Mesto Lisov ma zhruba 4000 obyvatel vcetne okolních obcí. V
samotném meste zije cca. 3000 obyvatel. Mesto má strategické
umístnení na hlavním tahu z Ceských Budejovic do Trebone a
Jindrichova Hradce.
První písemné zprávy o osade Lyssaw se objevují jiz ve druhé
polovine 13. století. V nejstarsích dobách tudy procházela i
dulezitá Linecká stezka, která spojovala Podunají se stredem Cech.
Lisov po staletí patril k panství Hluboká a svobodným se stal
teprve v r. 1706.
Znak Lisova je na cervenem stite stribrny dvouocasy nekorunovany
lev.
V novodobé historii se mesto proslavilo výrobou nábytku, za
první republiky zde bylo registrováno 120 truhlárských zivností a
proto se mu taky ríká, mesto nábytku. V Lisove je dale napr. muzeum
hracích strojku.
Stage I. - Socha svate Anny
N 49 0.889 E 14 36.721
Barokni kamenna socha uprostred lisovskeho namesti. Pochazi z roku
1760. Napis na sose skryva tzv. chronogram - velka pismena
predstavuji rimske cislice. Kdyz je sectete, ziskate letopocet
1760. V pozdejsich letech byla socha natirana barvami, dnes uz je v
prirozene barve kamene.
Cislo A - na kolika radcich je latinsky
napis
Stage II. - Schwarzenbersky spital
N 49 0.948 E 14 36.526
Schwarzenberský spitál je dnes významnou kulturní památkou. Byl
vystaven rozhodnutím knízete Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku roku
1676. Slouzil muzum i zenám, predevsím vsak schwarzenberským
zamestnancum, ale i chudým a nemocným poddaným. Jejich krásný
stejnokroj v knízecích modrobílých barvách vzbuzoval zájem vsech
obyvatel mesta. Areál s rozsáhlou zahradou zabezpecoval spitálníkum
vse potrebné k jejich zivotu. Svému úcelu slouzil az do 30. let
dvacátého století, kdy jej Ferdinand Schwarzenberk venoval mestu.
Dnes slouzí jako kulturní centrum. Sídlí zde muzeum, pojmenované po
významném vlastenci Frantisku Miroslavu Capkovi, které predstavuje
kulturní historii a tradici remesel v Lisove a okolí. Dále je zde
galerie se stálou výstavou obrazu Jana Rafaela Schustera, knihovna,
internet pro verejnost a odpocinková zahrada.
Cislo B - Nad vchodem do spitalu je erb, jaky je na nem
letopocet
Stage III. - kostel sv. Vaclava
N 49 0.928 E 14 36.461
Puvodni goticky jednolodni kostel byl postaven nejspis v zaveru 13.
stoleti. V roce 1864 na jeho miste postaven novy kostel, protoze
puvodni uz nedostacoval svou kapacitou. Z puvodniho byla zachovana
pouze vez. V kostele je zajimavy obraz Matky Bozi. Ten sem privezl
prvni staly farar polskeho puvodu Stanislav Gajecius jiz v roce
1661. Obraz zde nechal na pamatku a je tu dodnes;
Cislo C - z kolika na sobe postavenych kamenu se sklada
pamatnik padlym vedle kostela
Stage IV. - socha sv. Jana Nepomuckeho
N 49 0.923 E 14 35.999
Patri mezi nejstarsi dochovane lisovske pamatky. Jedna se o
kamennou barokni sochu. Sochu vlastnim nakladem poridil mistni
farar Jan Mann roku 1715. U sochy se konaly hudebni produkce,
svedci o tom zminka z roku 1753. Jeste v prvni polovine 19. stoleti
byla socha pomalovana barvami. Stare lipy, ktere mozna pamatovaly
vznik sochy byly porazeny roku 1849. Nove stromy byly vysazeny roku
1910 a 1919.
Cislo D - na kolika radcich je latinsky napis na predni
strane spodniho podstavce
Finale:
N 49 0. (200 + ((B+C)/D))
E 14.35. ((A*A) * D)
Dle nekterych neni kes presne zamerena. Je to +/- 10 metru.
Hint snad pomuze.
Prosba - jsem sberatelka minci a
bankovek, kdyz mi tu nekdo nejakou necha, budu moc
rada.