Pravoslavný chrám sv. Ludmily v Rimicích
Mnohé návštevníky tohoto
kraje na rozhraní Jeseníku a Malé Hané prekvapí chrám v obci
Rimice, který se zvláštní architekturou liší od
bežných církevních staveb, na než jsme u nás zvyklí.
Podle pravoslavného kríže na jeho kopulích poznáváme, že
je to chrám pravoslavný a je na míste zeptat se: „Kde se tady
pravoslavná církev vubec vzala?“ Lidé si vetšinou
spojují pravoslavnou církev s Ruskem a Balkánem. Na
Litovelsku a Olomoucku však najdeme pravoslavných chrámu
více s velmi podobným architektonickým rukopisem. Proc?
Ke vzniku pravoslavné církve
v ceských zemích došlo v letech po 1. svetové
válce se vznikem Ceskoslovenské republiky, která zarucila obcanum
úplnou svobodu politickou i náboženskou.
v rímskokatolické církvi, silne spjaté s bývalou
rakousko-uherskou monarchií, se již dríve objevovala mezi
duchovenstvem a verícími touha po reformách (zrušení
povinného celibátu kneží a zavedení dobrovolného, povolení
sloužit bohoslužby v jazycích lidu srozumitelných
atd.) Výsledkem techto snah reformátoru bylo vytvorení nového
církevního útvaru - národní církve ceskoslovenské, orientované k
pravoslaví. Pravoslavná církev srbská, se kterou reformátori
navázali styky, prislíbila mladé ceskoslovenské církvi rádné
svecení biskupu a uznání místních tradic a hodnot.
Za stavbou chrámu v Rimicích je
pak treba videt dva muže. Tím prvním byl biskup Gorazd
II. (obcanským jménem Matej Pavlík), který byl srbskou
pravoslavnou církví vysvecen na prvního novodobého biskupa
ceskoslovenské pravoslavné církve. Biskup Gorazd se zasloužil
o rozvoj pravoslavné církve v predválecném Ceskoslovensku
predevším podporou a organizováním samostatných církevních
obcí na Morave. Mezi lety 1928 a 1942 bylo díky jeho úsilí
postaveno 14 nových chrámu.
Vladyka Gorazd zemrel mucednickou
smrtí. Po atentátu na ríšského protektora Heydricha vzal na
sebe odpovednost za ukrytí parašutistu v krypte chrámu
sv. Cyrila a Metodeje v Resslove ulici v Praze. Chtel
tímto zpusobem uchránit ostatní, kterí se na ukrývání podíleli.
Nebylo to však nic platné. Byl zatcen spolu
s ostatními, odsouzen k trestu smrti a 4. zárí 1942 zastrelen.
65 let poté byl v zárí 1987 svatorecen v katedrálním
chrámu v Olomouci.
Dalším mužem, který se
zasloužil o výstavbu chrámu v Rimicích byl
archimandrita Andrej (obcanským jménem Vsevolod Kolomacký),
architekt a stavitel – samouk, který byl vladykou Gorazdem do
moravské eparchie povolán z Podkarpatské Rusi. Na Morave vládla pri
stavbách chrámu urcitá bezradnost. První pravoslavný chrám
v Chudobíne (dnes patrí církvi ceskoslovenské-husitské),
budovaný v letech 1923 - 24 stavitelem Volným, mel sice nést
znaky chrámu pravoslavného, lec krome prucelní veže a nekolika
detailu, snad podle balkánských vzoru, nic pravoslavného
v této stavbe není. Obdobne dopadl chrám v nedalekém Vilémove.
Otec Andrej byl již zkušeným stavitelem. Na
Podkarpatské Rusi stál za stavbou nekolika pravoslavných chrámu a
ted se mel stát hlavním architektem chrámu na Morave.
Prvním chrámem, vybudovaným o.
Andrejem na Morave, byl práve chrám sv. Ludmily, mucednice a
knežny ceské, v Rimicích. Je to svérázný a puvabný chrám
krížového pudorysu s protaženou polokruhovitou
oltární apsidou. Západní vstupní cást je uvedena malebnou otevrenou
zvonicí, opatrenou cibulovitou vežickou. Pod ní je vstupní
prostor se zastrešenou chodbou, nad níž leží
chrámový kur. Nad ctvercovou chrámovou lodí je vzklenutá uprostred
ctyrboké strechy pomerne vysoká centrální protažená vež
se ctyrmi prolomenými okny, kónický zvednutá, zakoncená cylindrem,
rámovaným dvema vysunutými límci a uzavrená vetší, typicky
ruskou cibulkou s krížem. Zvencí byla omítka chrámu
provedena v základní barve cervené, kombinované s bílými
lizény a modrými prvky ve štukových ozdobách. Poprvé zde
byly vedle byzantských pletencu použity ve vnitrní výzdobe
též prvky moravského lidového ornamentu, címž chrám se
chrám priblížil moravskému lidu. Tento chrám projektoval sám
o. Andrej a jako vzoru použil svého dríve postaveného chrámu
v Rakošíne na Podkarpatsku (zdejší chrám byl bez
zvonice zato se složitejší centrální veží).
