BUK

Buk lesní (Fagus sylvatica) je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejcitou korunou, který muže dorustat výšky i pres 45 metru. Jeho prirozený areál zahrnuje vetšinu Evropy, od jižní Itálie po Švédsko a od Portugalska po Turecko.

Koruna je mohutná, pravidelného vejcitého tvaru. Kmen je štíhlý, pokrytý tenkou hladkou borkou belošedé barvy, nekdy s mírným namodralým nádechem.
belošedé barvy, nekdy s mírným namodralým nádechem. Pupeny jsou úzce kuželovité a pichlave zašpicatelé, cervenohnedé a pokryté brvitými šupinami. Listy jsou rapíkaté, velmi mírne nepravidelne lalocnaté (témer celokrajné), široce vejcité, zašpicatelé, lysé, jen pri kraji brvité. Kvete v dubnu a kvetnu. Samcí kvety rostou ve vztycených svazeccích, samicí po dvou na konci letorostu.
Plody jsou bukvice – trojboké nažky pokryté mekkými ostny. Pro cloveka jsou jedovaté. Roste hojne od pahorkatin do hor, vytvárí významná spolecenstva – buciny. Má vysoce cenené stredne tvrdé a snadno štípatelné drevo.
Vzhledem k vysoké variabilite zejména ve tvaru listu je znacná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (podruhu, variet a forem).

Buk lesní roste témer v celé Evrope mírných zemepisných šírek, ve vyšších polohách je rozšíren i v Evrope jižní. V jihovýchodní Evrope na nej navazuje buk východní (Fagus orientalis). Buk se prirozene vyskytuje predevším v biotopech bucin, v Cesku tedy v nadmorských výškách 300 až 1 000 m. Soucasný výskyt je oproti prirozenému výrazne omezen.
Na území Ceska se buk dostal po poslední dobe ledové až pomerne pozde, cca 3 000 až 4 000 let pr. n. l. Z vetší cásti vytlacil jedli belokorou. Do strední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šírení z jihu bránily Alpy).
Nekterí taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva ruzné druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou cást holocénu geograficky oddeleny).

Plody jsou pro cloveka za syrova jedovaté, tepelnou úpravou však jejich toxicita znacne klesá. Pri požití vetšího množství syrových semen dochází k zažívacím obtížím (nevolnost, prujem, prípadne zvracení), krecím, otupelosti a prípadne i ke známkám ochrnutí. Záleží ovšem na (velmi kolísajícím) obsahu jedovatých látek v rostline i na citlivosti daného jedince, mnozí lidé konzumují syrové bukvice bez jakýchkoliv následku. První pomocí je vyvolání zvracení a podání dávky živocišného uhlí.

Rada kultivaru se vysazuje v parcích jako okrasné stromy, nebo masove pro drevo. Drevo se používá v nábytkárství (využívá se jeho dobré ohebnosti po ohrátí párou), truhlárství, na výrobu parket, železnicních pražcu ci kuchynského náradí. Je velmi výhrevné. Dríve se suchou destilací bukového dreva vyrábel methanol (drevný líh) a bylo i materiálem pro výrobu drevoplynu.

CACHE

Tato jednoduchá multinka vám ukáže 2 Buky ze seznamu význacných stromu. Cache by vám nemela zabrat více jak 5 minut. Hodne štestí :o)

1. stage

FINAL

CACHE PROSÍM VRACEJTE TAK, ABY BYLA CO NEJMÉNE VIDITELNÁ!!!! DEKUJI :o)