Oleško
[CZ]
Je nyní součástí obce Březová-Oleško. V obci žilo v polovině roku 2009 celkem 723 obyvatel, z toho v Olešské části 330. V srpnu 2010 počet obyvatel byl už 804. Na území obce se také nalézá 1100 chat. V obci je konečná autobusové linky 333 vyjíždějící z Prahy, Budějovické, doba jízdy je 54 minut.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310, kdy byla zapsána do listiny papeže Klimenta V. Oleško bylo toho roku společně se sousední Březovou darováno Ostrovskému klášteru u blízké Davle. V roce 1850 se stalo Oleško součástí obce Zvole. Obec se společně se sousední Březovou osamostatnila roku 1992 a tak vznikla dnešní obec Březová-Oleško.
Nachází se na jižním okraji Pražské plošiny, nad pravým břehem Vltavy, 10 km od konce Prahy. Údolí Vltavy je západně od obce, je zde několik krásných vyhlídek na Brdy a Vranskou prěhradu. Na jihu je hluboké údolí Zahořanského potoka, starý název Libřice a na východě pak jeho přítok Zlatý potok, do nějž se vlévá potok přitékající hlubokým údolím z Oleška. Pramení v místě zvaném Na Jezírkách, což je malá náhorní plošina, dnes z větší části zastavěná. Z původních jezírek naleznete dnes jediné, s upravenými břehy, nacházející se na soukromé zahradě. Dále prochází historickým středem obce, kde protéká malým rybníkem a o kus níže v údolí se nachází vodní nádrž vybudovaná v 60. letech původně jako požární se sypanou, betonovými dílci zpevněnou hrází. Ta byla v minulosti místními obyvateli hojně využívána ke koupání, dnes je ale značně zarostlá řasami a slouží k chovu ryb.
V Zahořanském i Zlatém potoce se vyskytují pstruzi. V okolí můžeme nalézt pozůstatky středověké těžby zlata, na tu upomínají i místní názvy.
Původní porost na svazích byl z podstatné části vymýcen, od toho pravděpodobně pochází i název obce Oleško, nebo postaru Woleschko - odvozeno od olysalý, lysý, tj. holý. Tento stav měl za následek značnou erozi půdy, po jednom přívalovém dešti v předminulém století bahno splavené Zahořanským potokem dokonce do poloviny ucpalo řečiště Vltavy a došlo kromě materiálních škod i ke ztrátám na životech.
Poté byly na Zahořanském potoce a jeho přítocích vybudovány jezové stupně a stráně zalesněny habrem, lískou a duby. Podle nově budované trati Posázavského pacifiku byl ke zpevnění vysázen akát. V zalesněných údolích dnes žije spousta chráněných živočichů, např. mlok skvrnitý, výr velký, skokan hnědý, ledňáček říční.
Tato trať byla uvedena do provozu 1.5.1900. Na katastrálním území Oleška pod strmým skalnatým svahem se nacházejí na břehu Vltavy 2 tunely této trati. Nejbližší zastávka od Oleška vznikla dodatečně 1.9.1900 díky rostoucímu zájmu o železniční dopravu. Nesla název Libřice, lidově byla též zvaná „Librajda“ a nacházela se při ústí Zahořanského potoka vtěsnána mezi portály Davelského a Libřického tunelu. Byla hojně využívána obyvateli Oleška a později i okolních trampských osad. Zastávka fungovala až do roku 1975, kdy byla „dočasně“ uzavřena v souvislosti s rekonstrukcí tunelů z důvodu špatného stavu, ale i plánované elektrifikace. Ta se ale nikdy neuskutečnila a zastávka také nebyla nikdy obnovena. Dřevěnou budku zastávky můžeme na místě nalézt dodnes.
U těchto tunelů je nejzajímavější období druhé světové války, kdy 6 tunelů v úseku Jílové -Skochovice bylo využito pro umístění válečné výroby továrny Avia a vídeňských továren produkujících letecké komponenty. Pracovalo zde přes tisíc totálně nasazených, kteří byli z části přesunuti z původní vídeňské továrny, německého Kasselu a pražské Avie.
V Zahořanském údolí se první trampské chaty začaly objevovat v roce 1919, ty se rozrostly na celé osady. V těch letech došlo i k masívní nové výstavbě na Olešku, do té doby zde žilo v 11 domech 60 obyvatel. Vyrostla zde spousta chat , letních bytů i větších vil. Vznikla zde i další restaurace, jedna již existovala přímo ve vsi, další vznikla v sousedství Libřické zastávky, ta byla zbourána v polovině 80tých let. Dnes na stejném místě funguje oblíbené občerstvení.
