-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keš byla založena v den odhalení sochy
nejvýznamnejšího královéhradeckého starosty JUDr.
Františka Ulricha na Námestí Svobody. Dílo pro Hradec
Králové zhotovil prof. Stanislav Hanzík, clen umeleckého spolku
Mánes.
Nejvýznamnejší královéhradecký starosta byl JUDr.
František Ulrich, který se zasloužil o moderní
prestavbu a rozvoj mesta, což Hradci tehdy vyneslo oznacení
"Salon republiky". Stopy cinnosti doktora Ulricha se nesmazatelne a
významne zapsaly do tváre mesta, které proto bývá obrazne nazýváno
"mestem Ulrichovým".
Byl vudcí postavou nejen samotného mesta, ale vetšiny
verejne prospešných organizací, prumyslových podniku a
verejných úradu, jejichž pusobnost nebyla omezena hranicemi
mesta, ale zasahovala do celých severovýchodních Cech.
Jedna z nejvýznamnejších osobností nejen novodobých dejin
mesta Hradce Králové, dlouholetý starosta (1895 až 1929) se
narodil 6. února 1859 v dome U Špuláku na Velkém námestí v
rodine ucitele, pozdejšího reditele nižšího
gymnázia v Hradci Králové.
Po ukoncení základní školní docházky a maturite na hradeckém
gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Krátké období úspešného advokáta vystrídala celoživotní
služba svému rodnému mestu. Krome své profese advokáta,
právníka a politika byl i básníkem, redigoval napr. s básníkem
Františkem Kvapilem almanach Máj, prispíval do casopisu
Lumír, spolupracoval s Janem Nerudou na publikaci Národ sobe ve
prospech stavby Národního divadla. Do ní Ulrich zaslal poetickou
básen Ukolébavka. K oslave pocátku bourání hradeb napsal 4. ríjna
1884 básen, v níž vyjadruje svoji víru v opetovný rozvoj kdysi
královského mesta.
František Ulrich zapocal svou politickou dráhu pred svým
zvolením starostou. Roku 1889 byl zvolen do královéhradeckého
mestského zastupitelstva a za šest let, v roce 1895 se stal
starostou mesta. Jako šestatricetiletý a zustal jím po osm
volebních období. Spolupracoval s námestkem tehdejšího
starosty, vynikajícím, organizátorem a tzv. "osvoboditelem mesta od
pout hradebních", Janem Ladislavem Pospíšilem, který se
zasloužil o odkoupení pozemku a práv vojenské pevnosti na
mesto.
Pospíšil zemrel ve chvíli, kdy zastupitelstvu oznamoval
úspešné zakoncení jednání s monarchií. Mladý Ulrich nad jeho
hrobem prohlásil: "Kéž mestu našemu povstane brzy nový
Pospíšil, který by k jeho prospechu dokonal, co on
zapocal!"
Od zvolení do mestské rady (1893) byl referentem pro otázky
stavební a školské, zajímal se predevším o
školství prumyslové, o dopravní spojení mesta s okolím,
usiloval o zrízení železnicního reditelství, o výstavbu
letište atd.
V roce 1890 se stal clenem okresního zastupitelstva (do roku 1914),
kde mel v pusobnosti referát financní a personální. Nocní Hradec
Králové.
Starostou byl František Ulrich zvolen v únoru 1895 - jako
šestatricetiletý - a zustal jím po osm volebních období.
Pokrocilý vek ho roku 1929 prinutil odmítnout další
kandidaturu na starostenskou funkci, a tak po triceti ctyrech
letech v cele mesta odchází JUDr. Ulrich na zasloužený
odpocinek. Zemrel 18. kvetna 1939.
Ulrichovou prední zásluhou bylo pokracování v plánech J. L.
