Laryšova
zlatka
Na stole
ležel v ošatce bochník chleba, na dreveném prkénku kus
špeku a v košíku cibule. Juracka, který zrovna
prišel ze šichty, sedel s rukama sepnutýma a
sklonenou hlavou. Jeho rty se neslyšne pohybovaly. Když
ukoncil modlitbu, udelal nad chlebem krížek a dal se do jídla.
Nožem ukrajoval cibuli a špek a nožem si je
podával do úst. Prikusoval chléb a žvýkal mlcky. V duchu
lamentoval nad svou chudobou a žehral nad tím, jaká je to na
tom svete nespravedlnost, že nekterí mají hromadu majetku a
všeho dostatek a jiní zas jsou chudí jako kostelní
myši.
Mezi haviri
bylo takové porekadlo, že „Cert delá na jednu
hromadu“. Bylo tím myšleno, že onen pomyslný cert
pridává penez nikoli potrebným, ale tem, kterí jich už mají
více než dostatek. Ne, že by se havír Juracka chtel upsat
certu, to ne. Byl až príliš zbožný, ale casto si
ríkával, že kdyby tak mel alespon jednu zlatku, která by
pocházela od nekoho hodne bohatého, že pak by se mu treba
nejak podarilo z té jedné udelat zlatek více.
Dokoncení príbehu si budete
moct precíst až po tom, co najdete kešku stejného názvu
ze série Ostravský geokahan. To se vám bude taky hodit pri
luštení keše OGK32 Ostravsky geokahan.
