18/04/2020 POZOR! Změna finálních souřadnic. Po kontrole výpočtu v geochecku proveďte před zadáním do navigace korekci výpočtu N -0.005. Před hledáním použijte fotohint a po zalogování uveďte vše do původního stavu. Děkujeme.
Karlínský prístav byl zrízen v roce 1822 v bývalé mlýnské stoce na jižním vltavském ramenu jako první obchodní prístav v Praze. V letech 1841, 1869, 1893 a 1911 byl upravován. Jeho umístení bylo približne v oblasti dnešního Rohanského nábreží – zhruba mezi ulicemi U Nádražní lávky a Šaldovou.
Lode odsud vyplouvaly na vltavsko-labskou lodní cestu, vedoucí pres celé Nemecko až do Hamburku. Rocne zde bylo naloženo a vyloženo približne 280 lodí. V dnes již zaniklém dome cp. 192 mela sídlo Pražská paroplavební spolecnost. Zvlášte pred zavedením železnice mel prístav znacný význam pro hospodárský rozvoj Karlína; na Rohanském ostrove bylo v roce 1875 postaveno velké nákladové nádraží Severozápadní dráhy.
Prístav ztratil význam kolem roku 1926 po preložení koryta Vltavy o nekolik set metru na severozápad. Rameno s prístavem byla zaslepeno a postupne až do 50. let 20. století zasypáváno (údajne i zbytky po demolici Stalinova pomníku). Dodnes je ale v nekterých domech v Pobrežní ulici zachováno vybavení prístavu.
Zdroj: Wikipedia.cz
Historie:
Pocátkem stavby prístavu bylo vydání Labských plavebních akt v roce 1821, která zarucovala svobodnou plavbu po Labi do Hamburku. 1. kvetna založila skupina bankéru a obchodníku Pražskou spolecnost pro plavbu plachetní. V roce 1857 byl název zmenen na Pražskou spolecnost pro plavbu parní a plachetní. Sídlo spolecnosti bylo v dome cp. 192 dnes již neexistujícím. Tato spolecnost pak provozovala lodní dopravu mezi Prahou a Hamburkem. Pobrežní ulici lemovaly skladište a jeráby, které naložily a vyložily zhruba 280 lodí za rok.
V letech 1891 – 1893 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce karlínského prístavu. Byl prohlouben, rozšíren a opatren prístavní zdí. Místo dosavadních dvanácti lodí se do neho vešlo tricet šest a užitková plocha se zvýšila na 20 700 m². Pro prípad, že by voda v rece klesla 100 cm pod normální stav, byla hloubka prístavu 1,8 m aby se zabránilo nasednutí lodí na dno.
Stavba lodí:
V tesné blízkosti prístavu stála strojírna "Rustonka", kde byl dne 1. kvetna 1841 spušten na vodu první ceský parník Bohemia. Plány na stavbu osobního parníku s kolesovým pohonem a velmi malým ponorem necelého pul metru pri plném zatížení, vypracoval britský inženýr J. Ruston. Drevený trup parníku byl dlouhý 37 m, široký 5 m, pres kolesa 8,7 m. Parní stroj pohánející bocní kolesa mel výkon 23 kW (30 HP) s tímto strojem parník uvezl až 140 cestujících prumernou rychlostí kolem 12 km/h. Lod mela dva salony s luxusním vnitrním vybavením. Lod jezdila dvakrát týdne mezi Obrístvím a Dráždany, a to i pri nízkém stavu vody, kdy byly dráždanské parníky odstaveny.
Konec prístavu:
Po regulaci Manin a po preložení toku Vltavy prístav v Karlíne zanikl a nahradil ho již predtím vybudovaný velký obchodní prístav v Praze – Holešovicích. Proto tu byly uzavreny nekteré zájezdní hostince a skladovací prostory. Karlínský prístav byl postupne zasypáván až Rohanský ostrov splynul s pevninou. Na území bývalého prístavu byla dve škvárová fotbalová hrište, zahrádkárská kolonie, ale na cásti ostrova zacaly vznikat divoké skládky.
Roku 1968 se zacalo uvažovat že Praha požádá o usporádání olympijských her v roce 1980. Ústrední prostor olympijských souteží, tedy velký Národní stadion a nekterá další sportovište, mely být vybudovány na Rohanském ostrove a na Maninách. Sídlište Invalidovna se melo stát jednou z ubytovacích kapacit olympioniku z celého sveta. Navíc byl pro potencionální návštevníky her vystaven hotel Olympik.
Soucasnost:
Na západním konci Rohanského ostrova vyrostla na ploše ctyr hektaru jedna z nejvýznacnejších pražských staveb Danube House, projekt River City Prague. Výstavba zahrnuje kancelárské prostory, obchody, hotel, byty, restaurace a podzemní garáže. Zajímavostí projektu je též nový koncept dopravní prístupnosti. Všechna doprava je rešena pres podzemní komunikaci, která je témer 300 metru dlouhá a jsou na ní 3 kruhové objezdy a bežné dopravní znacení.
Text: geopavka
Informace ke keši
Protože tato keš se jako jediná nenachází v prístavu z duvodu jeho zrušení, je rešena trošku jinak. Není vedena jako "Traditional", ale "Unknown", abyste si aspon pred jejím odlovem užili trošku zábavy. Pro její úspešný odlov musíte vyrešit jednu lehkou psychologickou metodu. Její príklad je uveden níže. Verím, že se vám její smysl podarí rozluštit rychle:
Pokud jste pochopili daný príklad, mužete se pustit do luštení cílových souradnic.
Ty získáte dosazením výsledných císlic za neznámé A – F v následujícím vzorci:
N 50°05.ABC, E 014°26.DEF
A 
D
B E
C 
F
Podarilo se? Pokud ano, mužete si overit svuj výsledek:
18/0E4/2020 Po kontrole výpočtu v geochecku proveďte před zadáním do navigace korekci výpočtu N -0.005
Na cílových souradnicích hledejte klasickou PET pod kameny. Použijte přiložený fotohint a před odchodem keš stejným způsobem zamaskujte. Již mnohokrát došlo k její ztrátě. Děkujeme.
Prejeme vám príjemný odlov a dekujeme za vaše príspevky, se kterými se podelíte s ostatními v logu.
P.S.: Nezapomente si opsat bonusové císlo, mohlo by se vám hodit...
Keše série Pražské prístavy:
#1 Holešovický (GC2HCBM)
#2 Libenský (GC2HW1M)
#3 Karlínský (GC2J84Q)
#4 Smíchovský (GC2J11H)
#5 Podolský (GC2M620)
#6 Radotínský (GC2N2H4)
#7 BONUS (GC2TB2C)