Tato kratka a jednoducha multi/mysterka Vas zavede do male obce na levem brehu Jizery, ktera byla puvodne predevsim sidlem textilaku. V roce 1764 zde byly postaveny pomocne provozy tkalcovny v Kosmonosech hrabetem Josefem de Bolzo ( mimochodem od jeho krestniho jmena je odvozen nazev vsi ) a od neho jej koupil v roce 1793 Jan Josef Leitenberger pro sveho syna Frantiska, ktery sem z jiz zminenych Kosmonos tkalcovnu prevedl. Vznikla tak nejvetsi textilni tovarna na uzemi rakouske monarchie. Vrcholem technicke dovednosti v barevnem potisku textilu tu byl dvanactibarevny tisk satku s portretem rakouskeho cisare. Za komancu zde byl podnik Tiba, specializovany jen na potisk textilnich latek. Je to zaroven i misto, ke kteremu se vazou me ranne vzpominky, misto klukovskych her a objevovani tajemna, ale to zde jeste nestaly ty hrozne pseudosumperaky, co zabraly kus kdysi nadherneho parku a vila s litinovym sklenikem jeste vyzarovala lesk zasle slavy. Drive se take dalo prejit pres jez, vedla tam i turisticka znacka, nyni je tato stezka bohuzel uzavrena. Okolni brehy byly zpevneny navozem balvanu melafyru z blizkeho Kozakova, a to byla zen pro mne a meho kamarada prave odtud, zde jsme tyto balvany promenovaly v drt ve snaze ziskat geody chalcedonu, achatu a ametystu, coz se mnohdy podarilo. Ale dost, o tom tento podnik neni. A na zaver : Je vam divny nazev teto kese? Vezte, ze vim, o cem mluvim, je spojen s jednim velmi emotivnim zazitkem pred mnoha lety a ma souvislost s povicero udaji v tomto listingu, ale pozadi vam nebudu prozrazovat... a tak se nyni s chuti dejte do hledani.
Vilu v Josefove Dole, v bezprostredni blizkosti arealu textilni tovarny, si dal kolem roku 1860 postavit Bedrich Frantisek Josef Leitenberger, ctvrty z generace majitelu renomovane firmy Franz Leitenberger in Cosmanos [Kosmonosy]. Podnik zamereny zejmena na potisk a barveni latek mel v te dobe za sebou jiz bohatou historii a tesil se uspechu v monarchii i po cele Evrope. Vila, bohate zdobena plastikami
a stojici na brehu reky Jizery, se hlavnim prucelim otevira do puvodne velkoryse komponovaneho parku s vyznamnymi drevinami
, ( mimo naseho ,,neznameho,, i nadherny Buk lesní previsly (Fagus silvatica Pendula) o obvodu 342cm a krasny kousek Liliovniku tulipanokveteho (Liriodendron tulipifera) o vysce temer 20m ) a oddelujiciho stavbu od arealu tovarny a delnicke kolonie. Autorem parkove upravy, vcetne pesin a mostku
, byl Eduard Petzold, inspektor velkolepeho anglickeho parku knizete Hermanna Pücklera v hornoluzickem Muskau. Monumentalni vilu s vytribenym novorenesancnim vkusem navrhnul pro Bedricha Leitenbergera s nejvetsi pravdepodobnosti Ludwig von Zettl, ktery v roce 1871 projektoval pro rodinu sidlo na videnske Ringstrasse a pote rodinnou hrobku
v Josefove Dole. Ludwiga von Zettla, architekta puvodem z Cech, zname take jako autora budovy pravnicke fakulty v chorvatskem Zahrebu a jako spoluautora kostela v Ostrave-Hrusove. Monumentalitou a kultivovanym rozvedenim renesancnich vzoru toskanských ci florentinskych vil se dnes temer zapomenute sidlo Leitenbergeru v Josefove Dole smele vyrovna soudobym prazskym slavnym vilam vyznamnych prumyslniku Vojtecha Lanny a Moritze Gröbeho od architektu Ignace Ullmanna a Antonina Barvitia. Vila v Josefove Dole od devadesatych let 20. stoleti nekolikrat zmenila majitele a znacne zchatrala. Nenahraditelne stavbu poskodilo odcizeni prosklene, bohate zdobene litinove konstrukce zimni zahrady. Pres zanedbany vzhled a odlehlou polohu v sousedstvi opustené textilni tovarny vsak vila dodnes pusobi velkolepe, jako odlesk nekdejsi slavy rodiny Leitenbergerovy. Prevzato ze stranek SLAVNE VILY.
Pro odlov finalky doporucuji na sebe navleci ponekud neformalnejsi ohoz, pravdepodobobne budete zadelani i za usima.
Kes byla zarazena mezi:
- 4.1.2011 - planovany upresnujici update vypoctu finalky.