Námestí Jirího z Podebrad
Námestí Jirího z Podebrad
Námestí Jirího z Podebrad vzniklo v roce 1896. Bylo pojmenováno
na pocest ceského krále Jirího z Podebrad na námestí Krále Jirího.
V roce 1948 byl tento název rozšíren na námestí Jirího z
Podebrad. Koncem 19. století bývaly Královské Vinohrady obcí s
krásnými starými zahradami. Bylo to jedno z mála míst, které si v
dobe velkého tlaku na nové parcelování starších puvodních
zahrad, dokázalo uhájit prostory pro místa verejná i navzdory
razantnímu rustu cen pozemku urcených pro výstavbu nových domu.
Vznikaly tak zejména všem prístupné nové zahrady a parky. Na
prelomu 19. a 20. století tak v Praze 3 - Královských Vinohradech
pri parcelaci zahrad vznikl i park na Námestí Jirího z
Podebrad.
Tvar námestí i parku vymezují jednotlivé domy do obdélníkového
tvaru. Celková plocha parku dnes ciní 2,3 hektaru a najdeme ho v
nadmorské výšce 260 až 265 metru. Jeho dominantou je
farní kostel Nejsvetejšího Srdce Páne, který projektoval
známý slovinský hradní architekt a Masarykuv dvorní architekt Josip
Plecnik. Sám byl hluboce verící muž a celému objektu dokázal
vdechnout spirituální atmosféru. Stavba byla zrealizována v letech
1928 až 1932 ve své jednodušší podobe. Puvodne
mela být výrazne architektonicky složitejší,
inspirovaná reckými chrámy, s výrazným vnejším slouporadím.
Plecnik zdarma a sám vytvoril tri projekty. Jelikož chybely
peníze na stavbu, dokázal architekt u vybrané varianty snížit
predpokládané náklady zhruba na tretinu. Výstavbu financovala tzv.
Beptovská nadace, spravující majetek novomestského radního Karla
Leopolda Bepty, který ho daroval na církevní úcely. Tyto peníze
však nestacily a tak sama farnost pomohla sbírkami, dary i
porádáním loterií.
Stavba je úžasná a atypická. Kostel je postaven ve stylu
modernistického neoklasicismu, s velkým sálem a širokou
veží se šesti zvony, která je zakoncena medenou bání se
ctyri metry vysokým krížem. Vež má rozmerné kulaté okno o
prumeru 7,6 metru, které zároven plní funkci hodin. Tento kostel v
Praze na Vinohradech patrí k architektonickým perlám Evropy a je
navržen do seznamu památek UNESCO.
Námestí Jirího z Podebrad je poslední dobou známé nejen jako
výchozí bod velkých masopustních pruvodu, ale i jako místo konání
tradicních vánocních trhu.
Kostel Nejsvetejšího Srdce Páne
Kostel Nejsvetejšího Srdce Páne je nejvýznamnejší
ceskou sakrální stavbou 20. století. Když rychle rostoucím
Vinohradum prestal stacit farní kostel sv. Ludmily, venovalo
mestské zastupitelstvo pozemek pro stavbu nového kostela a vznikl
Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. V
roce 1919 byla vypsána verejná soutež, v níž zvítezil
projekt slovinského architekta Josipa Plecnika. V letech 1928 - 32
vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirována
starokrestanskými vzory. Zasvecení Srdci Ježíšove má
vyjádrit podekování za dosažení samostatnosti a prosbu o
ochranu naší vlasti.
Kostel je sálovou stavbou obdélníkového pudorysu o rozmerech 38
a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Je zde urcitá podobnost s
antickými chrámy. Kostel má širokou 42 m vysokou vež
jihoevropského typu, která je zakoncena trímetrovou medenou bání se
ctyrmi metry vysokým krížem. Veliké kulaté okno ve veži
puvodne propouštelo ranní svetlo do chrámu, pozdeji v nem
byly osazeny hodiny o prumeru 7,6 m. Fasáda je velmi dekorativní,
do trí ctvrtin výšky je z polévaných cihel, na ní je
nástavba s ochozem a nízkým štítem. Na prucelí jsou tri
mohutné portály.
Plecnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který
je stejne originální jako exteriér. Nad hlavním oltárem z bílého
mramoru a zlacenými tepanými dvírky je zavešena trímetrová
zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti
ceských patronu v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv.
Anežka, sv. Vojtech, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop.
Jsou z lipového dreva a vytvoril je sochar Damián Pešan. Nad
portály v prucelí jsou plastiky Bedricha Stefana. Zajímavostí
tohoto postmoderního kostela je, že se zde nenalézá kazatelna.
8. kvetna 1932 vysvetil chrám pražský arcibiskup kardinál dr.
Karel Kašpar. Ve veži bylo posveceno šest zvonu,
které byly okupanty svešeny, aby byly prelity na zbrane.
Zbyl jen nejmenší. V roce 1992 se do veže vrátily dva
zvony z puvodních šesti, díla zvonarské rodiny
Manoušku.
je velmi duležité aby se keš vracela na stenjné
místo. A logbook netrhejte jen skladat. dík