VZPOMÍNKA NA LEŽÁKY

Tato keška je venována památce obetem Ležáckého procesu. Mela by vás provést po místech, kde se odehrávaly príbehy lidí, kterí zde položili svuj život, a zároven pripomenout historické události.

Ležáky, nynejší pietní území, leží v Pardubickém kraji, 30 kilometru jižne od Pardubic, na Chrudimsku, mezi obcemi Miretice a Vcelákov. Název Ležák patril mlýnu, rovnež tamejšímu potoku, posléze i rybníku nad mlýnem. Ješte pozdeji se Ležáky staly názvem osady. Nejstarším objektem, samotou v ležáckém údolí, byl mlýn s pilou, poprvé zmínený k roku 1714. První dva domky, Jirího Boháce císlo 12 s polem a loukou a France Hraba císlo 11 s louckou a polem, byly postavené ve stráni nad potokem v roce 1784. Písemný záznam o prvních dvou ležáckých domcích pochází z roku následujícího. Postupem casu, zejména v devatenáctém století, pribývaly další domky, drevené i zdené, napríklad císla 23, 26, 27, 28 a 29. Pocet tamejších stavení nikdy nepresáhl osm, devátým byl mlýn císlo 26. Ve ctyricátých letech devatenáctého století ho tehdejší majitel Ignác Vybíral prestavel. Trebaže se v blízkosti mlýna nenacházely žádné statky, objekt prosperoval, a to i behem obou svetových válek. Tak malá osada jako Ležáky nemohla tvorit v žádné etape dejinného vývoje správní ci ekonomický celek. Život jejích obyvatel vždy závisel na spolupráci s okolními obcemi, napríklad se Vcelákovem ci Mireticemi, které s historií Ležáku bezprostredne souvisejí.

Ležáctí muži chodili za obživou do blízkých lomu. První z nich byl otevren v Dachove, nacházejícím se v tesném sousedství Ležáku – v roce 1942 proslul jako lom Hluboká – a to v devadesátých letech devatenáctého století. V okolí postupne pribývaly další lomy. Dobývala se tam prostá tvrdá žula, z níž kameníci zhotovovali vlastníma rukama dlažební kostky, obrubníky, náhrobky a jiné produkty. K takovým lokalitám napríklad patril i známý lom Cerník. Všechna jmenovaná místa se stanou soucástí ležácké tragédie. Ležácké ženy byly známé zrucnými výšivkami, které odnášely k prodeji do Skutce nebo Chrasti. Možnost privýdelku – at mužu ci žen – skýtaly pomocné práce u okolních sedláku, zejména v období žní. Do tragédie tvorilo Ležáky devet budov, v nichž žilo 54 obyvatel. Katastrálne príslušely do dvou sousedních obcí. Mlýn do katastru osady Dachov, obec Miretice, zbývajících osm domu do osady Habrovec, obec Louka. Podle tohoto katastrálního rozdelení se školy nacházely v Mireticích a ve Vcelákove, fary ve Vcelákove a Vrbatove Kostelci. Všichni obyvatelé Ležáku pak meli k dispozici stanici dráhy ve Vrbatove Kostelci, tamtéž sídlila i cetnická stanice a poštovní úrad.

Pripomenme si, za jakých okolností se zde odehrál ten krutý príbeh:

Britský letoun Halifax dopravil v noci na 29. prosince 1941 do protektorátu parašutisty, príslušníky ceskoslovenské armády ve Velké Británii. Skupina Anthropoid (Jozef Gabcík, Jan Kubiš) mela uskutecnit atentát na zastupujícího ríšského protektora Reinharda Heydricha, úkolem skupiny Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valcík a radiotelegrafista Jirí Potucek) bylo navázat a udržovat spojení s Londýnem a pomáhat domácímu odboji. Velitel Silver A Alfréd Bartoš vytvoril proti pravidlum konspirace hlavní stan v Pardubicích, kde žil nekolik let se svou matkou. Vysílacka Libuše, obsluhovaná J. Potuckem, vysílá v lednu roku 1942 ze strojovny lomu Hluboká u Dachova, v tesném sousedství Ležáku, a to s pomocí správce lomu Jindricha Vaško i jeho bratra Františka, který byl nájemcem Hluboké, jakož i strojníka Karla Svobody. Potucek vysílal z dvojitého stropu strojovny za extrémních podmínek. Libuše pak putovala na jiná místa, posléze se vrátila do lomu Hluboká, ale v dubnu se už nachází v ležáckém mlýne, kde je mlynárem Jindrich Švanda. Telegrafista Potucek se nastehoval do prvního patra, do bytu mlynárova švagra Josefa Štulíka. S Potuckem již spolupracuje spolu se svými podrízenými vrchní strážmistr cetnické stanice ve Vrbatove Kostelci Karel Knez.

