Nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo!
Keska se nenachazi u hvezdarny nahodou. Pokud se chcete podivat
Vesmirnym lidem pod poklicku, lepsi misto v okoli patrne
nenajdete.
..ze neznate slovo MASIBL? Legenda rika, ze MASIBL byl puvodne
napis na sanonu v prazskem Archeologickem ustavu, vznikly ze tri
slov - MAgori, SIlenci, BLbi.
Do tohoto sanonu se ukladaly vyplody, ktere vedecti pracovníci
ustavu povazovali za hloupost ci jejich autory za potencialni
chovance v psychiatricke lecebne.
O rozsireni tohoto slova se zaslouzil Doc. PhDr.Vladimír Borecky,
cesky psycholog, filozof, kulturolog, teoretik komiky a
mystifikator.
Zkusme ten sanon s napisem MASIBL pootevrit..
Vesmirni
lide
....tak uz jste to slysela, pani
Mullerova? Prej nas budou evakuovat. Ja jsem vam znal jednoho
uhlire, kterej byl se mnou zavrenej na zacatku valky a ten se na
Tri krale strasne opil. Jak se vam tak nad ranem sine z lokalu
domu, najednou kouka - pred nim stoji takovy modrooky blondacek,
telicko jako houzvicku a vypada, jako by chtel sestak od cesty a ze
prej ho miluje a ze se musi zachranit pred jesterkama a takovy
podivny reci vedl. Ten uhlir, jak byl pod parou, ze toho
provokatera vodstrci a jak se ho prej dotknul, chlap se leknul a
zmizel jako para nad hrncem. Ale jak to bylo doopravdy, pani
Mullerova, to vi jen ten uhlir – voni ho totiz nasli az za
dva dny, jak zase vyspava v Karline za invalidovnou....
Nejvetsim pozemskym vizionarem Vesmirnych lidi, ci Andelu Svetla,
jak se jim nekdy rika je
Ivo Astar
Benda. Hlavne jeho zasluhou vime o mimozemskych bytostech
zijicich v Nebi vyspelym, harmonickym, laskyplnym zivotem bez
valek, nemoci, hladu, lzi a otroctvi, o jejich idealnich a
vyvazenych svetech s krasnou prirodou a krajinou bez mest, silnic,
ulic, aut a dalsiho podobneho neradu. Vesmirni lide maji mezi sebou
krasne pratelske, laskyplne a harmonicke vztahy, jsou vuci sobe
nesmirne pozorni a komunikuji mezi sebou predevsim telepaticky a
srdecni cakrou.
Ivo A. Benda nebyl prvni – prvnim mediem byla
Miloslava Drskova, pracovnice v
kravine, ktera zacala udajne komunikovat s Plejadany v roce 1995
pod vlivem uceni Michaela Hesemanna. O dva roky pozdeji se setkala
s Ivo A. Bendou, kteremu se podle jejiho vzoru podarilo navazat
prvni kontakt 1. zari 1997. Pote spolu zacali vydavat zpravy s
poselstvim od mimozemskych civilizaci. Jen v nasi Galaxii se podle
Bendlovo sekty nachazi 5 milionu vyspelych nebeskych civilizaci
Andelu Svetla - Vesmirnych lidi, a to v rade dimenzi planet, hvezd
i mezihvezdneho prostoru. Andele Svetla se mohou pohybovat po
vesmirech mezi planetami, hvezdami a galaxiemi zcela volne, a to
jak pouhou myslenkou, tak pomoci vesmirnych lodi, ktere mohou byt
jak male, tak obrovske s rozmery desitek kilometru.
Kolem planety Zeme se - nastesti pro nas - nachazi od roku 1998 pro
nas bezne smrtelniky neviditelna Velka vesmirna flotila pod vedenim
Astara Serana, ktera strazi
planetu Zemi vzdy od rijna do dubna a je stridana od dubna do rijna
Vesmirnou flotilou z Plejad pod vedenim Ptaaha. Temne sily –
jestirci, totiz zotrocuji
lidi a jejich snahou je ovladnout az 99,9% lidske populace. Jejich
hlavni nastroj? RFID, tedy cipove identifikatory. Kdyby bylo
nejhure, 100.000 evakuacnich lodi muze pomoci vybudovanych koridoru
zachranit 2.5 % vybranych jedincu.
