Pachula bez
nosu
Že zimy
tady u nás ve Slezsku dokážou být kruté obcas pocítíme i dnes.
Ale zima v roce 1899 ta snad prekonala všechny zlé
predstavy. Mrazy byly takové, že lidé nacházeli pod stromy
zmrzlé ptáky, zamrzaly studny, kdo nevzal psa domu prišel o
nej, protože noc v obycejné boude pes proste neprežil.
Nebylo radno vycházet ven. Ale vycházet se muselo. Havíri museli
chodit fárat. V dole sice bylo teplo, ale mezi domovem a dolem
nebylo radno se ani zastavovat.
V té dobe se
jeden mladý havír, Jarek Pachula, trochu zapomel v kantýne a vypil
piva i koralky více než mohl snést. Tvrdil, že má duvod,
protože se s ním rozešla Kristýnka, se kterou meli pred
svatbou. Marne mu hospodský navrhoval, že jej nechá v harende
prespat, aby se mu cestou v tom mraze neco nestalo. Pachula trval
na svém, že je cas jít domu. Domu, ale nešel, vyrazil
smerem do Petrvaldu, kde Kristýnka bydlela.
Dokoncení príbehu si budete
moct precíst až po tom, co najdete kešku stejného názvu
ze série Ostravský geokahan. To se vám bude taky hodit pri
luštení keše OGK32 Ostravsky geokahan.
K této keši je obtížnejší prístup, proto
doporucujeme si nejdríve odlovit OGK23 Permonici v pivovaru a
odtamtud se vydat zde. Nechodte na kes podel obory, jednak je tam
zakaz vstupu a navic nepropustny teren. Cestou zpet se muzete
stavit u byvale sachty Hedvika vetrní 2 (waypoint).