Silnice ze Zvole byla do Oleška přivedena v v roce 1908, která nahradila starou formanskou cestu. Ta pokračovala dolů kolem Maškova mlýna na Libřici a Davli, tak, jak dnes vede červené turistické značení. Původně bylo plánováno silnici protáhnout i tam, ale k realizaci nikdy nedošlo a cesta na Libřici dnes není, díky erozi, sjízdná pro normální osobní auta.
Další velkou událostí pro okolí bylo vystavění přehrady ve Vraném nad Vltavou, která vzedmula tok řeky až do Štěchovic ale i tok Sázavy až k obci Pikovice. Výstavba přehrady probíhala v letech 1930 až 1936, výška hráze je 17m, instalovaný výkon 2x6,94MW. Na Vltavském břehu pod Oleškem byly později vytvořeny jezerní pole, do kterých byl umísťován vybagrovaný štěrk a bahno z úprav říčního dna a z budování Radotínského přístavu, kdy bylo hloubeno dno Berounky. Byl zde také ukládán materiál vytěžený při rozšiřování tunelů.
Také se zde nalézá bývalá, od 60tých let nefunkční hláska Jezero. Účelem hlásky bylo zvýšení propustnosti trati, jelikož hláska rozdělila dlouhý mezistaniční úsek na dva kratší.
Na tomto místě je ještě jedna zajímavost. Začátkem 21. století se začala v jízdních řádech vlaků objevovat nová zastávka mezi Davlí a Skochovicemi. Zastávka měla nést název "Davle přírodní park" a v jízdních řádech byla s poznámkou, že bude otevřena ode dne vyhlášení. Zastávka měla sloužit uvažovanému přírodnímu parku (vodních sportů ?), který zde měl vyrůst. Plány na jeho stavbu však údajně zhatila povodeň v roce 2002. V jízdním řádu z let 2005/06 pak mizí i zmínka o plánované zastávce. Nicméně do této chvíle je ji možné najít v různých mapových podkladech, např. Google maps.
Na svazích Vltavy mezi Oleškem a Skochovicemi byla vyhlášena Evropsky významná lokalita "V hladomoří". Jedná se o přírodovědně vysoce cenný a zachovalý úsek kaňonu Vltavy s rozmanitou vegetací. Díky říčnímu fenoménu se zde vyskytuje celá škála druhů od chladnomilných až po teplomilné. Svahy pokrývají přirozené listnaté lesy – dubohabřiny a doubravy na temeni a místy v úpatí svahů, teplomilné doubravy a suťové lesy ve svazích až po zakrslé křivolesy nebo skalní stepi na prudkých svazích a štěrbinová vegetace na skalách. Vyskytuje je se zde např. tařice skalní, kakost krvavý, třemdava bílá, kyčelnice devítilistá, prstnatec bezový, koniklec luční, hvězdnice chlumní, kavyl Ivanův, hladýš širolistý, jalovce, jeřáby...
Vyskytuje se zde také bohatá fauna, např. motýl přástevník kostivalový, sklípkánek hnědý, krajník pižmový....
Kousek od úvodních souřadnic naleznete krásnou japonskou zahradu ( N49° 54.260 E14° 24.300 ). Naleznete zde nádherné bonsaje, kameny suiseki, krásně tvarované dřeviny, jezírka. Prohlídková trasa se skládá ze dvou částí: "Zahrada nad řekou" - tam naleznete sošky, plastiky, japonské lampy, potůček a jezírko s kapry Koi a druhá menší část "Zahrada tří bran" - dle názvu ohraničená třemi živými branami s menším jezírkem a s různými dřevinami. Je zde také malá japonská galerie ( svitkové obrazy, dekorativní předměty okimono atd..) a výstava obrazů Ivy Huttnerové a Ondřeje Neffa. Návštěvu nutno domluvit předem.
Za zmínku stojí i hezká, nedávno rekonstruovaná kaplička,
která se nalézá (N 49° 54.200 E 014° 24.629) ve středu obce.
Zdroje:
Posázavský pacifik
Wikipedie - Oleško
Natura 2000
[CZ] Informace k vyzvednutí cache
I.
Na úvodních souřadnicích naleznete informační tabuli o místě, kde se nacházíte.