Parašutisté Jozef Gabcík a Jan Kubiš podnikají pravdepodobne ve spolupráci s Josefem Valcíkem 27. kvetna 1942 atentát na R. Heydricha. Státní ministr K. H. Frank – nyní Hitlerem poverený vedením protektorátu – vyhlásil výjimecný stav: nastává takzvaná druhá heydrichiáda, období nelítostné teroru. Heydrich podlehl zranení 4. cervna v pražské nemocnici na Bulovce. Pátrání po atentátnících vede mylne a vylhane do Lidic, které nacisté 10. cervna vypálí. Lidické muže zastrelí, ženy odvlecou do koncentracního tábora a deti vetšinou putují do Lodže a posléze na smrt. Vzhledem k udání, které ucinil parašutista Karel Curda, clen paraskupiny Out Distance, když se 16. cervna dobrovolne prihlásil pražskému gestapu, následuje vlna zatýkání, orientovaná na príslušníky odboje a na spolupracovníky „padákových agentu“, jak parašutisty nazývali nacisté. Ve stredu 17. cervna prijel na kole do ležáckého mlýna Ludek Matura ze Svítkova, aby Jirího Potucka, Švandovy i Štulíkovy varoval. Nad ránem následujícího dne vysílacka Libuše opouští v osobním automobilu a v doprovodu Potucka a Jindricha Vaško ležácké údolí. Telegrafista putuje na sever, smerem na Cervený Kostelec. Gestapo ho horecne stíhalo. Potuckova odysea skoncila 2. cervence 1942, když ho v lesíku mezi Trnovou a Rosicemi nedaleko Pardubic ceský cetník – ve spánku na zemi – zastrelil. Sedm parašutistu se dockalo 18. cervna – rovnež na základe Curdova udání – hrdinné smrti, vetšinou vlastní rukou, v tehdejším pravoslavném kostele Karla Boromejského v pražské Resslove ulici, mezi nimi i Jozef Gabcík, Jan Kubiš a Josef Valcík. Nacisté tušili Valcíkovo spojení s vysílackou Libuše, trebaže jim dukazy chybely. Po Curdove udání jsou zatceni manželé Krupkovi, spolupracovníci Alfréda Bartoše, príslušníci pardubického gestapa bedlive kontrolují prihlášky k pobytu v Mireticích, kam Ležáky katastrálne patrily, hledají v lomu Hluboká i v ležáckém mlýne. Gestapáci nebo na jejich príkaz ceští cetníci zatýkají Františka Vaško s manželkou, Jindricha Vaško, mlynáre Jindricha Švandu, jeho ženu Františku, strojníka z Hluboké Karla Svobodu, Josefa Štulíka, také jeho ženu Marii a její rodice se synem, rodice Josefa Štulíka Václava a Ruženu Štulíkovy a další. Vrchní strážmistr Karel Knez se zastrelil sám, rovnež jiní spolupracovníci parašutistu spáchali sebevraždu.

Osudový den padl na stredu 24. cervna 1942. Ráno vyjela od pardubické služebny gestapa ozbrojená kolona aut. Starostové Louky a Miretic museli vydat gestapákum policejní prihlášky obyvatel Ležáku, soupisy dobytka, parcelní protokoly. Kolem pul jedné byly Ležáky neprodyšne uzavreny jednotkami SS (asi 500 mužu) a ceským protektorátním cetnictvem. Probehla kontrola policejních prihlášek. Nacisté soustredili obyvatele, vetšinou delníky z lomu, u silnice probíhající osadou. Chybející deti privezla ze školy, prípadne od príbuzných eskorta. Pred pátou hodinou odpolední Nemci odvezli do pardubického Zámecku 47 starcu, mužu, žen a detí. Nacež v osade rabovali. Poté jednotlivá stavení zapalovali. Domy horely celou noc. Následující úpravy terénu zajištovala jicínská stavební firma. Ješte téhož vecera nacisté zavraždili nedaleko Zámecku 34 obyvatel Ležáku, 18 žen a 16 mužu. Sedm osob z Ležáku a dalších více než ctyricet spolupracovníku parašutistu zastrelili 25. cervna a 2. cervence 1942. Všech 13 detí odvezli ješte v noci z 24. na 25. cervna do Prahy, poté do internacního tábora v Lodži, prípadne do detského domova v Pušcikovku nedaleko Poznane. Sestry Jarmilu a Marii Štulíkovy uznali za vhodné k ponemcení a predali je pod cizími jmény do nemeckých rodin. Po válce je privezl do vlasti policejní inspektor Josef Ondrácek. Jedenáct ležáckých detí našlo smrt 25. cervence v plynovém voze v polském Chelmnu, spolu s nimi jedna dívka z Lidic, stejne jako již dríve 81 detí z Lidic. Príbuzní parašutistu a jejich spolupracovníci v poctu 254 osob byli hromadne popraveni 24. ríjna 1942 v koncentracním tábore Mauthausen. Vraždení ceských vlastencu v souvislosti s heydrichiádou probíhalo v Mauthausenu ješte v lednu 1943. Další muži a ženy bud z blízkosti Ležáku, nebo z pardubického regionu, zatcení jako spolupracovníci paravýsadku Silver A, se ocitli v koncentracních táborech Osvetim, Buchenwald, Ravensbrück a jenom nekterí z nich prežili. Lom Hluboká byl zacátkem brezna 1943 prohlášen za propadlý ríši a podhodnocený prodán pod dohledem šéfa pardubického gestapa Clagese jeho synovci K. H. Becherovi. Clages navštevoval lom i v civilu a mel znacný zájem na jeho prosperite. Soucástí Becherovy firmy se stává i nekdejší podnik-žulové lomy Františka Vaško. Od konce ríjna do poloviny prosince 1943 srovnalo zbytky Ležáku definitivne se zemí asi petašedesát kárancu pracovních táboru. Pri likvidacních pracích našel delník Josef Bezvoda ve dvou konvích pod kamenem domu cp. 13, v nemž bydleli starí a mladí Bohácovi a Cenek Bureš s manželkou, zbrane a peníze. Obyvatelé je ukryli dobre – nacisté je nenašli ani pri vyhlazení Ležáku 24. cervna 1942, ani pozdeji.

