CHVALEŠOVICE - ves s renesanční tvrzí Multi-cache

Nejstarší písemný doklad o vsi je již z roku 1387 a jako majitel vsi se v nem uvádí Pešík Kabele z Chvalešovic. Ve vsi zcela jiste existovala postupne nejméne dve panská sídla, pricemž starší z nich, nedochovaná gotická tvrz, mohla existovat přímo v míste stávající tvrze (nasvedcují tomu gotické stavební prvky v její JV cásti) nebo se mohla nacházet na tvrzišti v rybníku Placek.

Stredovek :

Drobný šlechtický rod ( jehož erb najdete na speciální limitované edici CWG ) sídlil v Chvalešovicích na prelomu 14. a 15. století a krom již zmíneného Pešíka známe bratry Setecha a Jana Bubna z Chvalešovic ( 1411).
Potvrzení o existenci prvního šlechtického sídla však máme až z roku 1437 kdy je „sedením na Chvalešovicích“ jistý Petr Štruh z Chlumku, který v tom roce obdržel rychtu ve Vodnanech. Tou dobou zde již zcela jiste stála gotická tvrz.

Období renesance :

Když v breznu 1548 získal Zikmund Malovec z Malovic ke své sídelní vsi Malovice nove i Chvalešovice, Újezd, Újezdec a Lhotu rozhodl se umístit sídlo svých nových statku práve do Chvalešovic. Zde nechal obnovit nebo zcela nove vybudovat hospodárský dvur a u neho vystave renesancní tvrz. Tuto tvrz v prubehu let neustále zveleboval a dostavoval tak, že již koncem roku 1548 je v písemný pramenech jmenován jako Zikmund Malovec z Libejovic a Chvalešovic. Tento dobrý hospodár a obratný politik ( napr. v letech 1546 až 1574 zastával fci relátora Zemského snemu ) nechal v roce 1562 odlít dodnes existující zvon pro zvonici farního kostela v nedaleké BÍLÉ HURCE . V tomto kostele také nechal zrídit rodovou hrobku a byl zde v roce 1577 pohrben.


Jeho dedic Václav Malovec sídlil na zdejší tvrzi 40 let a prebudoval ji v pomerne výstavní renesancní sídlo. V roce 1594 se tento šlechtic zúcastnil spolecne s Petrem Vokem z Rožmberka jeho tureckého tažení a tou dobou se psal jako Václav Malovec Chvalešovský.
Václav Malovec na tvrzi prokazatelne sídlil až do roku 1610 a v tomto roce ho tu také l Rožmberský vladar Petr Vok navštívil. Pan Malovec pak presídlil do Brezí u Týna nad Vltavou a nakonec celé Chvalešovické zboží, zahrnující tvrz se vsí, pivovarem, hospodárským dvorem, mlýnem a dalšími vesnicemi, roku 1616 prodává svému príbuznému Malovcovi z Malovic sedením na Drítni a Vlhavech. Tomuto šlechtici pak v rámci pobelohorských konfiskací celé panství zabaveno a pricleneno k panství Hluboká.
Vlastní tvrz v tomto roce prestává být vrchnostenským sídlem a díky tomu unikla pozdejším prestavbám a až do dnešních dnu se dochovala prakticky ve své cisté renesancní podobe. Tvrz zvanou „zámecek“ obýval správce, farár a také zamestnanci panského dvora. V prubehu let došlo k zasypání príkopu okolo tvrze, ale žádné další podstatné zmeny už maloveckou tvrz nepostihly.


Novovek a dnešní stav tvrze :

Tvrz prešla v pobelohorské dobe i s panstvím Hluboká do vlastnictví rodu Schwarzenbergu a patrila mu dlouhá staletí až do roku 1933. Tehdy byl zdejší statek, i stvrzí, Schwarzenbergum v rámci pozemkové reformy odebrán a získali ho manželé Vachoutovi. V dobe socialismu mělo celý areál v užívání zdejší JZD (zěmědělské družstvo), ale naštěstí ho nepostihla totální devastace jako mnoho jiných.
Dnes stojí mohutná patrová budova tvrze u silnice na JZ okraji Chvalešovic pri vstupu do hospodárského dvora. Velká budova tvrze má pudorys 34 x 21 metru je na nekolika místech zajištena operáky a má nove opravenou strešní konstrukci na všech trech soubežných strechách. Strechy mají v nádvorní strane polovalbovou konstrukci, smerem ke vsi jsou valbové. Konstrukce krovu je barokního. Štíty tvrze smerem do nádvorí jsou lichobežníkové a v jižním nádvorním nároží vystupuje z obrysu tvrze nakoso posazený arkýr. V míste JV traktu je na jeho líci také viditelne vystupující komínové teleso, které vzniklo pri prestavbe tvrze provádené Václavem Malovcem v 16. století.
Prízemní prostory tvrze mají z vetší cásti valené klenby s výsecemi. V SZ rohové místnosti se zachovala hodnotná krížová dvoupolová klenba s hrebínky posazená na pilíre. Mistnosti v patre jsou plochostropé. Venkovní zdivo je z vetší cásti obnažené a tím jsou viditelná pozdeji zaslepená okna a vstupní otvory. Na severním prucelí jsou na pozustatcích fasády ješte místy zachované zbytky renesancního sgrafitového výzdoby - kvádrování.
Po roce 1990 byl majetek v rámci restitucí navrácen posledním majitelum. I dnes je tvrz a její hospodárské zázemí v soukromých rukách a i když je objekt z vetší cásti bez využití. Její stavební stav je však dobrý a tak pri její prohlídce (zvencí) mužeme obdivovat výsledek ambiciozního snažení puvodne drobného venkovského rodu Malovcu z Malovic o pozvednutí jejich sídel na vyšší reprezentivní úroven.