Pokud by byl na této tabuli problém, stejné informace je možné zjistit i na N 49°54.655 E 014°24.192
Číslo A je počet zde vyobrazených savců.
Číslo B je průměrná nadmořská výška Pražské plošiny.
Dále vypočítáme X a Y a zaokrouhlíme na celá čísla:
X=((B-286)*(A+9))
Y=((A*6)+B+2)/2
II.
Další zastávku naleznete na souřadnicích N 49° 54.X E 14° 24.Y.
Když se trochu rozhlédneme, uvidíme zelenou cedulku, na které jsou bílé číslice CDE. Na zem se při tom dívat nemusíte.
III.
Dále pokračujeme na
N 49° 54.[((E-D)/C)+C][A-D][E] E 14° 2[D-C].[((A+C)/3)+E][D-C][X-B-A-E] .
U jakého stromu stojíte?
F = 9 - lípa
F = 7 - akát
F = 5 - dub
F = 8 - habr
F = 3 - olše
F = 1 - vrba
G = 2, jestliže vidíte televizní vysílač, v opačném případě G = 4.
H je počet mostů, které vidíte.
IV.
A teď už můžeme vyrazit k finálce, která se nalézá na
N 49° 54.[((F+H)/2)-C][H][F-H-G] E 14° 2[D-C].[F+G][E+G+H][G+H]
Jestliže někde vyjde záporné číslo, tak znaménko ignorujeme, čísla zaokrouhlujeme na celá.
Ciferace čísel A,B,C,D,E,F,G,H,X,Y je 1.
Příklad: A=1,B=97,C=6; 1+9+7+6 = 23; 2+3 = 5
Při případném přecházení kolejí buďte maximálně obezřetní!!! Nechoďte po kolejích a nevstupujte do tunelů!
[EN] Information for finding the cache
If the result is a negative number, so we ignore the sign. Rounded to whole numbers.
Solves crossfoot (sum of all digits) recursive in numbers A,B,C,D,E,F,G,H,X,Y is 1.
Example: A=1,B=97,C=6; 1+9+7+6 = 23; 2+3 = 5
Be careful while crossing a railway tracks!!!
I.
The coordinates N 49° 54.399 E 014° 24.317
The backup stage N 49°54.655 E 014°24.192
A = number of mammals on the information board
B = average elevation of Prague platforms (On information board: ...s průměrnou výškou BBB m n.m. ... )
X=((B-286)*(A+9))
Y=((A*6)+B+2)/2
II.
N 49° 54.X E 14° 24.Y When you look around a bit, we'll see a green board with white numbers CDE.
III.
N 49° 54.[((E-D)/C)+C][A-D][E] E 14° 2[D-C].[((A+C)/3)+E][D-C][X-B-A-E]
What is the name of the nearest tree?:
F = 9 - lime
F = 7 - acacia
F = 5 - oak
F = 8 - hornbeam
F = 3 - alder
F = 1 - willow
If you see a television transmitter G = 2, otherwise G = 4.
H is the number of bridges that you can see.
IV.
Final Location: N 49° 54.[((F+H)/2)-C][H][F-H-G] E 14° 2[D-C].[F+G][E+G+H][G+H]
[CZ] Doporučená cesta zpět:
Zvláště v případě, že chceme pokračovat na cache Vyhlidka na Davli GCW8VJ je vhodná pěšina, která traverzuje svah v průměrné nadmořské výšce 250m. Je na ní několik míst s hezkým výhledem na Vranskou přehradu a také jeden zajímavý strom (wpt S7 N 49° 54.056 E 14° 24.138). Jestliže by jsme ji chtěli použít k návratu na úvodní souřadnice, tak musíme po příchodu k první chatě (wpt S8 N 49° 53.797 E 14° 24.192) odbočit vlevo, stoupat do ulice Konečná a pak odbočit vlevo do ulice Vltavská (červené tur.zn.), kterou dosáhneme úvodních souřadnic po překonání táhlého stoupání. Cestou můžeme využít občerstvení U hada (N 49° 54.222 E 14° 24.314).
[EN ]The recommended route from the final coordinates
Especially if we want to go to the cache GCW8VJ choose path that traverses a slope in an average altitude of 250m. At several places is a nice view on the river Vltava and also one interesting tree ( wpt S7 N 49 ° 54.056 E 14 ° 24.138). If we would like to use it to return to the initial coordinates, we have the arrival of the first hut ( wpt S8 N 49 ° 53.797 14 ° 24.192 E), turn left, go up the street Konecná and then turn left into the street Vltavská.