Mlynek Mystery Cache

Druhá z plánované série keší o pražských pramenech a studánkách.
Úvodní souradnice Vás nezavedou ke krabicce, ale ke studánce Pod Matejem, též zvané Mlýnek.

Území PP Nad Mlýnem (západne od studánky) tvorí skalnatý bridlicový svah nad meandrem Šáreckého potoka, louka prudce se svažující k údolní komunikaci a rada menších ploch se stepními spolecenstvy v horní cásti území. Jako velká cást Šáreckého údolí i tato lokalita byla zemedelsky využívána po staletí a to predevším jako louka a pastvina. Je to tedy ukázka kulturní krajiny, kde spolu s prírodou ovlivnoval složení vegetace svou cinností clovek. Proto se zde vytvorila spolecenstva rostlin do urcité míry vázaných na tento zpusob údržby.

Potkáme tu hlohy (Crataegus sp.), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), na skalních terasach kavyl Ivanuv (Stipa joanis), na hranici skal a louky napr. kakost krvavý (Geranium sanguineum) apod.

Území je pravidelne udržováno, louky podle potreby koseny a cástecne vypásány rízenou pastvou stáda ovcí a koz, aby se citlive napodobila drívejší historická zemedelská údržba krajiny probíhající zde po staletí. Nepuvodní a agresivní dreviny, zejména trnka a trnovník akát, jsou v území postupne redukovány. Jde také o hodnotnou zoologickou lokalitu predevším s významnou faunou bezobratlých živocichu vázaných na stepní biotopy a les. Bohatý je výskyt rady chránených druhu motýlu a reliktních stepních brouku.

Ve 40.letech byla stará studánka nove vyzdena. Je to klenutá kobka z cervených cihel, dlouhá 115 cm, vysoká 67 cm od hladiny vody, široká cca 80 cm, pod barokním kostelem. Podle povesti tu byl první kostelík postaven v roce 971 knížetem Boleslavem II., na míste, kde byla díky lsti krásné Šárky pobita Ctiradova družina. První verohodná zmínka o zdejším kostele pochází až z roku 1404. V roce 1770 byl tento starý kostel nahrazen novým – pozdne barokním. Dríve tu probíhaly oblíbené místní svatomatejské poute na pocátku jara. Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu se stánky a poutové atrakce postupne presunuly do nižších úseku poutní cesty, zejména pak na dnešní Vítezné námestí. V roce 1964 se kvuli výstavbe budov CVUT presunula pout na dnešní Výstaviste.

Podzemní voda v této studánce je pravdepodobne chemického typu vápenato-horecnato-uhlicitano-síranového s neutrálním pH a vysokou mineralizací. Obsahy chloridu jsou o 100% vyšší než pripouští vyhláška o pitné vode, pravdepodobne kvuli zimnímu solení silnic. Také byla v podzemní vode z této studánky prokázána kontaminace koliformními bakteriemi, zpusobená prosakováním z okolní kanalizace, takže bohužel NEPÍT!

Vydatnost tohoto pramene je približne do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupne klesá.

Studánka postupne chátrá - zjevne chybí alespon základní údržba. Je na nás, co s jejím bídným stavem bude dál.. Po staletí udržované studánky pustnou, pramínky se ztrácejí v bahne, pametníci rozsáhlých prameništ odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to velká škoda, voda do krajiny patrí, co svet svetem stojí. Ješte, že existují projekty a akce, které sice nemají vysoké cíle, ale nabízí všem, kdo o to stojí, možnost neco konkrétne pro obnovu udelat. Funguje Národní registr pramenu a studánek, kde k 12.11.2010 je 3800 záznamu. I my máme v plánu si tu najít svého sirotka a ušít mu nový kabátek. :o)

Malý princ (kapitola XXIII)
Dobrý den, pozdravil malý princ.
Dobrý den, rekl obchodník.
Byl to obchodník s patentními pilulkami utešující žízen. Když clovek polkne jednu týdne, nemusí už pít.
Proc to prodáváš? zeptal se malý princ.
Je to velká úspora casu, odpovedel obchodník. Znalci to vypocítali. Ušetrí se padesát tri minuty za týden.
A co se udelá s temito padesáti tremi minutami?
Co kdo chce ...
Kdybych já mel padesát tri minuty nazbyt, rekl si malý princ, šel bych docela pomaloucku ke studánce...

A konecne, kde kešku najít? Jiste si rádi opet provetráte mozkové závity, a proto jsme ji umístili o kousek dále na souradnicích