusu plechu, ale ulomil se kríž a vež poškodil.
Makovice byla opravena a doplnená dalšími dokumenty. Na vršek veže byl dán nový kríž. Makovice byla ješte jednou otevrena a doplnena v roce 1998 pri oprave veže.
Vež
Vež má 68,5m. Nahoru vede 168 schodu a clovek se tak dostane do výšky 44m.
Uvnitr vedle vchodu jsou do zdi zasazené tri malé kamenné náhrobky, které puvodne byly v podlaze presbiteria kostela.
V prízemí veže je kaple Panny Marie. Nad kaplí je bývalá mestská klenotnice s gotickou skríní.
Zvony byly na veži pravdepodobne od roku 1210. Potom, co husité vež poborili, byly umísteny do provizorní zvonice. Ted je na veži zvon Petr Pavel z roku 1492, potom, co v r 1663 blesk zasáhl vež, byl prelit.
Kdy byly na vež poprvé umísteny hodiny, není známo, ale vedle staré gotické skríne leží hodiny, které ukazovaly Sobeslavským cas od r. 1677 do roku 1959. Roku 1932 byly na základe rozhodnutí okresního soudu uvedeny v soulad se stredoevropským casem. Od doby, kdy pan starosta Josef Mrázek zmeškal vlak a nechal posunout raficky, aby se to už nikomu nestalo, šly totiž hodiny o sedm minut napred.
Podle povesti na veži straší. Kdysi se na táborsku jeden šlechtic, Leopold Gerard, beztrestne dopouštel výtržností a krvavých násilností. Jednou se pred ním schoval kupec, na kterého byl naštvaný, a tak si Gerard vybil vztek na sobeslavských meštanech. Jeden z nich, Ondrej Hazuka, byl Gerardem ubit k smrti.Od té doby se jeho duch zjevoval na veži. Gerard byl nakonec odsouzen na doživotí.
Požitá literatura:
Petr Lintner: Pohledy sobeslavské
Václav Bouška a kol.: 600 let mesta Sobeslavi 1390-1990
BYOP - v kesi není tuzka!