Skarb jest ukryty na wzgórzu Gomole (Homole) w poblizu ruin zamku (fragment wiezy z konca XIII wieku). Zamek stoi na szczycie foremnego kopiastego pagórka (733m), w czasach swietnosci strzegl przeleczy "Polske Wrota" i przebiegajacego w poblizu traktu handlowego. Dowiedz sie wiecej na http://pl.wikipedia.org/wiki/Zamek_Homole.
Výrazný vrcholek Homole (773 m n. m.), na jehož vrcholu nalezneme skromnou zríceninu hradu postaveného koncem 13. století na obranu jedné z odnoží jantarové stezky. V roce 1428 (za husitských válek) byl hrad dobyt a stal se hlavním sídlem husitu na území Kladska, pozdeji se v míste usadili rytíri z Kauffungu (puvodem z Lužice), kterí od poc. 16. století v okolí loupili – Homoli proto r. 1534 dobylo zemské vojsko. Aby se zabránilo jeho dalšímu nekalému používání, byl rozboren. V roce 1595 byly pozemky i se zríceninou hradu koupeny mestem Dušníky (Duszniky).
K hradu se váže nekolik povestí, podle jedné se po dobytí hradu husity se jeho puvodní pán dlouho skrýval v lesích. Jakémusi sedláku Šrutkovi z Machova pak daroval pozemky pod Bukovinou (ta je nad Stroužným) za to, že mu poskytl zásoby jídla. Faktem ale zustává, že Šrutkum ta pole patrila až do 19. století. Homole je však známa predevším jako hnízdo loupežníku. Za vlády krále Ferdinanda sem byla proto poslána trestná výprava, která hrad dobyla a poborila. Zdejší pán Zikmund byl pro své nekalé rejdy roku 1534 ve Vídni stat. Lidé si však vypráveli, že se zdejší hrad propadl do zeme nebo zkamenel pusobením nadprirozených sil.
Pod hradem vede rušná mezinárodní silnice E67, která zde v nadmorské výšce 660 metru prekonává hlavní evpropské rozvodí v prusmyku zvaném Polská brána. Na Homoli se mužete vydat po modré turistické znacce od silnice nebo klidnejší a méne nárocnou cestou z druhé strany (viz waypointy).
Keš je prozatím velikosti mikro, na jare sem zkusím umístit neco o trochu vetšího.
Dekuji Lindikovi za podporu pri zakládání a za fotky.
[Last listing update: 9.5.2011]
