A bylo jaro. Všechno, všechno
kvetlo, ale pravšechno! - Tráva po pás, rosa jako granáty. -
A ty včely tolik bzučely a ti cvrčci tolik
cvrčeli, a tam dole u potoka slavík v křoví
klokotal.
Kmotřička a kmotříček
byli s tatínkem ve světnici a něco si povídali.
Beruška pomáhala mamince v kuchyni. Brouček byl venku a
čekal na Janinku. Byl zas takový silný a vznášel se
vysoko v povětří. A když Janinka dlouho
nešla, letěl jí až k vřesu naproti.
Však už šla a měla z Broučka radost.
"Tak už zas, Broučku, poletíš. Ale budeš
poslouchat?" - "Ó, budu." - "A proč bys chtěl
poslouchat?" - "I, že si to všichni přejete, a pak
aby se mně zas něco nestalo." - "Ó, to ty nebudeš
poslouchat, a zas se ti něco stane, třeba
ještě horšího." - Brouček chytil Janinku za
ruku: "Však já budu přece poslouchat!" - "Ano, až
tě Pán Bůh naučí."
Maminka už měla čokoládu a ty
smažené věnečky na stole. Sedli, pomodlili se a
nasnídali, a že tedy poletí. Brouček byl první venku.
Povznesl se do výšky, letěl třikrát kolem - jakoby
nic! - a spustil se u Janinky na zem. Všichni si stoupli
kolem něho a tatínek začal: "Milý Broučku,
vzpomeň si teď rok, když jsi poprvé letěl.
Všichni jsme ti domlouvali, abys pěkně poslouchal,
a víš, co se stalo. Toho bychom se byli nikdy nenadáli."
Brouček už měl oči plné slz a díval se k zemi.
"I už ho nechte a poleťme!" vpadl do toho
kmotříček. „Dnes musíme svítit na cestu k pokladu,
však on si dá teď pozor."
A letěli, ale jen pranizoučko a
pomalinku, aby maminka a kmotřička a Janinka a
Beruška mohly stačit. Ještě však ani
nebyli u potoka a maminka už nemohla dechu popadat.
"Počkejte, já už nikam nemohu." A oni počkali a
maminka plakala: "Tak jen leť, Broučku, však
už tě snad napřesrok vyprovázet nebudu. Pán Bůh
sám tě sprovázej !"
A Brouček neposlouchal. Jen vlétli
všichni do lesa, už se kmotříčkovi s
tatínkem ztratil.
Pomůžete mu dostat se zpátky za nimi a najít poklad?
Světlušky vám ukážou cestu.
Trasa křižuje naučnou stezku
Jana Karafiáta (tvůrce broučků) který působil v
jen 2km vzdálené obci Velká Lhota.
The path
is crossed by Jan Karafiát’s nature trail (creator of the
Beetles), who worked in only 2 Km distant village – Velká
Lhota.
Něco o keši
samotné:
Keš je celkem na samotě.
Svítilny ale trvale použijte raději až
vstoupíte do lesa.
Svítilny???? Ano, jedná se o noční
kešku která jde nejlíp vidět jen když
je pořádná tma. Zvolte takové svítilny které vydrží
svítit aspoň dvě hodiny. Pro jistotu si vemte náhradní
baterie. Trasu zvládnou i děti starší šesti let.
Oblečení bych zvolil spíše „na
ušpinění“.Po cestě se říďte radami
které naleznete v místech kde je větší hustota
světlušek. Přejí hodně štěstí
při hledání.
Something
about the cache:
The cache
is quite detached. You rather use flashlight after entering the
forest. “Flashlights”??
Yes, this
is a night cache, which is best seen in pitch dark. Choose
flashlights that will last at least two hours. Just in case take
some spare battery. This path is suitable even for children about
six. You rather choose clothing that you can get dirt in. On the
way follow advice, that you can find at places with big
concentration of fireflies. Good luck in your search.
Poděkoval bych LukasiX, který stejnou
keš vymyslel v Leskovci a u něj jsem získal inspiraci
něco takového udělat v okolí Valašského
Meziříčí.. Taky dalším lidičkám co pomohli s
námětem.