Na uvedených souřadnicích nehledejte keš, ale novou lezeckou stěnu.
Čtěte pozorně "Jak na keš?"
Co je umělá stěna?
Jedná se sportovní zařízení, které slouží k tréninku skalního lezení a výcviku lezeckých technik, a tím i k rozvoji specifických svalových skupin, které se při tomto druhu sportu využívají. Stěny se rozlišují na venkovní a vnitřní. Většinou jsou konstruovány z jednotlivých panelů, které jsou uchyceny na pevné konstrukci. Tato konstrukce určuje specifický tvar a profil stěny, často imituje skutečný povrch skalních stěn. Na svém povrchu mají umístěno množství různých chytů a stupů.
Vývoj a současnost
Velmi těžce se dohledávají zmínky o prvních umělých lezeckých stěnách. První stěny byly jednoduché, stavěné z překližky a instalovány v tělocvičnách nebo dokonce na půdách. Moderní technologie umožnily tomuto odvětví značné možnosti. Staví se nové specializované lezecké haly, které umožňují trénink lezeckých technik na různé úrovni. Současné stěny jsou opatřeny nejen převisy, ale imitují spáry různých šířek, krápníky, díry nebo boule. Velké stěny poskytují pevné jistící body. Pro lezení na umělé stěne je třeba mít vhodné sportovní oblečení, pytlík na magnezium, horolezecký úvazek (sedák), lezeckou obuv (lezečky) a případně lanovou brzdu. Nejdůležitější je samozřejmě lano a karabiny. Provozovatelé lezeckých stěn toto vše většinou zapůjčují. Milovníkům boulderingu (lezení bez jištění) jsou k dispozici nízké převisy a pod nimi speciální dopadové žíněnky. Bez základních znalostí lezení a jištění (bezpečnosti pohybu) může být tento sport velmi nebezpečný! Dnes je lezení na umělé stěně samostatnou sportovní disciplínou, ve které jsou pořádány soutěže a také světový pohár.
|
Srovnání: lezecká stěna v Praze-Ruzyni (12 m) a ve Zlíně (15,6 m).
|
Nová stěna ve Zlíně a nejvyšší v kraji
Po mnoha letech projektování se Zlín dočkal své nové lezecké stěny v říjnu 2011. Lezecké centrum Vertikon postavila a provozuje soukromá firma, která profinancovala 17,5 milionu korun, z toho 2,5 milionu přispěl na realizaci Zlínský kraj. Zlínský lezecký klub měl do okamžiku otevření nového centra pouze místnost s rozměrem 3 x 5 m postavenou koncem 80. let. Nejbližší větší stěna je v Holešově, větší pak v Brně a na Slovensku. Nová hala o půdorysu 15 x 18 m dosahuje výšky 16 m. Samotná stěna má výšku stěna 15,6 m, plochu 900 metrů čtverečních a obsahuje přes 4000 chytů. Více než 47 jistících linií nabízí k využití na 70 cest nejrůznějších obtížností. Hala dále nabízí zázemí ve formě baru, půjčovny lezeckého vybavení a pro rodiče i dětský koutek přímo v hale. Hala je v provozu denně v době od 10 do 22 hod. Vstupné do haly se liší podle denní doby (90,- nebo 110,- Kč) a pro nevybavené nadšence je k dispozici půjčovna, kde je možné zapůjčit kompletní set pro dva lezce za 150,- Kč. Zakladatel této keše nemá s halou nic společného, informace čerpal z běžně dostupných zdrojů. Více podrobností není třeba uvádět, zjistíte je přímo na stránkách lezeckého centra.
Jak na keš?
Pro nalezení keše je třeba navštívit místa pořízení následujících fotografií, zabírající vznikající a už hotovou stavbu lezeckého centra, které vyrostla na ploše bývalého sběrného dvora (pro usnadnění jsou připojeny souřadnice). V obou případech je záběr pořízen z bezprostřední blízkosti sloupů trolejového vedení (S1 a S2). Každý sloup je opatřen sedmi čísly, které potřebujete nutně znát pro výpočet nedaleké finálky. Stejně jako na stěně si tak procvičíte trpělivost, přesnost a zdravý úsudek, který vás dovede do cíle. A pozor, lze počítat i do mínusových hodnot! Uvítám, pokud ke svému logu připojíte foto z vlastních lezeckých zážitků (nejen na umělé stěně). Lovu zdar.
Pohled od levého sloupu (S1).
Pohled od pravého sloupu (S2).
Taková čísla hledejte...
Opravdu nejdou přečíst? Uvažujte přece…
... a tohle spočítejte.