Kupelketa
Tehdy znely
umírácky ve karwinských kostelích i ve svatostáncích okolních obcí
dlouho, predlouho. Volaly do sveta jejich stále se opakující
smutnou zprávu: "Už umrel, nic nemel, už umrel, nic
nemel..." A znely pak i po nekolik dalších dnu. Do jejich
zvuku se pozvolna zacly mísit i zvuky hrbitovních zvonku zdravících
smutecní pruvody: "Vítám te, vítám te..." i s konecným,
definitivním a posledním: "Šup tam s ním, šup tam s
ním..." Karwin (Karviná), Altstadt (Staré mesto), Spluchau
(Špluchov), Stemau (Stonava), Dombrau (Doubrava), Lazy,
Peterswald (Petrvald), Michalkowitz (Michálkovice), Radvanitz
(Radvanice) a mnoho dalších obcí oplakávalo své mrtvé. Toho
chladného a nevlídného ctvrtka, pátého brezna roku 1885 pri
neštestí na dole Jan - Karel mezi Doubravou a Karvinou
vyhaslo 108 havírských životu. Cas plný beznadeje a smutku pro
všechny pozustalé a prátelé chlapu, kterí ješte vcera
pri hraní si s detmi v domcích havírských kolonií, pri krmení
králíku, pri bouchání pestí do stolu u karet a koralky v tamních
harendách byli plni života a plánu. Kraj jakoby ochrnutý
smrtelnou krecí, lidé se sehnutými hlavami, cerné prapory, vlajky
mocnárství na pul žerdi, cas jako by se zpomalil.
Dokoncení príbehu si budete
moct precíst až po tom, co najdete kešku stejného názvu
ze série Ostravský geokahan. To se vám bude taky hodit pri
luštení keše OGK32 Ostravsky geokahan.
