18. polednik Traditional Geocache

This cache has been archived.

hubis: Keš byla dvakrát zcizena. Založíme ji jinde. Jsme rádi, že vám snad udelala radost.

HUBIS Team

More
Hidden : 10/10/2010
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Zemepisnou zajimavosti Vsetina je, ze jim prochazi 18. polednik vychodni delky. Jedno z mist, kudy polednik prochazi, je vyznaceno v nejvetsim mestskem parku – Panske zahrade. Misto je vyznaceno na chodniku na hrazi reky Becvy a „patnikem“ u chodniku blizko lanove pyramidy.

I diky polednikum a rovnobezkam, tzv. zemepisne siti si muzeme delat radost geocachingem. Poledniky jsou soucasti zemepisne site, ktera rozdeluje celou Zemi 360ti polokruznicemi a 180ti kruznicemi. Toto rozdeleni vzniklo uz kolem 150 let pred Kristem a je pripisovano reckemu matematikovi Hipparchovi. Diky systemu poledniku a rovnobezek muzeme urcit polohu kterehokoliv mista na Zemi. Dodnes se toto deleni pouziva na mapach a globech.

Zemepisná sít (poledníky a rovnobezky) Uz kolem roku 150 pred Kristem rozdelil recky matematik Hipparchos celou Zemi 360ti polokruznicemi a 180ti kruznicemi. Vznikla tak sit, pomoci ktere muzeme urcit polohu kterehokoliv mista na Zemi. Dodnes se toto deleni pouziva na mapach i globech.



Polokruznicim, ktere spojuji oba poly, rikame poledniky . Jsou vsechny stejne dlouhe (20 000 km) a cisluji se v zemepisnych stupnich. Lide, kteri ziji na stejnem poledniku maji shodny cas. Nejdulezitejsim polednikem je hlavni (nulty) polednik. Kartografove jej umistili do Londynskeho predmesti Greenwich. Hlavni polednik zde prochazi hvezdarnou. Oznacuje se 0°. Vlevo od nulteho poledniku jsou dalsi, oznacene cisly do 180°. Protoze na mapach je vlevo zapad, jsou to poledniky zapadni delky (z. d.). Vpravo jsou poledniky take cislovany od 0° do 180°. Jsou to poledniky vychodni delky (v. d.). Cislo 180° ma polednik, ktery je primo proti poledniku 0° (hlavnimu poledniku). Tyto dva poledniky spolu tvori kruznici, ktera deli Zemi na dve polokoule - vychodni a zapadni.



Pomoci poledniku se tedy meri zemepisna delka. Na vetsine map nenajdeme vsechny poledniky. Na nekterych mapach jsou zakresleny po 2 stupnich, na jinych po 5, nebo 10 stupnich. Na nekterych mapach neni hlavni polednik. To ale nevadi. Na hornim (nebo dolnim) okraji je napsano napr. "zap. od Gr." nebo "vych. od Gr.", tedy zapadni nebo vychodni delka. O jakou zemepisnou delku jde bychom poznali i bez techto udaju. Nulu si totiz muzeme domyslit podle toho, kterym smerem cisla klesaji. Pak mame celou mapu umistenu bud vpravo, nebo vlevo od nuly. Mame tedy bud vychodni ci zapadni delku.





K urceni zemepisne polohy krome poledniku potrebujeme i kruznice zvane rovnobezky. Cela zemekoule je rozdelena kruznicemi, ktere jsou kolme na poledniky a vedou ve smeru od zapadu k vychodu. Tyto rovnobezky, nejsou stejne dlouhe. Nejdelsi z nich je uprostred mezi severnim a jiznim polem. Nazyvame ji zemsky rovnik. Meri priblizne 40 000 km. Oznacujeme ji cislem 0°. Rovnik rozdeluje zemekouli na dve polokoule - severni a jizni. Od rovniku k severu je 90 kruznic rovnobeznych s rovnikem (proto jim rikame rovnobezky). Smerem k polu se zkracuji a na polu se meni v bod. Take ony se oznacuji (podobne jako poledniky) podle zemepisnych stupnu. Rovnobezky maji cisla od 0° (rovnik) nahoru, na sever, az po 90° severni sirky (s. s.), coz je severni pol. Dolu, k jihu, take od 0° po 90° jizni sirky (j. s.), coz je jizni pol. Pomoci rovnobezek se tedy meri zemepisna sirka. Cisla rovnobezek jsou napsana na levem a pravem okraji map, kde rovnobezky konci. Na nekterych mapach rovnik nemame. Kterym smerem je rovnik si muzeme domyslet podle toho, jakym smerem cisla rovnobezek klesaji. Klesaji-li smerem dolu, pak jsme na severni polokouli, klesaji-li smerem nahoru, jsme na jizni polokouli. Mame tedy bud severni nebo jizni sirku. Kazdym mistem na zemekouli probiha jedna rovnobezka a jeden polednik. Muzeme tak u kazdeho mista zjistit jeho zemepisnou sirku a delku - urcit jeho zemepisne souradnice. Zadne dva body na Zemi nemohou mit stejne zemepisne souradnice.





Do logu kesky jsme pouzili popis ze stranek ZS Dobrichovice - http://www.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/zemepisna_sit/index.htm.

Obrazky jsou z knih:
Mapy - priroda - zivotni prostredi, autori Jiri Kastner, Vit Vilimek, Irena Rybova, Scientia 1997.
Skolni atlas sveta, Kartografie Praha 1998.

Keš naobsahuje psací potreby.

Additional Hints (Decrypt)

Xhql xnz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...