Anticky altanek v zamecke zahrade Traditional Cache

Architektura starovekého Ríma je z velké cásti prejatá z recké architektury a upravena pro úcely Starovekého Ríma, címž vznikl nový architektonický styl. Oba styly, starovekého Recka i Ríma, jsou casto považovány za jeden subjekt z klasické architektury.

Tento prístup je mnohdy považován za špatný a nekdy brání schopnosti pochopit a posoudit rozdíl mezi rímskými a reckými stavbami a jejich funkcemi, zejména pokud se spoléhá pouze na vnejším vzhled. Vliv recké architektury na rímskou je patrný v mnoha ohledech. Podobne tomu bylo i u etruských sousedu a predku, od kterých Rímané prevzali bohaté znalosti nezbytné pro budoucí rímskou architekturu, jako byla hydraulika a konstrukce oblouku. Bohatství a vysoká hustota zalidnení ve mestech nutila Staroveký Rím k objevování nových (architektonických) rešení. Velmi zásadní byl objev betonu, což umožnilo používání klenby a oblouku a spolecne s dobrou znalostí stavebních materiálu, jako byl mramor a kámen, jim umožnilo dosáhnout velkých úspechu v konstrukci a to prevážne verejných staveb. Známými príklady mohou být vodovody v Ríme, baziliky a asi nejznámejší stavba z tohoto období, Koloseum. Podobné stavby byly staveny v menším merítku ve vetšine významných mestech v rímské ríši a v mnoha prípadech se dochovaly v dobrém stavu až do dnešních dob. Architektura v rímské ríši fungovala jako propaganda a snaha ukázat svetu velikost Ríma, k cemuž sloužily treba vítezné oblouky. Hodne rímských staveb se nachází i na vzdálených koncích Ríše (území), jako je oblast dnešní Sýrie, Vídne a mnoha dalších. V techto vzdálených provinciích se nachází hlavne viadukty a akvadukty, silnice, kanalizace a podobne. Na území samotného Ríma, jakožto centra celé ríše, se nacházely nejvetší a nejobdivuhodnejší stavby, napríklad Pantheon, Forum Romanum nebo Koloseum, jenž se všechny dochovaly dodnes.