Jede jede mašinka...
!!! Pozor, 15. 9. 2013 změna souřadnic !!!
... kouří se jí z komínka... Ale to se teď už skoro nevidí; pokud se současné mašince kouří z komínka, tak má buď špatně seřízené vstřikování u dieselagregátu, nebo v jejích útrobách vypukl požár. Jenže pokrok je pokrok, a ať se nám to líbí nebo ne, tak uhlí a pára musely zákonitě ustoupit elektřině a naftě.
Ale zcela výjimečně se i dnes můžeme setkat s opravdovou parní lokomotivou udržovanou v provozuschopném stavu. Za to je potřeba děkovat nejen umu našich konstruktérů a dělníků, kteří v minulosti takovéto stroje vymýšleli a vyráběli, ale i skupinkám nadšenců, kteří se nemohou smířit s tím, že by tyto poslední staré krásné stroje měly skončit ve šrotu. A všem zde uvedeným je věnována tato keš.
Něco málo z historie
Cituji z Wikipedie: "Vývoj parní lokomotivy byl umožněn vynálezem parního stroje a jeho zdokonalením Jamesem Wattem. Vynálezu parní lokomotivy předcházely pokusy s parními vozy. První vůz, pohybující se silou páry, sestrojil francouzský důstojník J. Cugnot v roce 1769. První parní lokomotivu, pohybující se po kolejnicích, sestrojil Richard Trevithick v roce 1804. Nejvýznamnějším konstruktérem se ale stal George Stephenson. Konstrukcí parních lokomotiv se zabýval od roku 1814. Později sestrojil například stroj Locomotion, který dal lokomotivám jméno a především slavnou Rocket jež dosahovala rychlosti 32,5 km/h, s níž 8. září 1829 zvítězil v soutěži na trati Liverpool-Manchester (u Rainhillu). Na Rocket uplatnil principy, využívané pak po celou další dobu existence parních lokomotiv. Jednalo se zejména o konstrukci kotle s žárovými trubkami. Tento princip je zachován u kotlů parních lokomotiv dodnes.
V době svého největšího rozvoje, který nastal kolem poloviny 20. stletí, jezdilo ve světě téměř čtvrt miliónu parních lokomotiv, které zabezpečovaly zhruba 90 % veškeré železniční dopravy. Nejrychlejší parní lokomotiva na světě jezdila ve Velké Británii. Byla to upravená lokomotiva Liner A4-Mallard, jež při rychlostním rekordu dosáhla rychlosti 203,5 km/h." (konec citace). (Rekord u nás vyrobené lokomotivy je 162 km/h z roku 1964.)
Vynikající úroveň našeho strojírenství se zúročila i při výrobě lokomotiv. K předním výrobcům patřily První českomoravská továrna na stroje v Praze-Libni (později ČKD Praha) a plzeňská Škodovka; přechodně se lokomotivy vyráběly i ve Slaném a v Adamově. Poslední modely lokomotiv navržené a vyrobené po roce 1946 patřily přinejmenším k evropské špičce. (pozn. ownera; dále opět Wikipedie):
"Přes mnohá vylepšení nebyla parní lokomotiva schopna obstát ve druhé polovině 20. století v konkurenci ostatních druhů lokomotiv a to především pro:
- nízkou energetickou účinnost parního stroje
- pracnost obsluhy (velká náročnost na manuální práci lokomotivních čet)
- prašnost a hlučnost
- složitá příprava na provoz (roztápění kotlů ve výtopnách po mnoho hodin dopředu)
- nutnost manipulovat s velkými objemy pohonných hmot, vody a odpadu (uhlí, popel a voda) spojené s nutností vybudování speciálních zařízení drážní infrastruktury určené pouze pro tyto účely (vodovody se systémem vodáren a vodních jeřábů v každé větší železniční stanici)
- omezením maximální rychlosti (to je dáno maximální rychlostí pohybu pístů a problémy s vyvažováním oscilujících hmot hnacího mechanismu)
Koncem 20. století zmizely parní lokomotivy prakticky ze všech tratí. Jedinou zemí s významnějším provozem parních lokomotiv je dnes Čína (6 500 aktivních lokomotiv v roce 1996 - většina světového provozu posledních let). Ve zbytku světa jsou využívány sporadicky v místech výskytu levného uhlí (například Jižní Afrika) a jinde už jen pro turistické účely." (konec citace).
