Zacneme stromem rekordmanem. Stromy se deli podle vysky a stromy s vyskou nad 50 metru se oznacuji jako velmi vysoký strom (arbor altissima). Oficialne nejvyssim stromem sveta je nyni sekvoj pojmenovana Stratosphere Giant, ktera meri 112,6 metru a nachazi se v Humboldtove státnim parku v USA. Sekvoje jsou krome sve vysky take velmi stare, mnohe dnes zijici stromy pamatuji pocatky krestanstvi nebo vznik rimske rise.
V Ceske republice tak vysoke stromy nenajdeme, nejvyssi strom u nas roste v NPR Divoká Oslava a je to smrk vysoky 59 metru. Take se smrky dozivaji "pouze" nekolika set let. Vetsina rekordmanu z minulych let, napriklad Kral Boubina nebo Teptinsky smrk podlehla prirodnim vlivum.
No vyborne, uz vite, kde mate hledat zadani, ktere vas dovede k pokladu :-) Nechteli jsme prazdny listing pouze se zadanim. I kdyz by to mozna bylo lepsi, reseni s tematem nema souvislost. |
 |
 |
To, ze je strom nejvyssi, nemusi znamenat, ze je nejmohutnejsi. Nejobjemnejsi strom roste take v USA a jedna se o sekvojovec obrovsky General Sherman Tree, ktery dosahuje objemu 1473,4 m³, vysky 83 metru, jeho prumer u zeme je pres jedenact metru a prumer hlavni vetve je 2,1 m.
Ostatne vite, ze sekvojovec obrovsky roste i na zahrade minizoo v Kunratickem lese?
Prestoze jsou sekvojovce obrovske stromy, tezily se, ale jejich drevo neni vhodne na stavbu. Sice nepodleha hnilobe, ale je vlaknite a krehke.
Pri ziskavani souradnic vam muze pomoci pocitac, ale kes lze snadno resit klidne cestou v MHD. |
 |
Jine velke stromy najdete na Novem Zelandu. Severni ostrov kdysi temito stromy pokryty, ale nyni jiz zbyva pouze nekolik malo poslednich Kauri v rezervacich. Nejvetsi z Kauri byl Kairaru, ktery se mohl rovnat co do objemu mensim sekvojim, ale bohuzel shorel. Nejvetsi zijici Kauri Tane Mahuta ma objem priblizne 500 m³. Prestoze jsou stromy opravdu mohutne, probihala jejich intenzivni tezba a to jiz behem maorskeho osidleni. Po osidleni Evropany zacaly stromy samozrejme ubyvat vetsi rychlosti.
Stromy Kauri maji ale vice zajimavosti. Pri jejich tezbe se ziskavala i pryskyrice ze ktere se vyrabi ruzne ozdobne predmety. Dnes se jiz Kauri netezi, ale diky nalezum zachovanych stromu v bazinach se muzete setkat s ancient kauri ze kterych se vyrabi ruzne predmety. A nyni jiz samotne zadani ze ktereho dostanete souradnice: |
 |
UERETVTD
IIKATEYD
DTJCRIMS
RSNTSEYR
CNYEAEDS
JDOPENNT
AMELEEVA
MANSDUJT
|
| Nyni se podivame na dalsi zajimavosti, ktere jsou spojeny s tezbou a dopravou dreva. Znacnou cast uzemi naseho statu pokryval v ranem stredoveku jeste lesni porost, ktery jen pomalu a misty ustupoval potrebam cloveka, zvlaste v pohranicnich horskych oblastech. V horach prevazoval nad jinymi drevinami smrk. V nizsich polohach slo o smisene lesy tvorene ridceji dubem a borovici, prevazne bukem a jedli. Lesy byly vylucnym majetkem vladnouciho rodu, teprve pozdeji prechazely nektere oblasti zeme spolecne s lesy do majetku cirkve a slechty. Tezilo se podle potreby pro drevo uzivane ve stavitelstvi, na otop nebo na vyrobu dreveneho uhli. Take se kacelo proste pro ziskani dalsi zemedelske pudy. Lesni hospodarstvi prakticky neexistovalo, les nebyl udrzovan a nove stromy se temer nevysazovaly. Dochazelo jiz od pocatku k devastaci lesu kolem velkych osidleni, napriklad kolem Prahy. Proto bylo nutne drevo postupne dovazet ze stale vetsi vzdalenosti. Jiz pomerne brzo se zacaly pouzivat k doprave vodni toky. S rozvojem vodni dopravy zacaly vznikat jednoduche jezy pomahajicich udrzovat stale hladiny rek. Pisemne zminky o jezech jsou az ze 14. stoleti, prestoze existovaly pravdepodobne jiz drive. Dnes se reky k plaveni dreva jiz nepouzivaji, ale kazdy rok v lete muzete ukazku plaveni dreva videt na Schwarzenberskem kanalu v jiznich Cechach. Jen pro zajimavost, v dobe nejvetsiho vyuziti se kanalem prepravilo vice nez 30.000 m3 drevni hmoty.Mozna metoda reseni ulohy je hrr na ne a kdyz to nepojde toz cofnem. |
 |
 |
Nez mohly byt stromy dopraveny, musely byt priblizneny. Priblizovani dreva je samozrejme narocna cinnost. Proto si lide brali na pomoc kone. Kun je tak nejen v lese uzitecnym pomocnikem. Vyuzivani koni pro praci v lese se v poslednim pulstoleti vyrazne snizilo, dnes samozrejme prevlada mechanizace. Ale jeste v roce 1955 kone v CR priblizovali 95 % vytezeneho drivi a z 50 % zajistovali i jeho odvoz. V osmdestych letech se podileli jiz jen na priblizovani a to z 30 %. Nyni kone priblizuji mezi 5 - 10 % celkove priblizeneho drivi, zejmena v obtizne pristupnych terenech. Kazdopadne ekonomicky zajimave uz to neni, kone je treba dotovat. Kdyz si nebudete vedet rady, napiste. Ale radeji se snazte sami, uloha se da opravdu resit pouze s tou vytistenou tabulkou s pismeny. |
Snad pro vas byly informace zajimave a prejeme hodne zdaru pri ziskavani souradnic. Vse potrebne je v listingu. Výsledkem luštění je text, jehož součástí jsou souřadnice.
Jako zdroj fotografii a textu byly pouzity internetove zdroje:
- http://www.wikipedia.cz/ (Sekvojovce, sekvoje)
- http://www.nzhistory.net.nz/ (Kauri)
- http://www.portalprachatice.cz/ (Plaveni dreva)
- http://www.hajtmar.estranky.cz/ (Priblizovani dreva)
- http://curiavitkov.cz/ (Historie lesniho hospodarstvi)
Pokud chcete ověřit souřadnice, neváhejte nám poslat vyluštěné souřadnice i řešení.
Pokud souřadnice získáte jiným způsobem, alespoň to do logu napište. Díky.
Souradnice nejsou zcela presne zamerené. Takze ve vyslednem textu u N prictete k souradnicim 0.004 a u E prictete k souradnicim 0.010.
Upravy listingu:
22.10.2010 zmena hintu
13.1.2011 pridani zdroju, drobne zmeny 15.11.2011 pridani korekce souradnic