Max Mühlig a sklárský prumysl
Pro výpocet souradnic použij listing
První sklárny na Teplicku, které zacaly vytápet pece uhlím, vznikly nejdríve roku 1852 v Duchcove, roku 1856 v Koštanech a v roce 1859 ve Mstišove. Nové palivo se však ve svých pocátcích príliš neosvedcilo.Teprve až Siemensovy vynálezy regenerativní plamenné tavící pece a generátoru pro zplynování uhlí, znamenaly zásadní prevrat i ve výrobe skla.Do roku 1900 vzniklo na Teplicku 29 skláren, zamerených na výrobu ruzných druhu skla.
Jedna z nich vznikla též v Retenicích, kterou v roce 1890 postavil prumyslník Max Mühlig a pojmenoval ji po své manželce na Mariinu hut.V této sklárne se zamerili již od svého pocátku na rucní výrobu okenního plochého skla. Roku 1896 odkoupil Max Mühlig též sklárnu nazývanou Maxova hut v Hostomicích a v roce 1902 i sklárnu Žofii v Újezdecku.Kolem roku 1908 se rozrustající firma mohla pochlubit též vlastnictvím vetšiny akcií Rakouské sklárské spolecnosti v Ústí nad Labem. Je treba dodat, že tyto sklárny tehdy patrily k nejmodernejším na kontinente.
V lednu 1919 sklárna Maxova hut v Retenicích vyhorela.V obnovené huti pak rucní výrobu plochého skla brzy nahradilo strojní tažení podle koncepce belgického inženýra Fourcaulta. V roce 1924 se závody Maxe Mühliga sloucily ješte se sklárnou Union v Ústí nad Labem, takže nová firma dále nesla oznacení Mühlig Union.
Ve tricátých letech se v retenickém závode vyrábelo rovnež sklo zušlechtené matováním a ledováním, barevné sklo, izolacní stavební dvojskla i bezpecnostní skla znacky Thorax pro automobilový prumysl, dodávaná i automobilkám Ford a General Motors. Pri prestavbách a modernizacích závodu po osvobození v roce 1945, se postupne rušily všechny budovy nekdejší Mariiny hute. Zmizel i dum pro zamestnance a brána, k níž kdysi nosily deti svým zamestnaným otcum obedy.
V roce 1969 došlo ve sklárne, tehdy zvané Sklo Union, k zavedení anglické technologie výroby cirého plochého skla. Plavené sklo , vyrábené systémem Float, je pak stále hlavním sortimentem této sklárny, jejíž firemní název dnes zní AGC
Výstavná historizující vila, na první pohled upoutávající velkorysou kompozicí i socharskou a štukovou dekorací, není obycejnou stavební památkou. Její význam – krom estetického – spocívá predevším v tom, že její majitel zmenil Teplice na prumyslové mesto a založil tradici vehlasné evropské sklárny.
Joseph Max Mühlig, na jehož objednávku vila vznikla, je razen mezi takové legendy ceského sklárství, jako je Leo Moser nebo Wilhelm Riedel. Do dejin mesta Mühlig vstupuje v roce 1890, když v Retenicích staví sklárskou hut orientovanou na výrobu plochého skla (to podnik vyrábí dodnes). Továrna nese jméno prumyslníkovy manželky – Mariina hut. Produkce šla dobre na odbyt, a tak Mühlig mohl již roku 1896 firmu rozšírit o Maxovu hut v nedalekých Hostomicích a o dalších šest let pozdeji, v roce 1902 o sklárnu Žofii v Újezdecku. O síle spolecnosti svedcí i to, že od roku 1908 držela vetšinu akcií Rakouské sklárské spolecnosti v Ústí nad Labem. Prestože retenický závod v roce 1919 vyhorel, Mühliga to v expanzi nezastavilo: v roce 1924 došlo k akvizici ústecké sklárny Union.
Prestože Mühligovo impérium neslo behem ruzných režimu celou radu názvu (Mühlig Union, Sklo Union, Glavunion, Glaverbel Czech, nejnoveji AGC), drželo si dominantní postavení na trhu. Už v pocátcích firmy platily Mühligovy závody za nejmodernejší na Starém kontinentu; dnes jde o nejvetšího producenta plochého skla ve strední a východní Evrope.
1 Do roku 1900 na Teplicku pocet skláren A
2 Založení sklárny v Koštatech B
3 Založení sklárny v Duchove C
4 Odkup hutí v Újezdecku D
5 Odkup hutí v Hostomicích E
6 Rok vyhorení Retenické sklárny F
7 Držení vetšiny akcii Rakouské sklárské spolecnosti v Ústí nad labem (rok) G
8 Zavedení anglické technologie výroby cirého plochého skla H
9 Sloucení závodu Maxe Mühliga a sklárny Union v Ústí I
10 Pocet názvu Mühligova impéria J
N 50°(A+9). [(B -C )+34][ (D-E)-3]
E 013°[(F-G)+36]. [ (H-I)+21] (J-2)