Náklady na výstavbu chrámu dosáhly
cca 80 tisíc prvorepublikových korun. Verící sbírali príspevky a
dary doslova po korunách a dvacetihalérích a velmi mnoho práce
vykonali pri budování chrámu zdarma.
Pomerne velmi nízké stavební náklady
a zdarilý výsledek stavby, která se stala okrasou obce i
širokého okolí, inspirovaly pravoslavné verící
v sousedních obcích k výstavbe dalších chrámu. Postupne
se o. Andrej podílel na stavbe chrámu v Chudobíne,
Stremenícku, Celechovicích, Trebíci a katedrálního chrámu
v Olomouci. Soucasne vytvoril vnitrní výzdobu dríve
postaveného chrámu ve Vilémove. Po druhé svetové válce do roku 1948
se o. Andrej podílel na dalších stavbách pravoslavných
chrámu zejména na východním Slovensku a na Morave pak
v Kromeríži. v období vlády komunistu, kdy se
již další chrámy stavet nesmely, pomáhal upravovat po
celých Cechách bývalé katolické, starokatolické a evangelické
kostely pro potreby pravoslavné církve. v roce 1957 získal
zpola znicený bývalý poutní katolický kostelík s farou na
Strážném vrchu za Rumburkem. Ve svých 61 letech chrám i faru
zcela opravil. Strávil zde posledních 23 let svého bohatého
života. Až do roku 1977 jezdil po celém bývalém
Ceskoslovensku. Stavel, opravoval, budoval ikonostasy, delal
ikonografickou výzdobu chrámu, podílel se na prestavbe a výzdobe
desítek chrámu, úradu biskupu, metropolity pražského a
dalších. Zemrel v roce 1980 ve veku 84 let.
Rozhodnutí postavit v Rimicích
pravoslavný chrám padlo ve zdejší církevní obci již
v roce 1925. Postupne byl darem získán pozemek a probíhala
sbírka na stavbu chrámu, avšak hospodárská krize zpusobila,
že se stavba oddalovala. Zlom nastal v dubnu 1933, kdy do
Rimic prijel biskup Gorazd s knezem Andrejem Kolomackým. Otec
Andrej presvedcil predstavitele církevní obce, že pri stavbe
chrámu bude prihlíženo k místním pomerum a že stavba
nebude financne nad síly místní církevní obce, ani ji
nezadluží. Sám vypracoval návrh na chrámovou budovu a slíbil,
že ji dovede do úspešného záveru. Pracoval na stavbe od
výkopu základu až po usazení krížu na vežích a také
posléze vyprojektoval malbu interiéru a vytvoril krome jedné ikony
(kopie Vasnecovské Bohorodice) všechny ikony ikonostasu i
nástenné malby v kopuli a na strope. Odborný dohled nad
stavbou mela firma p. stavitele Bendy z Loštic.
Stavba byla dokoncena v roce
1934 a chrám byl téhož roku 21.kvetna vysvecen. Svetitelem
chrámu byl biskup Gorazd s duchovenstvem za úcasti dvou tisíc
lidí. Je zasvecen svaté mucednici a knežne ceské Ludmile,
babicce sv. Václava.
Rimický chrám se stal nakrátko
chrámem katedrálním, protože do Rimic bylo na cas z Prahy
presunuto centrum ceskoslovenské pravoslavné církve v cele
s vladykou Gorazdem (viz pametní deska v obci).
Po atentátu na Heydricha byla
ceskoslovenská pravoslavná církev pro svoji úcast na tomto
cinu zakázána, biskup Gorazd a další popraveni, kneží
pozatýkáni a odvleceni na nucené práce do Nemecka, ceské
pravoslavné chrámy byly zavreny a jakákoliv práce pro
pravoslavnou církev ceskou byla nacisty trestána. v zárí
r. 1942 byl i chrám v Rimicích nacisty vyloupen, byla
rozstrílena vež chrámu a tento byl zapeceten. Teprve
s osvobozením vlasti v kvetnu 1945 byl chrám sv. Ludmily
opet otevren k bohoslužbám.
Krome poválecné obnovy, chrám
prodelal nekolik menších oprav, avšak zachovává si
stále puvodní ráz. Poslední výraznou úpravou bylo roku 1972
provedení štuky „príchod slovanských verozvestu“
na motivy kresby Mikoláše Alše nad hlavním vchodem do
chrámu. Další úpravy cekají chrám v letech 2011 a 2012,
kdy by chrám mel dostat novou strechu a mely by být provedeny
drobné opravy fasády. Nezávisle na tom by pri rekonstrukci
elektrické síte v obci melo být soucasné vrchní vedení
nahrazeno kabelovým a pohled na chrám by již nadále nemel být
hyzden elektrickým vedením. Do budoucna se uvažuje o nocním
nasvícení chrámu.
Jako stavba novodobá i
pres urcitý význam pro moderní ceské dejiny, není památkove
chránena.
Na výchozích souradnicích cache nehledejte.
Ukazují na hlavní vchod do chrámu.
Cache je umístena zde:
N 49° 43.xxx'
E 16° 58.yyy'