Vesnicka pod dvema hrady aneb neco málo o obci Tocník...
Zivot obce je historicky spojen s obema hrady a vsím, co se tocilo kolem nich. Archeologické výzkumy ukázaly, ze území vedlejsí obce Zebrák zde bylo osídleno jiz v 5.tisíciletí pred nasím letopoctem, kdy v okolí existovala rozlehlá osada kmene s volutovou keramikou a v polovine 4.tisíciletí pr.n.l. ji zase vystrídal lid s keramikou vypíchanou. Pozdeji, v dobe laténské, zhruba nekdy kolem 1.stol. pr.n.l. se zde usadili Keltové. Nejstarsí nálezy po slovanském osídlení pocházejí z 9. století..
Puvodní malá osada vznikala postupne z místní zastávky pod hradem Zebrák, zhruba od 2. poloviny 13.století. Po pozáru hradu, který nastal v roce 1395 behem panování králeVáclava IV. se stala tato osada soucástí tehdy opraveného hradu. Král Václav IV., která se jiz zabydlel na nedalekém, nove zbudovaném sídle - hrade Tocník, umoznil rozkvet této nove vzniklé osady. Ve století patnáctém a sestnáctém byla zbudována kaskáda peti velkých rybníku, které dodaly krajine a obema hradum jejich jedinecny vzhled. K osade pribyl dvur, rasovna, mlýny, cihelny a hlavne hostinec. Kolem toho vseho byla velká lovecká obora táhnoucí se od vesnice Hredle k Tocníku. Stezky od obce Zbiroh a Krivoklátu se spojovaly v tzv. Záskalí poblíz tehdejsího Sojkova mlýna a procházely kolem pivovaru stanicí, kde se vybíralo mýtné. Odchodem známého rodu Lobkowiczu z techto koncin prišel hrad Tocník o poslední moznost prebudování. Behem tricetileté války se na hrad Tocník uchylilo mnoho místních obyvatel a to dokoncilo zkázu hradu a tak správa tocnického panství, pod kterou spadaly okolní obce, byla presunuta jinam. Následující staletí prinesla rozmach tocnickému dvoru a pivovaru, které tak daly smer dalsímu vývoji obce. Rozvíjí se zde zemedelství, rybníkárství, sadarství, pivovarnictví, drobná výroba, tezba dreva a zelezné rudy v okolí (viz nase kes Stola Barbora – staré dulní dílo). Osud obce je nadále pevne spjat s obema hrady. Hrad Zebrák je obýván chudinou a i kdyz je velmi spatne prístupný, jsou jeho zdi rozebírány pro základy nových domu. Pod hradem Tocníkem se zacíná rozrustat vesnice a na kopci Jezevcík se pase stádo koz a ovcí z tocnického dvora. Podle dochovaných záznamu melo az 1.500 kusu. Od léta Páne 1733 se kazdorocne konají poute na hrad Tocník, kde jsou slouzeny mse v nové kapli Sv. Bartolomeje. V prubehu 19.století jsou vypusteny rybníky a nové louky jsou zemedelsky obdelávány. Jeste za první republiky, tj, v první polovine 20.století se v obci varí výborné tocnické pivo, na které se do vyhláseného hostince "U krále Václava IV." zvaného téz Kocanda stahují lidé z okolí. V hostinci se hraje ochotnické divadlo, zpívá a tancuje, a to i na parketu venku. Po druhé svetové válce predává kníze Colloredo Mansfeld svuj majetek státu, a s ním i pivovar a okolní lesy. Do vsi prícházejí noví obyvatelé v rámci povalecného presunu obyvatelstva (Nemci, Madari a Slováci), kteri nacházejí uplatnení v zivocisné výrobe tocnického dvoru, který spadá pod správu Státního statku Lochovice..
Cas bezí, vesnicka tu stále stojí po mnoho století a do dávné a prece stejné hospudky chodí dál lidé na dobré pivko a vyhlásené pecené koleno. Zde si dovolím pouzít pár versu z puvodního listingu této kese…
A az poklad odlovís, jiste nosem zavetrís, vune jako poleno… Pecené to koleno!!! Je to jen pár metru dál… Mlaskal tady i sám král.
