Hammerberg
Pro tento vrch jsem v regionální literature nalezl mnoho
názvu.
Ríkavalo se mu Hermanický vrch, Sommerberg, ale nejcasteji
Hammerberg.
Hammerberg mu ríkali puvodní obyvatelé, nebot tato oblast
byla
do roku 1945 osídlena nemecky hovorícim obyvatelstvem.
Dnes se vzil povalecný název Hamry.
Hammerberg je protáhlý hreben orientovaný západo-východním smerem a
dosahuje
výsky 532 m n. m. Geologickým podkladem je zde nerozlisená
bazaltoidní hornina
a cedicové tufy. Zatímco úpatí kopce pokrývají pastviny s mnozstvím
snosových hrází a
certnými pramenisti, na ubocích prevladají listnaté a smísené háje.
Vyssí partie lokálne
pokrývají cedicové droliny a více ci méne zazemnené sute.
Z hlediska botanického se jedná o pomerne zachovalou lokalitu s
pestrou
kvetenou, která nebyla zasazena prumyslovými vlivy. Proto lze v
masivu vrchu
nalézt pestrou mozaiku stanovist a siroké spektrum rostlinných
druhu.
Z orchidejí zde rostou (bradácek vejcitý, prstnatec májový,
prstnatec Fuchsuv, hlístník hlízdák a vstavac osmahlý).
Z dalsích chráneních druhu se zde vyskytuje (lilie zlatohlavá,
áron
plamatý, krivatec nejmensi, hnilák
smrkový, bledule jarní, lýkovec jedovatý, hrusticka
okrouhlolistá, cesnek medvedí ci toten mensí)
Vrchol se nachází na území CHKO Ceské stredohorí
JAK NA KES ?
Cílem této kese není vás trápit trestením mysli, ale ukázat
zapomenutý kout Ceskolipska.
Pokud nenavstívíte vrch v dobe kvetu rostlin, ceká vás aspon
nekolik zajímavostí.
Lokalita je plná aktefaktu po lidských osudech.
Navstívite dva kamenné svedky.
Úvodní souradnice
vás zavedou ke kamennému monolitu. Nekteré zdroje
uvádí, ze se jedná o brzový kámen, jiné ze jde o milník. Co opravdu
kámen byl, nechám na vási úvaze.
Vás bude zajímat levá bocní strana monolitu. Je tam obtisk
staré odrazky vyryté do kamene se zbytky zelené barvy.
Je sice hure viditelný, ale ono to pujde. V obtisku je
AB dulku. Pocítejte vsechny
i ty méne zretelné (spíse tusené).
Pokracujte po polní ceste doleva, zacínající kousek od úvodních
souradnic po silnici smerem do Kravar.
Souradnice 1.
zastávky vás zavedou k nedávno objevenému smírcímu
krízi.
Bude to trocha obtízná cesta. Vydejte se od bodu
ROZCESTI doprava.
Cesta po chvilce zanikne, ale vy se prodírejde rovnou dál za
sipkou. Nebude to zádný med.
Po sestupu svahu naleznete mezi kameny onen kríz. Kousek od neho
(150 m na východ) je
vodárna. Ta byla postavena v roce
CDEF. Doporucuji sejit od vodárny asi
150 metru na louku.
Otevre se vám pekný výhled na Ronov. Ke krizi se dá dostat i z
Janovic, ale museli byste
prekonávat nekolik el. ohradníku a vstupovat na soukromé pozemky.
Tudiz je to
na vás.
No dosadte do vozce a rovnou na finálku. Radím vrátit se na
bod
ROZCESTI a pokracovat
cestou rovne.
Pokud se vydáte rovnou za sipkou, mozna ze najdete i barokní
poustevnu, jejiz rozvaliny
jsou na úpatí u vsi Rané, ale to uz je jiný príbeh. Nicméne cesta
je to krásná, ale dost obtízná.
Kes je kousek od vrcholove partie hrebene. Cestou se vám otevrou
dílcí výhledy na Decínsko a Kravarsko.
VZOREC: 50. 39.
(3xA+C+E)(B)(C)
14. 24.
(F)(D-A-C-E)(A+C+E)
Rozhodne
nedoporucuji návstevu vrchu podvecer a v noci. Je to lovecký revír
jak myslivcu, tak pytláku.
Takový
pytlák má kus a tise pálí na vse co se hýbe, tedy i na
vás.