PELESTROVSKY LES
Zvu Vas na nadhernou geo-prochazku timto krasnym prostredim u Havlickova Brodu
Pelestrovské lesy se v poslední dobe stávají stále casteji oblíbeným místem odpocinku pro turisty, houbare, cyklisty, bežkare, ctyrnohé psí kamarády a v posledních letech i jezdce na koních.
Málokdo však ví, že Pelestrovské lesy skrývají celou radu velmi zajímavých míst a také výrazné stopy našich predku.
Vstupní branou do Pelestrovských lesu tvorí údolí Rozkošského potoka u nejoblíbenejšího výletního místa Karla Havlícka Borovského
- bývalého hostince u silnice na Perknov, pod Psychiatrickou. Smerem proti proudu Rozkošského potoka projdeme k Láznickove stráni, v níž se nachází pomník s hroby osmi umucených z konce 2. svetové války. Toto místo prošlo pred vánocními svátky ocistnou kurou. Pracovníci
Lesu CR, na jejichž pozemku se pietní místo nachází, zlikvidovali suché stromy, snehem polámané kere a zajistili odklizení klestu z okolí pomníku.
S nádechem historie
Dále proti proudu potoka uvidíme bývalou vodárnu, malebné rybníky Dolní a Horní Dráták.
Údolím pod statkem „Kotasuv dvur“ se staletou historií se peší turista dostane divokou a civilizací málo rušenou prírodou až k obrovské, nekolik metru vysoké hrázi dnes už neexistujícího, pravdepodobne nekolikahektarového rybníka. Hráz je skryta v lese a je porostlá stoletými smrky. Nachází se 200 metru
nad koncem Nového Drátáku proti proudu potoka, pod osadou Pelestrov, casto nesprávne zahrnovanou pod jednotný název Roznák.
Významná stredoveká križovatka
Pokracováním proti toku potoka narazí turista po 1,5 kilometru na nove zbudovaný prekrásný Fikaruv rybník.
Nad ním jsou vlevo v lesnatém údolí hráze menších, dnes již neudržovaných dalších rybnícku. Smerem z obce Pelestrov po státní silnici na Radostín se nejprve
vlevo, po prekonání údolí Rozkošského potoka v míste silnicního odpocívadla i vpravo, nachází
v dnes prevážne stoletých lesích pozustatky staré obchodní stezky, která nese název po obci Habry - Haberská stezka.
Ta byla jednou z nejduležitejších obchodních stezek ve stredoveku. Vedla z Prahy do Znojma a spojovala Kolín, Cáslav, puvodne
Smiluv, pozdeji Nemecký, dnes Havlíckuv Brod, dále Jihlavu a Trebíc. První overená zmínka o Haberské stezce – via ad Gaber
– se objevuje sice až roku 1233, ale je témer jisté, že byla používána daleko dríve. Puvodne byla široká pouze neco pres pul metru
a vešel se na ní jeden cestovatel a soumar. Haberská stezka z duvodu prekonání reky Sázavy puvodne odbocovala na Lucici a Olešnici, pod níž se Sázava
brodila. V 17. století po tricetileté válce již šla pres Radostín do Nemeckého Brodu. Tak vznikl název Smiluv, pozdeji Nemecký
Brod - protože se zde brodila Sázava. Podobne prišla ke svému názvu obec Radostín. Formani se po prekonání kopce v Radostne
radovali, že mají nejhorší za sebou. V prostredním lese, ale predevším v Radostínském kopci se nachází vedle sebe nekolik desítek úvozových cest, hlubokých
až 2 metry jako dávná památka po formanech, kterí s težkými vozy s prepraháním a zdvojováním
koní se težce dostávali k Radostínu. Dodnes se v tomto lese ríká v Ouvozích. V další obci s názvem Skuhrov zase skuhrali nad tím, co je ješte ceká. A další
obec, kde se jim o kameny vyvalovala kola, tak prišla ke svému názvu Kámen.
Puvodní lesy se likvidovaly
Krajina vcetne Pelestrovských lesu pred 200 až 300 lety vypadala zcela jinak. Puvodne hvozd s prevahou listnatých drevin, hlavne buku, byl postupne menen
na pole – odtud název obce Veselý Ždár (ždárení – v podstate vypalování a likvidace puvodníchlesu).
Po nedostatku dreva se lesy opet vysazovaly, bohužel prevážne monokulturou smrku. Pozdeji si lesníci nebezpecí orientace
pouze na jednu drevinu a následné degenerace lesních pud uvedomovali, a tak napríklad
lesní rada Matoušek vkládal do výsadeb další dreviny. Stopy jeho cinnosti jsou dobre patrné proti Matouškovu pomníku na druhé strane silnice, kde je krome
smrku zastoupena s 20 procenty douglaska, modrín, dub, ale také buk a bríza. Na své predchudce
navazují svojí strategii hospodarení soucasní správci Pelestrovských lesu - Lesy Ceské republiky, které mají za cíl vytvorení stabilního, kvalitního, druhove,
prostorove a vekove skupinovite smíšeného lesa.
LCR navazují na zapocaté hospodarení.O tom, že soucasné lesy byly dlouhá období obdelávanými zemedelskými pozemky, svedcí
predevším obrovské množství mezí v lesích, napríklad pod Pelestrovskou myslivnou.
Obzvlášt patrné je to v Chlumském kopci, kde je dodnes nekolik rad mezí nad sebou s délkou presahující i nekolik set metru.
K dokreslení zajímavých míst v Pelestrovských lesích patrí i Krystova studánka zhruba 700 metru pod Pelestrovskou myslivnou,
jejíž jméno pochází od sedláka Krysty, který zde mel pozemek. Nyní se vžil název Pelestrovská
studánka.
Pozornému turistovi se tak pri toulkách Pelestrovskými lesy otvírá dávná historie tohoto prekrásného
kraje. Mužete je navštívit i vy. Pelestrovské lesy najdete smerem na sever od Havlíckova
Brodu v malebném komplexu lesu ohranicený státní silnicí Havlíckuv
Brod – Radostín a obcemi Radostín, Veselý Ždár a Perknov.
Na uvodnich souradnicich poklad nehledejte a ani ho tam nenajdete, pouze stojite zhruba uprostred
PELESTROVSKYCH LESU.
Kdyz ale budete mit stesti tak tam naleznete spoustu hub.