O ŽELEZNICI:
Koncem 19. století byl v majetku Lichtenštejnu lužní les, což vedlo k vybudování drevozpracujícího závodu v Breclavi. Pila byla odkázána na nájemné povozníky, což bylo casto nepraktické a nedostatecné (radeji se venovali svému poli nebo byly zaplavené cesty). Ekonomické a provozní problémy vedly k vybudování vlastní úzkorozchodné železnice, která mela zajistit stálý celorocní a spolehlivý svoz dreva.
V roce 1908 se zacala stavet první cást železnice a ješte tentýž rok se po ní zacalo svážet drevo. Nejdríve s animálním pohonem, pozdeji tento zpusob vystrídala výkonnejší benzinová lokomotiva. Jelikož první úsek železnice se osvedcil, byly postupne pristavovány další úseky, až ve ctyrech etapách stavby dosáhla celkové délky 28 km.
Když se železnice rozrustala, prirozene se zvyšovala i produkce a malá benzinová lokomotiva prestávala stacit - proto se rozhodlo o koupi výkonnejší parní lokomotivy. Težba i nadále narustala a vozový park se zvetšoval. Dokonce pribyl i malý krytý vuz pro výlety panstva.
Velmi duležitou roli sehrála železnice tesne pred druhou svetovou válkou i behem ní - lokomotivy byly neustále v provozu a vozily vojsko i munici do pohranicního opevnení. Díky tomu mohli pohranicníci vcas zajistit ochranu tohoto duležitého regionu.
Roku 1951 došlo k predání železnice do rukou státu i se všemi ctyrmi lokomotivami. V té dobe prišly na železnici poslední dve lokomotivy. Ovšem ani tato investice nezachránila upadající stav železnice zpusobený tím, že vyšší orgány rozhodly, že se má závod zamerit na zpracování smrkového a bukového dreva ze strední Moravy. Snižoval se výkon železnice a tím i rentabilita. Z techto duvodu se rozhodlo o postupném zrušení této železnice.
Lokomotivy byly postupne likvidovány a nakonec se v roce 1965 zacaly rozebírat kolejnice. Po trech letech už v lese nezbylo nic jiného, než torza nekdejších mostu, náspy bez kolejnic a opuštená nákladište.
JEŠTE PÁR TECHNICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ...
Ackoliv plány na vybudování železnice pocházejí z roku 1906, mužeme najít zmínku i o patentních kolejnicích, které se používaly pro snadnejší manipulaci s drevem v rámci závodu.
Jelikož se jednalo o provoz v lužním lese, prekonávala železnice velký pocet potucku, svodnic, mocálu a jiných vod. Pro jejich odtok bylo postaveno 63 propustku a mostu, které byly vetšinou drevené. U delších byly použity ocelové nosníky.
Trat byla puvodne projektována pro animální pohon a proto u vetšiny mostu byl pristavený chodník pro zvírata.
Smerem ke Kosticím u reky Moravy lesní železnice podjíždela železnicní most CSD - ta podjíždení povolila jen v prípade, že vzdálenost mezi komínem lokomotiv a mostem bude minimálne 50 cm a most bude zespodu oplechovaný.
Když po kolejích zacaly jezdit dieselové lokomotivy, bylo potreba postavit sklad pohonných hmot - z protipožárních duvodu musel stát mimo pilu.
A TED KE KEŠCE:
Cache vás privede k jednomu z puvodních mostu (v lese jich bylo docela hodne), ovšem provozuschopný už rozhodně není. Jedná se o jeden z mála betonových mostů.
Žádná opravdová cesta sem od nedaleké asfaltky nevede, nedejte se zmást značenou pěšinou na mapě. Kolem oplocenky ale je les poněkud řidší a prodírání se není tak obtížné.
Doporucuji cache odlovit na kole. Je možné, že na jare bude vetší nárocnost terénu - nezapomente, že se nacházíte v zaplavovaném lužním lese. Zato v letních mesících, kdy je nejvyšší aktivita komáru, se zvyšuje obtížnost na minimálne 4 hvezdicky, proto si nezapomente vzít repelent. A jelikož do lesa patrí drevo, cache je urcena k výmene drevených vecí (koupených i vlastnorucne vyrobených), tak tam prosím nedávejte nic jiného.
Preji hezký lov