Lidove nazvy: kremelak, letnak
Popis: Dub letni je rozlozity strom s nepravidelnou korunou a krivolakymi vetvemi. Mlada borka je stribrite seda az nahnedla, leskla, pozdeji silne rozpukana a brazdita, hnedo az cernoseda. Kratce rapikate perenolalocne listy jsou tuhe, kozovite a u rapiku vykrojene nebo utate. Kvety jsou jednodome, samici jsou po dvou az peti na dlouhych stopkach v pazdi listu, maji cervene blizny a sedi jednotlive na ciskach. Samci kvety tvori az 4 cm dlouhe ridke previsle jehnedy, ktere se rozvijeji soucasne s listy. Pyl je prenasen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Plody, zname zaludy, jsou velke jednosemenne nazky, usazene spodni casti ve zdrevnatelych supinovitych ciskach po nekolika na dlouhych stopkach.
Vyskyt: Vyskytuje se temer v cele Evrope s vyjimkou nejjiznejsich a nejsevernejsich oblasti. U nas je rozsiren od nizin do podhuri v puvodnich doubravach i smisenych lesich, bezne se pestuje predevsim na kyselejsich piscitych pudach.
Vyuziti: Kura se pouziva ve veterinarnim lekarstvi, je soucasti medicinalniho lizu a pro vysoky obsah trislovin slouzi i jako technicka surovina pri zpracovani kuzi. Take drevo dubu obsahuje trisloviny, takze ve vode nehnije, pouze v dusledku premeny trislovin ve flobafeny tmavne. Je velmi tvrde, tezke a houzevnate a dobre se opracovava. Zaludy obsahuji krome trislovin znacne mnozstvi skrobu, dale cukry, bilkoviny a olej. Prazenim obsah trislovin klesa, takze zaludy jsou pozivatelne. Jiz Dioskorides psal o jejich sviravem ucinku a pouziti pri zaludecnich potizich, uplavici, chrleni krve a jako protijedu pri otravach. Prazene a rozemlete zaludy byly drive jednou z kavovin ("zaludova kava"), jez ma pocatek v 18. stol. v Prusku.
Zajimavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranny uzitek uctivany jiz od nepameti. Byly zasvecovany nejvlivnejsim bohum - Rekove je zasvetili hromovladnemu Diovi, stari Slovane bohu hromu a blesku Perunovi, Germani pak jeho kolegovi Thorovi, keltsti druidove v dubovych hajich obetovali apod.
Sber pro lecive ucinky
Droga: dubova kura (Cortex quercus)
Obsahove latky:az 20 % prevazne katechinovych trislovin, kyselina galova a elagova, horciny a fytoncidne pusobici latky.
Sber a suseni: Nejlepe se sloupava z porazenych stromu na jare (brezen - duben) pred vyrasenim listu. Sbira se pouze mlada a hladka, tzv. zrcadlova kura z maximalne 15 cm silnych vetvi nebo kmenu, ktera se susi pri teplote do 50 ?C. Droga je tvorena nanejvys 6 mm silnymi, zlabkovite nebo rourkovite stocenymi kusy kury bez zbytku dreva. Na lomu je vlaknita, na vnitrni strane svetle hneda az nacervenala a podelne ryhovana. Ma slaby, po navlhceni vsak zretelny triselny pach a nahorklou, silne sviravou chut.
Pouziti: Kura se pouziva jako sviravy a protikrvacivy prostredek a ma i protizanetlive ucinky. Dnes se zridka pije odvar (cajova lzicka rezane kury na salek, dva az trikrat denne) pri prujmech, zaludecnich a strevnich katarech. V lidovem lecitelstvi se pouziva odvar zevne (500 g drogy na 3 l vody) ke koupelim pri omrzlinach, otocich, hemoroidech, popaleninach a zejmena proti poceni nohou
Jak najít krabicku:
Stage 1:
Na uvodni souradnici najdete krasny exemplar dubu letniho. Bohuzel roste na zahrade domu c.p (Cx). Majitele jsou velice vsimavi mudlove a tak jsem z taktickych duvodu vyrobil malou prochazku po St.Sedle. Od prvni stage do cile to mate par set metru po rovine.
Stage 2:
Zde si povsimnete informacni tabule, na ktere najdete vetu: "Puvodni sanktusnik byl odstranen v r.AEBx" a "...byla v roce xxxF postavena vez zakoncena cibulovym zastresenim."
Stage 3:
Nedaleko od informacni tabule na vas ceka logicky orisek. Zkontrolujte vez kostela. Jak je obvykle, tak na vezi jsou hodiny. Ted pozor! Pismeno G bude pocet "digitalnich" hodin na vezi.+3
Stage 4:
Pres silnici vidite obelisk s teutonskym krizem a nemeckym napisem "1914-1918 Pamatce nasich hrdinu" Najdete mezi temito padlymi jedineho Adolfa: D je pocet pismen jeho prijmeni a dale najdete kolikrat se na desce vyskytuje cele jmeno Karl Rinkes (jmeno a prijmeni se vzdy pocita jako jedno cislo) a to je H
Vypocet: 50°AB.CEE a 012°FG.HED
