První popis bílinského hradište provedl lobkovický
stavitelský správce ing. Jan Pudil. Premyslovský hrad stál na
ostrožne ohranicené na severu údolím Lukovského potoka, na
jihu údolím Sycivky. Podobu puvodního hradište setrely
parkové úpravy roku 1835. V dnešní dobe je
nejvýraznejším zbytkem opevnení mohutná destrukce hradby, v
základne široké 24 m a vysoké 8 až 10 m. Byla dlouhá
140 m a hradište pretínala na nejpríhodnejším
zúženém míste. Archeologický pruzkum z roku 1976, provedený Z.
Vánou, odhalil, že toto obranné, hlinité teleso bylo puvodne
široké 8 m a uvnitr bylo zpevneno drevenou roštovou a
komorovou konstrukcí. Celo hradby kryla plenta z nasucho kladených
kamenu široká 140 cm. Soucástí fortifikace byly též dva
príkopy. Celkem melo hradište pravdepodobne 3 hradby.
Prestože archeologické pruzkumy zdaleka neobsáhly celou plochu
hradište, podarilo se odhalit zbytky srubových staveb a
hlavne pohrebište ve strední cásti ostrožny.
Sondáž odhalila 183 hrobu a zajistila pozustatky 248 osob.
Archeologové odhalují jejich puvodní pocet na 1000. Rozloha celé
osídlené ostrožny mela rozlohu 7,5 až 10 ha a mohla ji
obývat tisícovka obyvatel. Také nálezy keramiky, zarazené do
žalanského typu, odpovídají rane stredovekému období.
Bohužel dnes nelze zjistit využití nejzašší
cásti ostrožny, v místech dnešního zámku, nebot zde
všechny pozustatky setrela stavba stredovekého hradu. Také
se nepodarilo nalézt zbytky jakékoliv sakrální stavby. Kostel
však bílinské hradište dozajisto melo. Prístup na
hradište je z námestí, kolem kostela a pak vzhuru po ceste
do kopce.
Tolik nám o dávno zapomenutém míste ríká dostupná literatura.
Ted už je na Vás vydat se po stopách dávných predku. Podívat
se na prilehlý park jiným pohledem a predstavit si, jak asi
vypadalo dávno zaniklé hradište.