Ke kešce:

K vyrešení finálových souradnic postací procházka obcí Ležáky. Pokud pri luštení zavítáte do muzea, ceká tu na vás milé prekvapení – kdo se prokáže navigací GPS, získá tak slevu na vstupném!

Na úvodních souradnicích se ocitnete v míste, kde stál ležácký mlýn, budova, významná pro tehdejší události. První doložená písemná zmínka o mlýne je z roku 1651. Pouze toto stavení bylo napojeno na elektrickou sít vedoucí k sousednímu Cerníkovu lomu. Také proto se stal mlýn castým místem setkávání sousedu, kterí spolecne poslouchali Švanduv „neprihlášený“ rozhlas. V polovine kvetna 1942 sem byla z lomu Hluboká premístena vysílací stanice Libuše.      Vaším úkolem bude zjistit, kdy nemectí vojáci zacali toto stavení zapalovat. Tento casový údaj je hodnota A.

V obci najdete nejstarší pomník vztahující se k tragédii a spocítejte, kolik kamenných kostek tvorí jeho delší stranu. Jejich pocet dá hodnotu B.

Tesne po okupaci v breznu 1939 nemeckou armádou vznikla z popudu nekolika místních obcanu odbojová organizace CENDA, nazvaná podle jejího zakladatele Cenka Bureše. Sít odbojáru sestávala predevším z delníku z okolních žulových lomu. Ti z neevidovaných zásob „zcizovali“ trhaviny pro potreby odbojové síte. Opomenuti nemohou být ani clenové okolních cetnických stanic, kterí tyto „krádeže“ kryli nedostatecným vyšetrováním a dokonce sami dodali desítky služebních zbraní z cetnických skladu. Organizace CENDA udržovala kontakty s vetšími odbojovými sítemi v okolí.      V areálu obce najdete hrobodum Cenka Bureše a zjistete císlo popisné, to je hodnota C.

Pri seskupování ležáckého obyvatelstva vojáci neváhali zajet i pro deti do škol. Karla Tomka, mladého chlapce však nemectí vojáci nezatkli, ale gestapu se sám prihlásil, aby mohl být se svou rodinou.      V knize obetí najdete jeho rok narození, ten je hodnotou D.

Karel Knez - vrchní strážmistr z cetnické stanice ve Vrbatove Kostelci, který spolupracoval s ležáckou odbojovou skupinou. Byl jedním z tech, kterí kryli nedostatecným vyšetrováním ztráty zbraní a sám také dodával zbrane z cetnických skladu. 22. 6. 1942 se pri služební pochuzce poblíž Habrovce zastrelil, aby tak uchránil svou rodinu a prátele.      V obci najdete pomník Karla Kneze. Císlo, které je na nem napsané rímsky, je hodnota E.

Jirí Potucek - parašutista skupiny Silver A, který zustal jako poslední a byl zastrelen ve spánku ceským cetníkem. Kolik dnu pred smrtí odvysílal svou poslední depeši? Odpovedí je hodnota F.      Poslední údaj se týká udání na mlynáre Jindricha Švandu. V areálu je možno najít prímo protokol o tomto udání. Celkový pocet písmen jména a príjmení tohoto udavace, který pocházel z Drevše, se rovná G.

Finální souradnice: Získaná císla dosadte do vzorcu: X = E * A - (C + F) Y = B * A * E - D + G + 9 Za X a Y dosadte výsledky a mužete jít lovit: N 49°50.0X E 015°54.0Y

www.lezaky-memorial.cz, www.lidice-memorial.cz