ALFONS MUCHA

Narodil se : 24. 07. [186]0 v Ivancicích

Zemrel 14.7.1939 v Praze

Alfons Mucha byl ceský malír a designér období secese. Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jirího (1915-1991). Stal se vehlasným témer pres noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala parížská herecka Sarah Bernhardt. Herecka pozdeji uzavrela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paríži vytvoril ješte nekolik dalších plakátu.

Narodil se v Ivancicich. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brne, kde si privydelával jako chrámový zpevák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla (jedna z dominant mesta - PETROV). Po neúspechu u prijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umení krátce pracoval jako písar u ivancického soudu. V této dobe pripravoval ochotnická divadelní predstavení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá presne datovaná kresba, jedná se o pastel predstavující Janu z Arku na hranici. Roku 1879 odchází do Vídne pracovat jako malír divadelních dekorací. Roku 1883 byl pozván hrabetem Khuen Belassim k vytvorení dekorací interiéru zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a ve 27mi letech do Paríže na akademii Julian. Roku [1892] je poveren ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariére dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt. Nejslavnejší Muchovo období je kolem prelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako nejvetší dekorativní umelec sveta, presto se touží vrátit do Cech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Ceskoslovenské republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvurcem svetoznámých plakátu art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech umeleckých oboru, socharstvím pocínaje a divadlem konce. Mucha se stal známým i jako designer užitého umení; krome plakátu vinet, cokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendáru a dekorativních zásten, doplnoval knihy svými ilustracemi, napr. Otcenáš (La Pater, 1899), navrhoval ceské známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiéru, nádobí, šperku, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze. Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazu Slovanská epopej, kterým chtel shrnout dejiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokoncena v roce 1929a Muchuv americký mecenáš Charles Crane ji venoval Praze. Dnes tento cyklus mužeme najít na zámku v Moravském Krumlove. Alfons Mucha zemrel v Praze 14. cervence 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.

**************************************************************************

OIEH1T I*NNKT D3EN44 AH95L6 55P2O2 VE2D3A **************************************************************************

Keš,kudy na ní :

Po vyluštení šifry dostanete souradnice I stage.

Na míste hledejte a naleznete "neco" co vám pomuže dostat se blíž k finálce

Co dál už,nebudu zbytecne napovídat.

Jen tak na okraj,víte o tom že Alfons Mucha je autorem kresby první ceskoslovenské známky?

Byla vydána 18.12.1918 a mezi filatelisty je toto datum považováno za oficiální datum zahájení tisku prodeje a používání našich vlastních poštovních známek .

Co jiného jste ode mne cekali ? :-)

1)Na uvedených souradnicích keš nehledejte. Nedá se odlovit zpusobem Brutal force:-).

2)Návod jak vyluštit šifru je v textu,ctete pozorne celý listing.

3)Cokoli kdekoli najdete,neodnášejte si nic domu(kinderšrot se nepocítá),vše vratte co nejdríve na puvodní místo.

4)Místo uložení keše samotné je sice málo frekventované,ale i tak se tvarte ,že tam proste patríte.

5)Pro prvního nálezce je v keši pripravena pametní mince,pochopitelne tématická :-)

6)HODNE ŠTESTÍ VÁM VŠEM