Jedním s bolavých míst Šumperka je ponicená budova
sanatoria s prilehlým parkem. Zub casu se podepsal nejen na budove
bývalé plícní lécebny Sanatorka, ale i na vzácných drevinách v
jejím okolí.
Za nápadem postavit vodolécebný ústav, který mel fungovat podle
vzoru bavorského prírodního lékare Sebastiana Kneippa stál Spolek
prírodní lécby, založený 13. prosince 1896. V breznu
príštího roku zahájili jeho clenové sbírku na realizaci
projektu. Vznikla akciová spolecnost, jejíchž vudcí postavou
byl kapelník mestského orchestru Hans Rotter, který spolu s
manželkou do podniku vložil nejvetší financní
cástku.
Spolek rozhodl, že ústav bude postaven v blízkosti
„Šibenicního vrchu“ a Carodejnické planiny,
místa poprav v období carodejnických procesu. Ze všech
návrhu byl nakonec vybrán návrh šumperského stavitele
Henricha Poppa. Ten upravil projekt vídenského architekta Seiferta
a spolu s dalším stavitelem Franzem Hlochem stavbu
realizoval v letech 1998-1899.
Úpravu parku navrhl Engelbert Zdenek ze Šumperka a
socharskou výzdobu provedl sochar Julius Pelikán, jehož sochy
bylo možno spatrit ješte v minulých letech v parku
lécebny.
Sanatorium bylo slavnostne otevreno 14. cervna 1899 a melo
kapacitu približne 40 hostu, pro které bylo krome procházek po
širokém okolí k dispozici rozsáhlé zarízení budovy.
Stavba, která mela podobu zámecku uprostred lesu, se dockala velmi
brzy své prestavby a to již v roce 1925. Bohužel puvodní
švýcarský ráz architektury byl tímto zásahem zcela potlacen.
Soucasne s prestavbou byly postaveny další nové objekty,
budova reditelství na vrcholu „Šibenicního
vrchu“, zahradnický dum a vrátnice.
Po prestavbe se zde lécili chlapci a dívky s neotevrenou TBC a
zarízení bylo pojmenováno po tehdejším prezidentovi CSR na
Masarykovu zemskou detskou lécebnu.
Za 2. svetové války sloužilo zarízení vojákum, navrátilcum
a uprchlíkum z východu, ale hlavne jako detský domov pro 220
chovancu. Po válce byla obnovena lécba plicní a mimoplicní
tuberkulózy. Po roce bylo prejmenováno na Detskou lécebnu
tuberkulózy, která pak byla zrušena v roce 1981.
V soucasnosti je pusté a bohužel chátrá. Bojím se, že
kdysi krásná stavba bude znicena nenávratne. .
Podle Rej.cz .
Vlastní cache je plastovy box 0,5 l se standardním obsahem +
veci na výmenu.
Na schánku není videt z nejakého domu, takže odlov by mel být
docela snadný, místo je však hodne navštevováno,
hlavne pri vencení psu a tak pri vyzvedávání schránky budte velmi
opatrní, hlavne pak pri snehové pokrývce. Nekterí lidé jsou velmi
všímaví.