Ztracený
Eda
Když po
šichte procházel bránou šachty, uvidel Eduard
Schuster svou manželku, jak sedí zhroucená na obrubníku
chodníku a kolem ní ženské z kolonie. Všechny ty
upovídané a ujecené „baby“ byly ale nezvykle
tiše a když k nim prišel blíže, videl,
že mají v ocích strach a otázky. Jeho žena, Anna,
však nezvedla hlavu. Ba ani poté co si k ní pridrepnul a
vzal její tváre do dlaní, nepodívala se mu do ocí a hledela kamsi
zkrze nej na težní vež a dál snad až nekam do
beskydských kopcu.
„Co se
robi?“, zeptal se tiše, ale žádnou odpoved
nedostal. Jeho kamarádi, havíri se zastavovali a obklopovali je.
Jeden druhého se vzájemne šeptem ptali: „Co se
robi?“, ale ani oni si neumeli odpovedet. Jako by se v tu
chvíli pred dolem František zastavil cas. Jako by nekdo
mávnul kouzelným proutkem a všechno zde zkamenelo. Jindy, v
case strídání smen hlucné místo pripomínalo spíše hrbitov ci
kostel. Neco však bylo ve vzduchu, neco, co nahánelo hruzu a
co cítili všichni. Jen to neumeli pojmenovat. Nebo se to
pojmenovat báli.
Dokoncení príbehu si budete
moct precíst až po tom, co najdete kešku stejného názvu
ze série Ostravský geokahan. To se vám bude taky hodit pri
luštení keše OGK32 Ostravsky geokahan.
