Bubaci - Rarasek Traditional Geocache

Rarášek zván nekdy také plivníkem, šetkem, špírekem nebo zmokem je velmi nebezpecné strašidlo. Vypadá jako malé cerné strapaté kure s velkou hlavou a zobákem. Líhne se z vejce od cerné slepice a to už po devíti dnech! Na první pohled vypadá neškodne a svým zpusobem i roztomile. Ale beda k tomu, kdo se nad ním slituje a vezme si jej domu! Sní na co príjde, znicí vše cenné, zamorduje vše živé (at už jde o ostatní slepice, psa, ovce nebo o papouška ci želvicku v byte). A když už je spoušt dokonána... zamorduje ve spánku i dobrodince, který se nad ním tenkrát slitoval a vzal ho k sobe pod strechu. Najdete-li tedy nekde raráška, urcite si ho neberte domu. Radeji se mu vyhnete!

Potkat ho mužete nejcasteji nekde na polích, ci poblíž statku, kde slídí kudy by se dostal dovnitr. Tato keška vás na jedno takové místo zavede. Je blízko pole...a z dálky jde videt jeden velký statek, kterému se ríká Paseky. Jde o skutecne starou usedlost, která tam stojí už témer tri staletí. Dnes se tam chovají kone. (Nesplette si ho s KFC;D)

Do Šilherovického panství dorazila jedno dne prazvláštní návšteva. Byli to obchodníci z dalekých zemí a priváželi sebou roztodivné veci. Jídlo a korení nejruznejších barev, vuni a chutí, šperky, parfémy, apod. Jakteživ nikdo nic podobného nevidel. Ješte neuveritelnejší pak byly príbehy, které vyprável mladý obchodníkuv pomocník. Cím víc bylo kolem nej devcat, tím byly jeho príbehy barvitejší a dobrodružnejší. Vyprável o dalekých zemí za morem, kde žijí obrovské stvury. Nekolik takových prý sám zabil. A na dukaz pak ukazoval velké zuby, drápy a exotické kuže.

Zámecký pán si nenechal ujít takovou príležitost a mnoho toho tenkrát od obchodníku koupil. Káca - devecka z Pasek, vypomáhala tou dobou na zámku. Když prenášela koš velkých hnedých vajec, vzpomnela si jak obchodníkuv pomocník vyprável o obrích slepicích, které nosí vejce velké jako dýne a zasnila se: „Ach, kdyby takovou slepici mela, to už bych se o nic nemusela starat... To bych ani upotrebit nesvedla... a kolik bych za takové vejce asi dostala na trhu v Ostrave... a jaké kraslice by z nej na Velikonoce byly...“. Nedokázala odolat pokušení a jedno z vajec vzala a schovala si pod sukni. Když se k veceru vrátila na statek, zahrabala jej do slámy pod kvocnu. Každý den jej chodila kontrolovat, až se po devíti dnech vskutku z vejce vyklubalo podivné kure. Nemela tušení, že jde o raráška. Jinak by si jej snad neschovala u sebe v komurce. Dva dny na to už byl vetší než kohout a behem dvou týdnu udelal rarášek z komurky kulnicku na dríví. Sežral vše na co prišel i kocoura, který se do Komurky zatoulal. A Káca si zacala zoufat.

„Ta devecka se chová cím dál tím divneji...“ stežovala si jednoho rána statkárka. „Vcera jsem ji videla jak dobytku krade zrní z koryt a dneska ráno se neukázala vubec! Komurku má zamcenou a nechce ji otevrít. Vím, že tam je, protože slyším jak tam šramotí. “ Statkár se rozzuril a s celedíny dvere Káciny komurky vyrazil. To co tam však spatrili, na to nikdo z nich do smrti nezapomnel! Káca ležela na zemi v krvi rozpáraná od hlavy až k pate a na ní stálo dábelské stvorení podobné obrovskému kureti. Paráty i zobák od krve a v ocích plameny pekelné. Hned zaútocilo i na statkáre a celed. Statkári rarach roztrhl košili a uštedril ránu na ruce, jednomu celedínovi zlomil zobákem ruku a další pak málem prišel o oko. Než se stacili vzpamatovat byl rarach pryc. Naštestí už se nikdy nevrátil. Zustala po nem zamordovaná Káca, nekolik pírek a skorápka hnedého vejce, které Káca schovala, po vyklubání raráška.

Aby jste skutecne nepodcenovali bubáky, pridávám príbeh, který se stal samotnému Bikocomovi. Tento legendární ostravskými kacer, kterého po bohatých zkušenostech jen máloco prekvapí, zažil pri odlovu raráška (ješte když byl na puvodním míste) nejednu dramatickou chvilku!

Zakladni problem je v tym, že negramotnost a každu chvilu kajsyk ztracene bryle nam brani proštudovat se zadani kešky, na keru se vypravime. A tu to bylo nemlich to same. Dovalili zme na plac, kešku našli, lognuli a ...

...naraz hledim jak Parubek na vysledky voleb a palica mi nebere, co se to robi. Mam vidiny z nedostatku chlastu a lebo ten matroš ve fajce byl jakysyk silny? Na kraju cesty se to ku nam šmatle jakasyk divna potvora. Volam na robu a pytam se, estli vidi to co ja. Kyve hlavu na suhlas... Tož to asi neni žaden klam a mam, ale realita!

Mala, divna, taka jakasyk chocholata kura, czerna jak uhli u nas ve štolach pod Ostravu. No šak se kukni na obrazek, že nekecam. A hned se to štradovala ku nam a hned byla kamaradska jak šlapky u cesty do Polske. Tož zme ju zebrali ze sebu a odvezli ku nam, na Slezsku.

Sice mi prišlo trošku divne, že se mi vysrala do šrajtofle, ale za zle ji to nemam, bo stejnak tam mam guvno cely život. Jak zme prijeli do ulice kaj meškame, tož prvni co bylo, už u nas byla susedka Blaža, zvana Muglinofsky Herold Trybjun a hned, co pry je to za divny ptak, co zme to dovalili ze sebu, co s nim budeme robit, a kolik stal korun, estli nahodu nebyl drahy - zkratka klasyka, vyslech, akurat, že nam u teho nesvitila lampu do gzychta a nepichala jehly pod nehty. Mezi tym ten divny ptak nezavahal a vlez Blaži do zahrady. Chvilu zme ho hledali, ale nebylo po nim ani vidu ani slechu, tož zme se na to vysmolili a šli dom. Dneskaj rano u nas v ulici ticho, tichucko enom vjeter ševelil v listach jabloni. Žadne lamentovani Blaži nad tym jak tu jezdi auta jak šilenci, jak tu mali smradi chodi ze psama na prochazku, jak ji kdosyk pochcal plot, jak ona to tak nenecha a pujde s tym až na obec...

Blaža jak by nebyla. No a potom zme se teprve proštudovali zadani tu tej kešky. Roba akurat pravila, že možna by bylo dobre vlezt ku Blaži do chalupy, tu czernu kuru chytit a jebnut ju na druhy konec ulice, tam jak meška Krupicova. No, šak uvidime, co s tym zrobime...

Velke diky autorce, davame KFC moc, moc, moc chvalime!

Za TeamWaterlo logovali Bikocom a jeho roba (4.6.2010)