Pospíšila, jehož vizí byl stavební rozvoj Hradce
Králové. Ulrich na podporu zásad regulacních plánu zrídil
Technickou kancelár mesta s vynikajícími odborníky, ing. Zámecníkem
a ing. Souhradou, tvurci prvních regulacních plánu mesta. Tento
zásadový tým si zval ke spolupráci prední ceské speciality, napr.
arch. Zákrese, dr. Wirtha, prof. Kuglera.
Ulrich v roce 1909 dospel k názoru, že dosavadní regulacní
plán nestací - nový proto zpracovali architekti Liska a Rejchl a
konecne ve dvacátých letech prof. Josef Gocár.
Ulrich predvídal význam Hradce Králové a zvýraznoval jeho roli jako
vysoce kvalitního regionálního centra. Pro mesto se snažil
získávat sídla úradu, institucí, škol a prumyslových
podniku, vcetne vojenských velitelství ci orgánu církevních.
V Hradci Králové vznikl první komunální podnik v ceských zemích. Za
Ulricha se mesto rozrostlo o nový moderní prumysl, vznikla
Fotochema, Sklárský ústav, cokoládovna Jitrenka, Plynárna v
Kuklenách, byla zavedena elektrina na staré mesto.
Ulrich byl cinný i v oblasti financnictví, ve Sporitelne
královéhradecké, v První ceské vzájemné pojištovne, byl
clenem správní rady Anglobanky a reditelem Zemské banky Království
ceského v Hradci Králové.
Ulrich usiloval o splavnení Labe z Jaromere až do Melníku,
prosadil regulaci Labe i Orlice. Zasloužil se o rozsáhlou
výstavbu verejných budov. K tomu povolal do Hradce Králové prední
ceské architekty, Jana Koteru (Grandhotel, Okresní dum, Muzeum,
Pražský most ad.), který privedl Josefa Gocára. K nim se
pridali další výjimecní tvurci, Liska, Novotný, Fnouk,
Reichl a další.
Za starosty Ulricha bylo vybudováno napr. Masarykovo námestí,
budovy škol na námestí Svobody, Gymnázium J.K. Tyla,
dnešní Magistrát mesta, Ulrichovo námestí s tehdejším
Reditelstvím státních drah, Sbor kneze Ambrože, Palace
garáže, Krajský soud i Hlavní železnicní nádraží,
nové zdravotní a školské budovy na Pospíšilove tríde
ci dnešní Fakultní nemocnice. Velký vliv uplatnil pri
zrízení královéhradeckého letište. A mohli bychom
pokracovat.
Kolem roku 1890 mel Hradec Králové cca osm tisíc obyvatel, vcetne
vojenské posádky. V roce 1990 už to bylo 22.000 obyvatel a k
roku 1930 se mesto zvetšilo na 46.000 obyvatel. - Gocáruv
plán, Ulrichem inspirovaný, pocítal i s koncepcí ucelených
urbanistických souboru (napr. Labská kotlina). Jejich dokonalá
myšlenka druhého mestského okruhu byla realizována až
po 2. svetové válce. Práve za pusobení dr. Ulricha ve funkci
starosty získal Hradec Králové prídomek "Salon republiky".
Ulrichuv následovník na starostenském úrade, podnikatel J. B.
Pilnácek, o nem v roce 1932 napsal: "Hradec byl Ulrichovi velikou a
jedinou láskou po celý život, rozvoji mesta se venoval cele a
Hradectí nikdy nebudou moci býti dost vdecni svému velikému
starostovi - ten Hradec, který se v nejstarších listinách
zve Hradcem nad Labem a pozdeji Hradcem ceských královen, mel by se
jmenovati Hradcem Ulrichovým."
Na príštího predstavitele Ulrichova formátu mesto na soutoku
Labe s Orlicí zatím stále ceká. Kdo ví, zda se nekdy docká, nebot
osobnost jakou bezesporu Dr. František Ulrich byl, se
bohužel nerodí casto.
zdroj: www.hka.cz
Additional Hints
(Decrypt)
frqav fv h fgebzh an orgba n xbhxrw an erxh, cbhmvw cenibh ehxh fzngenyxh