Ale nejen pred jesterky je dobre mit se na pozoru – velkym
problemem jsou i
dalkove ovladana
strasidla a tak se muzete pripojit k petici za jejich
zruseni v politice, mediich a statni sprave. Soude podle nekterych
„medialnich celebrit“ to neni zase tak spatny
napad…
O jesterkach jsme mozna slyseli v souvislosti s
Reptoidy – prastorou rasou
stvorenou Cariany na planete v souhvezdi Draconi. Prave Reptiliani
maji dve hlavni podrasy. Jsou zname jako
Okridleni Hadi a
Jesteri, nekterymi nazavane Jestirci.
Zda jsou to prave ti temni Jestirci se nam bohuzel pres velke
nasazeni nepodarilo zjistit.
Pinda, Myspulin a
Bobik - ano, i ti patri mezi jestirky, Sily zla
Zkusme se na okamzik zamyslet, zda vlastne mohou byt Plejadane z
Plejad. Ivo A. Benda se jiz k teto otazce vyjadroval. Krom toho, ze
popira, ze by jeho mimozemstane existovali na principu znamem nasi
vede, jednohlasne jim prisuzuje stejnou podobu a obdobne biologicke
procesy, jako je jidlo, city, fyziologie ad..
„Cili nasi vedci delaji chybu, kdyz povazuji nasi planetu
Zemi a nasi civilizaci za nejaky standard pro posuzovani moznosti
jinych civilizaci,“ uvadi Benda. Sam ostatne popisuje zivot
techto „mimozemstanu“ na planetach. Ale zde vezi hacek.
Kde ty planety v Plejadach najdeme? Inu, byt by tam nekde nejake
mohly. At uz jako planety kolem hvezd anebo jako mesice kolem
poloroznutych hvezd zvanych hnedi trpaslici, ktere v Plejadach
astronomove eviduji. Nutno vsak dodat, ze jde i tak o
volnomyslenkarstvi. Plejady jsou velmi mladou hvezdokupou, ktera je
k nam relativne blizko. Velmi blizko. A protoze je blizko, vime o
ni a hvezdach uvnitr celkem dost.
Okem jich vidime pri idealnich podminkach az ctrnact, ale ve
skutecnosti jich zname na 500. Vetsina z nich jsou hvezdami
spektralniho typu, ktery je dost dobre nepredstavitelny pro udrzeni
terestrickych planet. Tyto hvezdy jsou 20 000krat zarivejsi nez
nase Slunce a maji 18krat vetsi hmotnost! Ziji velmi bourlive a
kratce. Nikdy se nevytvori dostatecne dlouha doba na zformovani
planety a usazeni na pevnou a stabilni orbitu.
Jeste by byla sance umistit Plejadany na nektery z hromady
trpasliku a dvojhvezd, ale i zde je problem – stabilni
planety se formuji mnohem dele nez by mely v okoli hnedeho ci
bileho trpaslika cas.
Nepomuze nam ani
Cerveny
trpaslik – zde se sice behem tri milionu let z potomku
kocky usazene na lodi jeji potomci vyvinuli v neco, co je velmi
podobne cloveku, ale kocour krome zajmu o modu, oblekanim a
ohlizenim se v zrcadle zadne vlastnosti prisuzovane Plejadanum
neprojevuje. Nejdulezitejsi pro nej neni zachrana pozemstanu, ale
naparovaci zehlicka..
Nebylo by tedy nejjednodussi zeptat se primo Astara Serana, odkud
presne je a jak to chodi na jeho planetach? Mozna bylo ale..
