Ixodes ricinus Mystery Cache
hrabosata: Omlouváme se, ale nestíháme údržbu.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Multimystery kes, diky ktere se trochu seznamite s jednim zviratkem, trochu se projdete hezkou krajinou a trochu provetrate mozkove zavity. Od prvni stage az k finalce je to necele dva kilometry. Kes je o velikosti mezi small a regular.
POZOR: Z důvodu změny různých životních okolností (bydliště, zaměstnavatel atd.) a s tím spojeného útlumu našich GC aktivit nejsme schopni odpovídat na vaše prosby o ověření finálních souřadnic, a proto dáváme způsob ověření do hintu.
Nedelejme si iluze, ze geocaching je vuci prirode setrny nebo dokonce ji prospesny (az na tech par CITO-eventu, ktere se obcas i u nas v CR zorganizuji). Existuje vsak par zviratek (taky soucasti prirody :o)), ktere z geocachingu maji minimalne stejnou radost, jako sami lovci kesek. Jednomu z nich je venovana tato kes (ne proto, ze bychom ho meli radi, ale par informaci o nem nezaskodi). Pri hledani nasi kese toto zviratko muzete taky potkat, ale nebojte se, rozhodne ne ve vetsi mire, nez pri hledani kterekoli jine kese v prirode.
Kliste obecne – Ixodes ricinus
Klistata jsou cizopasnici. Patri mezi roztoce a na svete se vyskytuje kolem 650 ruznych druhu. Vesmes jde o parazity, kteri ke svemu vyvoji potrebuji krev. Behem cyklu vajicko - larva - nymfa - dospelec vystridaji nekolik hostitelu. U nas muzeme nalezt asi 17 druhu, pro cloveka je vsak nejvyznamnejsi kliste obecne - Ixodes ricinus. Jeho hostitelem je nejen clovek, ale i mnozstvi jinych zivocisnych druhu - od drobnych hlodavcu po velke kopytniky.
Ixodes ricinus je na nasem uzemi nejhojnejsim druhem - vyskytuje se na vlhcich loukach a pastvinach, v krovinach do nadmorske vysky 800 m. n. m. Hostiteli larev a nymf jsou plazi, drobni savci a ptaci. Klistata cekaji na hostitele prichycena na vegetaci (na trave, na kerich). Klistata jsou citliva na vlhkost prostredi. Relativni vlhkost vzduchu je nejvyssi tesne nad zemi a smerem nahoru klesa. Z teto skutecnosti vyplyva i rozmisteni klistat cihajicich na sveho hostitele na vegetaci. Larvy, ktere jsou nejvice citlive na vyschnuti, cekaji na hostitele prichyceny na vegetaci, jen nekolik centimetru nad povrchem pudy. Nymfy, ktere jsou jiz odolnejsi k vyschnuti, vylezaji vyse na vegetaci, a dospelce, kteri jsou nejodolnejsi, nalezneme do jednoho metru nad povrchem. Neni tedy pravdou, ze klistata padaji na sveho hostitele z korun stromu.
Ustni ustroji klistete tvori hypostom obklopeny dvema celistnimi makadly, nastroj prizpusobeny rychlemu proniknuti do kuze a nasavani krve obeti. Okamzik zakousnuti hostitel zpravidla nepociti, nebot do rany se soucasne vylucuje smes latek, ktere tisi bolest a zaroven brani srazeni krve (enzym ixodin), pusobi rozsireni cevy a oslabuji imunitni schopnost tela. Teprve pozdeji zacne rana neprijemne svedit. To uz je kliste pevne zakousnute. Hypostom je navic opatren zpetnymi hacky, ktere ztezuji odstraneni parazita z rany.
Dospela samicka klistete klade nekolik tisic vajicek, z nichz se nejprve vylihnou larvy se tremi pary nohou. Larvy cizopasi zpravidla na drobnych obratlovcich, napriklad na hlodavcich (ti jsou take hlavnim zdrojem prenasenych chorob). Po dalsi premene se z nich stavaji nymfy, ktere maji ctyri pary koncetin stejne jako dospeli jedinci. Po dalsim nasati krve prichazi posledni promena a objevuje se kliste v te podobe, v jake je nejcasteji potkavame. K prijmu krve ma kliste uzpusobenu i travici soustavu. Jeho strevo vybiha ve velke postranni laloky, ktere slouzi jako zasobarna nasate krve.
