ČÍŽKOVA SKÁLA
Tato jednoduchá one-step multi Vás privede k bývalému lomu na predmestí Kutné Hory. Pojdme si tedy o techto skalách povedet více.
Historie
Na konci 19. století byl na tomto míste zrízen lom na težbu ruly. Dodnes se zdejšímu lomu ríká Cížkova skála. Kámen se zde težil do zacátku 20. století, kdy byl jedním výstrelem odkryt starý dul, který svými vodami zdejší lom zatopil. V zatopeném lomu tak vzniklo cisté koupalište. Bohužel od 50. let 20. století bylo zaváženo odpadky. V té dobe se prý houfne stehovali raci do blízké Vrchlice. Dnes je lom rekultivován a je používán obcany dolního Žižkova jako místo pro sportování a kulturní akce.
Geologie
Kolmá lomová stena dnes již opušteného lomu Práchovna o délce asi 250 m je vynikajícím geologickým profilem. Stenový a jámový lom nazývaný také Cížkova skála sloužil jako zdroj stavebního kameniva pri výstavbe železnicní trati a okolních staveb. Pri postupu težby byly odkryty v migmatitizovaných rulách cetné trhliny se vzácnými minerály titanu, brookitem a anatasem a dalšími minerály tzv. alpské parageneze: napr. fluoritem, krištálem, chloritem, adulárem, muskovitem, turmalínem, pyritem a kalcitem. V lomu je dobre patrná úhlová diskordance mezi podložními horninami kutnohorského krystalinika a svrchnokrídovými pískovci. Na zvrásnené horniny kutnohorského krystalinika nasedají témer horizontálne uložené vápnité pískovce korycanských vrstev perucko-korycanského souvrství. Na bázi techto svrchnokrídových sedimentu je místy vyvinuta poloha slepence o mocnosti až 20 cm. Dobre opracované valouny kremene a krystalinických hornin o prumeru až 10 cm jsou tmeleny špatne vytrídeným vápnitým pískovcem. Ve vyšších cástech sledu krídových sedimentu pribývá vápnité mezerní hmoty a úlomku schránek, pískovec je lépe vytrídený a kompaktnejší.
Príroda
Na okolních skalách rostou „pionýrské dreviny“ – borovice a bríza. Ty se umí svými hlubokými koreny chytit i na kamenitém podkladu a svou nenárocností na vodu tak osídlují i suchá stanovište. Uprostred plochy roste skupina mladých habru Carpinus betulus. V rohu plochy roste menší strom cimišník stromovitý Caragana arborescens. Je to žlute kvetoucí drevina z celedi bobovitých Fabaceae, což poznáme podle lusku a složených listu.
Z méne známých rostlin zde roste lilek cerný Solanum nigrum nebo oblíbený jahodník trávnice Fragaria viridis. Na stráni u cesty kvete v léte mydlice lékarská Saponaria officinalis. Na kvetech techto rostlin se v podvecer živí nekolik druhu lišaju, a to: lišaj kyprejový Deilephila porcellus, lišaj šeríkový Sphinx ligustri, lišaj borový Sphinx pinastri a lišaj topolový Laothoe populi. Na kamenech se vyhrívají ješterky obecné Lacerta agilis a pod kameny naopak hledá svou potravu slepýš krehký Anguis fragilis a nekolik druhu strevlíku Carabus sp. Z ptáku mužete slyšet z lesa penici cernohlavou Sylvia atricapilla nebo hlucný krik sojky obecné Garrulus glandarius.
zdroj: Denemark o.s. & Veronika Štedrá
A ted váš úkol:
Úvodní souradnice Vás privedou k tabuli naucné stezky. A otázky jsou jednoduché:
Stríška naucné tabule je složena z nekolika prken. Kolik jich je?:
a) 10 (X = 80)
b) 11 (X =100)
c) 12 (X =120)
Po Vaší pravé ruce (pokud koukáte na tabuli) je lampa. Jaké je na ní císlo?:
a) 1 (Y = 14)
b) 2 (Y = 24)
c) 3 (Y = 34)
A souradnice finálky zjistíte takto:
N 49° 56.(X*2+Y)'
E 015° 16.(Y*2-3)'
Samotná cache je vetší micro. Od Cížkovy skály se k ní trochu projdete, ale není to daleko. Pri odlovu se snažte být nenápadní, stací jen pozorne koukat a premýšlet. Neni potreba lezt do nebezpecnych mist! (urcite poznate o ktere jde). Cache po zalogování dejte na to samé místo, odkud jste ji vzali a zkontrolujte, jestli není videt. Prineste si prosim pro jistotu vlastni tuzku. Dekuji
Krabicka #1, místo #1, logbook #2
Poslední kontrola cache: 2.7.2010
Poslední úprava listingu: 12.11.2010