Skrze usta Ivo Astara Bendy se tak nikdy nedozvime uspokojujici
odpoved. Duvod je jednoduchy, Benda ji nerekne, protoze by se mohl
prozradit a usvedcit ze lzi. Nikdy se „nezepta“ svych
pratel z vesmiru na to, kde je v Plejadach najdeme, protoze sam
dobre vi, ze by pohorel. Nema tak dobre vedomosti, aby mohl vest
oponenturu s lidmi se znalostmi astrofyziky a exobiologie. Nemusel
by se bat, pokud by „s nekym opravdu mluvil“. Proste by
jen dostal odpoved na otazky a ty by pak tlumocil. Ale protoze je
cela ta fantasmagorie na nem, netroufne si na to.
Vesmirni lide nastesti nejsou na nasi ochranu a evakuaci sami
– nesmime zapomenout na jednotky
Vesmirne drubeze pod vedenim
Astara Surana, slepicino
bratra plneho lasky a pokory, velitele vesmirne flotily o velikosti
deseti a pul milionu lodi s velitelstvim na vesmirne stanici
SURE-SARA. Astatu Suranovi je aktualne 36.000 let a bez bazne a
hany nas chrani pred radenim Vesmirnych Kun.
Chcete-li se duchovne spojit s Vesmirnou Drubezi, musite splnit
nekolik zakladnich veci, jako napr. zit drubezimilovnym,
harmonickym a duchovne zalozenym, sporadanym zivotem. Milovat
vesmirnou i pozemskou drubez, nebot i Vy jste jeji soucasti. Nejist
slepici vejce a uz vubec nepojidat pozemskou drubez, ani niceho, co
jeji jest.
Nepit alkohol, nekourit cigarety.
Odpustit drubezi a sobe...
Tak, a je to venku..
M45 - Plejady
V anglicky mluvicich zemich se jim rika Sedm sester. Sedm
nejjasnejsich hvezdicek totiz tvori zakladni tvar otevrene
hvezdokupy s messierovym cislem 45 a nazvem Plejady. Mate-li dobry
zrak, muzete za idealnich podminek zahlednout az 14 hvezd.
Nejkvalitnejsi pristroje vsak vypovidaji az o 500
„kouscich“. Hvezdokupu naleznete v souhvezdi Byka.
Plejady jsou nejblizsi otevrenou hvezdokupou. Posledni odhady
vzdalenosti hovori o zhruba 440 svetelnych rocich. Pri dosazeni
nejvyssi mozne rychlosti v prirode tak cesta z Plejad na Zemi bude
trvat 440 let. Jejich rozmer je 12 svetelnych let. Stari hvezdokupy
je pouhych 100 milionu let. Jeji budoucnost je kratka a nikterak
ruzova. Samotne hvezdokupe bude trvat zhruba 250 milionu let, nez
se kompletne rozpadne. K tomu s kratkou zivotnosti jednotlivych
hvezd zrejme muzeme cekat take jejich rychly konec. Slozeni
hvezdokupy je v podstate dvoutvarne. Sedmdesatiprocentni zastoupeni
maji hvezdy spektralniho typu B. Jde o modre a velmi horke obry s
kratkou dobou zivota. Druhym typem jsou tzv. hnedi trpaslici,
jejichz vznik neprovazelo dostatecne mnozstvi mezihvezdneho
materialu a narodily se jako nedomrle hvezdy o hmote sotva osmi
procent hmoty Slunce. Ostatni hvezdy jsou pak rozesety ve
dvojhvezdnych anebo vicenasobnych systemech, coz vytvari skvelou
prilezitost k tzv. hvezdnemu kanibalismu. Ve dvojhvezdnych
soustavach se totiz casto neobejdeme bez prenosu latky mezi
jednotlivymi slozkami systemu. A zpravidla se tak stava, ze vetsi
hvezda pozere horni vrstvy te mensi, ktera pak nema vice sil nez se
premenit na hvezdu zvanou bily trpaslik.
Tato keska je soucasti
serie Masibl: