Vratislavicky mustek Mystery Cache

Historie skoku na lyzich je saha az na zacatek 19. stoleti. Skoky na lyzich se (jako mnoho jinych veci z lyzovani) zrodily v Norsku. Prvnim registrovanym skokem je vykon 9,5 metru, ktery dosahl v roce 1808 Olav Rye, porucik z Telemarku. Skok se pak dale rozvijel a postupne se rozsiril po Evrope i za ocean.

U nas skoky na lyzich zacaly na konci 19. stoleti, kdyz se v roce 1896 zacaly vyucovat v Dolnich Stepanicich. Kurzy vedl norsky posluchac inzenyrstvi Hagbarth Steffens. Prvni zavody se pak konaly 21. unora 1897 na drevenem mustku pred stepanickou pilou. Vitezny skok meril 19,5 metru.

Nyni se podivame na skokanske mustky a jejich vystavbu. Vystavba mustku zpocatku probihala bez jakychkoliv predpisu, ale po postaveni mustku na Holmenkollenu v roce 1914 se tento mustek stal vzorem pro dalsi mustky.

Podle odrazoveho stolu se mustky delily na sklonene (ty prezily do dnesnich dnu), horizontalni a lopingove (od nich se upustilo, protoze skokane byli vymrsteni prilis vysoko). Dale se podle tvaru doskociste deli na mustky vzdusne, s bubnem a parabolicke. Nejlepsi jsou treti z rady, protoze skokan ma po celou dobu letu priblizne stejnou vysku, pri letu kopiruje teren. Najezd mustku je bud prirodni nebo umely, vice se asi se vyskytuje druhy pripad. Prirodni najezd najdete napriklad na mustcich na Jestedu. Prvni smernice pro vystavbu mustku byly schvaleny v roce 1936, u nas v roce 1946. A jeste posledni zajimavost. V dobe pred druhou svetovou valkou se vyuzivaly pouze mustky s kritickym bodem do 80 metru, na vetsich nebyly pokusy uznavany. Dnes se leta daleko pres 200 metru.

Podle velikosti delime mustky na:

V dobach nedavno minulych existovalo na nasem uzemi mnoho skokanskych mustku. Dnes jich je v provozu jiz jenom nekolik. Take zakladna pro pripravu mladych skokanu se tim padem ztencila. I Vratislavice nad Nisou mely svuj skokansky mustek. Jeste pred par lety z nej zbyvala alespon zelezna konstrukce najezdu, ale dnes je to jenom zarostla stran ze zbytky po umelohmotnem povrchu. Jeste je poznat, kde byl odrazovy stul a kde stavaly podpery pro najezdovou vez. Smutny konec.

Ted konecne k historii mustku. Prvni mustek zde postavil mistni lyzarsky cech (Massendorfer Skizunft) v roce ... kdyz si poradne precetete listing a podivate se na historicke souvislosti, urcite zvolite spravnou variantu. Pravidelne zde poradal zavody do roku 1929, kdy se stal soucasti mistniho plaveckeho klubu.
Ihned po druhe svetove valce byl obnovem puvodni tricetimetrovy mustek s prirodnim najezdem. Pocatkem padesatych let byla postavena drevena najezdova vez, ktera ale nedostacovala, nejdelsi dosazeny skok byl jenom 38 metru. V roce 1954 zacala stavba noveho, moderniho mustku s parametry P47, K57 podle projektu ... Poradime, ze projektant mustku nebyl skokanem, projektoval take mustek Sachty u Vysokeho nad Jizerou a zemrel na zacatku roku 2011. Ocelovy najezd byl vysoky 23 metru a dlouhy 65 metru. Byl podepren celkem ... zeleznymi podperami (fotku nájezdu najdete dole v listingu). Stavba noveho mustku byla dokoncena v roce 1955. Pri prvnich zavodech bylo dosazeno nejdelsiho skoku rovnych 50 metru. Od roku 1960 se zde skakalo o putovni Vratislavicky koberec. Tradice zavodu vydrzela pres 20 let zasluhou Zdenka Makovce. Jak vypada skok o delce 50 metru na mustku podobnem Vratislavickemu mustku se muzete podivat napriklad na tomto videu.
V sedmdesatych letech byl mustek ve Vratislavicich nejvetsi mustek s umelou hmotou u nas. Slouzil k letni priprave mladeze i reprezentantu. Od osmdesatych let mustek chatral a pomalu ho pohlcoval les. Je to skoda, ale bohuzel to neni jediny skokansky mustek u nas, ktery takto skoncil.