Trocha technických detailů
Pro úsporu místa odkazuji na Wikipedii (klikni zde).
Parní lokomotiva v umění
Vlaky a hlavně parní lokomotivy byly také vděčným námětem pro umělce. Zvláště francouzští impresionisté s oblibou zobrazovali vodu ve všech třech skupenstvích. Vzpomeňme třeba Claude Moneta a jeho obraz lokomotiv z nádraží Saint-Lazare. V hudbě se jimi inspiroval například A. Honeger ve své skladbě Pacific 231. Také Antonín Dvořák miloval lokomotivy – a taky jim rozuměl! (Jako zkušený varhaník jistě poznal, že mezi parní lokomotivou a varhanami není zas až tak zásadní rozdíl: oba stroje jsou poháněny stlačeným plynným médiem (pára/vzduch), které je rozváděno trubkami a kanály, regulováno ventily a šoupátky, vyskytují se tam četné páky a táhla atd. Nakonec každá parní lokomotiva má píšťalu a naopak se ještě v nedávné době užívaly parní varhany (např. v Anglii na poutích), jejichž zvuk napodobili na elektronické varhany The Beatles ve své písničce Being for the Benefit of Mr. Kite! ze slavného alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band). A také v žánru country se to jen hemží vlaky, lokomotivami a nádražími – stačí vzpomenout Johnyho Cashe, Michala Tučného nebo Wabiho Daňka. O literatuře, dramatu a filmech se snad nemusím dlouze zmiňovat (třeba Anna Karenina "vyřešila" svůj milostný problém skokem pod lokomotivu, A. Christie napsala Vraždu v Orient expresu, Smoljak se Svěrákem hru Vražda v salónním coupé, dobrý voják Švejk se také něco vlaky nacestoval atd.)
* * *
Jak najít keš
Lokomotiva táhnoucí vlak měla číslo 524.1117. Z tohoto čísla určete:
- její maximální povolenou rychlost v km/hod. = R
- počet spřažených náprav (dvojkolí, která lokomotivu pohánějí) = N
Lokomotiva podává na osmikilometrovém úseku trati stálý výkon 354 koní. Kolik kg uhlí spálí na těch 8 kilometrech, když černé uhlí má výhřevnost 7 kcal/g, účinnost přeměny energie této lokomotivy činí 9 % a lokomotiva jede stálou rychlostí 40 km/h?Výsledek této úlohy zaokrouhlete na celé číslo U. Zdá se to na první pohled možná hodně, ale spočítejte si, kolik benzinu spotřebuje na 8 km zhruba týž počet cestujících jedoucích do práce v autech obsazených většinou jednou, nanejvýš dvěma osobami...
A teď počítejte (pozor, změna od 15. 9. 2013):
sečtěte čísla R + N + U + 8
a dostanete číslo X.
Vypočtěte druhou odmocninu z X
a dostanete číslo ABCDEFGH (desetinné čárky si nevšímejte).
Souřadnice budou:
N 50° 38.(EDC + 16)´ E 013° 47.GFH´
Ještě kontrola...
... a je to!
Poznámky
-
Protože se keš ztratila a i ten geoobjekt dosloužil, tak jsem keš dne 15. září 2013 přemístil na nové souřadnice.
-
Přidal jsem návod k luštění
-
Lokomotivy byly u ČSD označovány až do roku 1987 čísly ve tvaru 123.4567. Některé řady lokomotiv označené stejným prvním trojčíslím se vzhledově dosti liší podle číslice na 4. místě.
-
Literatura: Malec, M., Martinek, M.: Naše lokomotivy. Praha 1984.
Texty převzaté z Wikipedie jsou v listingu zřetelně označeny.
Přispěvatelé Wikipedie, „Parní lokomotiva,“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Parn%C3%AD_lokomotiva&oldid=9769166 (získáno 22. 02. 2013).
Barevné fotografie jsou autora.
-
Pozor na jednotky výkonu – k (kůň podle novější definice) není totožný s ks ani s HP!
-
Dávejte prosím pozor při hledání a logování. Občas tam projdou mudlové. A koukejte, kam šlapete.
Konec textu
GC2FM9A – verze 1.7 z 15. 9. 2013