Samecek se zpravidla spokoji jen s mensim mnozstvim krve. Na hostitele se prichycuji jen proto, aby na nem vyhledali samici a sparili se s ni. Kazde ze tri vyvojovych stadii (larva, nymfa a dospelec - samice) tedy saje krev jen jednou a kazde z nich muze napadnout i cloveka.
Samicka vsak muze hodovat klidne i dva tydny a behem teto doby se jeji telo muze az tristakrat zvetsit. Umoznuje ji to kozovity telni pokryv, ktery je v klidove podobe narasene poskladany a dovede se podivuhodne natahnout. Po vydatne hostine probiha na tele hostitele i pareni, zavrsujici jeden zivotni cyklus. Samice saji krev na vetsich savcich (zajici, kopytnici, selmy) a to pomerne dlouho, 5 az 12 dni. Teprve pote nakladou vajicka a za nekolik dni potom hynou. Nejcasteji vsak na lidech saji nymfy.
U nas klistata prenaseji klistovou encefalitidu, lymeskou borreliozu, tularemii a Q-horecku. Z techto nakaz jsou pro cloveka nebezpecne predevsim prvni dve. Odhaduje se, ze u nas je borreliozou promoreno az 20% klistat, encefalitidou kolem 1%. V ohniscich techto nakaz je promorenost vyssi.
Informace, jak jsou klistata natesena na kacery a jina zviratka, najdete na teto adrese: (visit link)
A ted k samotnemu odlovu: Ceka vas nejvice sest stagi (nektere z vas mozna jen dve :o)), na peti z nich mikro a v ni slovo a souradnice dalsi stage. Vzpominate na pevnost Boyard a hledani indicii v zaveru? Presne to je princip nasi kese. Slova na jednotlivych zastavenich jsou indicie pro nalezeni „kouzelneho“ slovicka, ktere Vam ukaze cestu ke kesi. Z jeho prvnich tri pismen ziskate ABC, z poslednich tri pismen pak DEF. Prevod na cislice je jednoduchy – staci znat poradi pismen v nasi abecede (vcetne tech hackovanych a pismene CH, ale bez rozlisovani kratkych a dlouhych samohlasek a take hackovaneho pismene E).
Protoze prvni lovci ztroskotali prave na pismenech v nami pouzite abecede, pridavame jeji prehled: A B C C D D E F G H CH I J K L M N N O P Q R R S Š T T U V W X Y Z Ž (u nekterych pismen nam Groundspeak odnal hacky).
Kes najdete na souradnicich N 49°42.(A-16)(B-15)(C+2), E 018°11.(D-16)(E-2)(F-8)
Pro prvni tri nalezce je jako obvykle v kesi i mala sladka odmena :o).
PS: Nemusite se bat, ze kouzelne slovo neuhodnete, neni to tak tezke. A pokud Vam to prece jen ani na posledni stagi nedocvakne, nebojte se nas kontaktovat pres profil. Pri hledani finale pouzijte radeji hint, je to v lese, signal vam muze dost litat.
Additional Hints
(Decrypt)
Uyrqnar fybib zn frfg cvfzra.
1. fgntr – i qhgrz cnevmxh h fgebzh anyrib h ifghch qb yrfn
2. fgntr – an xenwv yrfn cbq pvuybh h cnermh zrmv crfvaxnzv
3. fgntr – cbq xnzral h cngl fgebzxh
4. fgntr – xnzra h cngl fgebzh
5. fgntr – h cngl fgebzh uarq h prfgl an yrir fgenar – cbq xnzrarz
Svanyr: ir ilienprarz cnermh, hm ubqar fgnerz n mgebhpuaviryrz – fxbeb arav cbmang, mr gb wr cnerm - n mnxelgb xnzrarz
Bireraí svaáyaípu fbhenqavp:
- bq A úibqaípu fbhenqavp bqrpgv cnqrfág
- bq R bqrpgv qrirgfrgšrqrfágcrg