Zelena hranice - pohranicni rota Mystery Cache

Tuto kes bych chtel venovat vsem tem, kteri zde na care stravili dlouhe dva roky zivota. Nepochopeni vuci vojakum teto byvale ozbrojene slozky je sycena clanky v novinach, je probuzena jednostrannym videnim a vykladem sdelovanym osudem lidi, kteri na hranici zahynuli.

Cozpak sluzba na hranicich byla ordinovana mladym lidem za odmenu? Predevsim, ztrata kazdeho lidskeho zivota je bolestna. At to byl vojak, vazany prisahou a povinnosti plnit rozkazy, nebo civilista, ktery opoustel z nejruznejsich pohnutek svoji vlast utekem pres caru. Dnes obecne vsichni bezenci radi prijali nalepku politicky nezadoucich ci pronasledovanych osob, ktere skrtl komunisticky rezim. Ze nad nekterymi visela hrozba soudu a vezeni za spachane trestne ciny se nehodi rikat hlasite.Ze je hranice CSSR prísne strezena, bylo vseobecne znamo. Rozhodl-li se tedy nekdo ji presto nasilne prekonat, musel pocitat s tím, ze se mu to velmi pravdepodobne nepodari. Musel tedy mit velmi zavazny duvod ( jaky asi byl natolik padny, aby clovek vedome riskoval zivot? )

Nejsem nijakym zastancem toho, aby se omezovala svoboda a lidem byl odebiran narok na volny pohyb, a uz vubec neobhajuji dobu minulou, naopak, ale nelze odsuzovat vsechny ty, kteri zde travili 2 roky svého vojenskeho zivota. Proste na vojnu museli a prideleni byli prave sem. Takova byla doba! Nebylo to lehke, kdyz se takovy mlady kluk dostal k jednotce, kde vladla nevrazivost a lide meli k sobe daleko. Byly vsak roty, ktere opravdu drzely pohromade, a kde se i v ramci tehdejsich pokrivenych vztahu dalo mluvit o opravdovem, chlapskem kamaradství. Je logicke, ze tomu tak bylo predevsim na odlehlych pohranicnich rotach, ktere v zimnim obdobi zapadaly metry snehu, a napriklad obycejne zasobovani potravinami se razem stalo velkym problemem. Jednou s takovych byla i rota Knizeci Plane, patrici pod Susickou brigadu, ktera se nazyvala horska. Jen tezko si muzeme predstavit tu drinu, kterou si vyzadovalo jak zajisteni kazdodenniho chodu utvaru, tak i samozrejme nepretrzite zajistovani kontrolni cinnosti na hranicich. Kdyz dnes clovek putuje Sumavou a zavita do mist, kde v drsnych podminkach slouzili lide, misi se v jeho mysli casto protichudne myslenky. Na jednu stranu je to odpor k nesmyslnemu politickemu radu, na druhou stranu obdiv k lidem, kteri za dlouhych zim a za podzimnich vytrvalych destich vyrazeli na dlouhe hodiny strezit statni hranici.

Na cernobilem snimku, ktery je porizen ze spaku na navrsi zvanem Kostel, je videt hlavni budova roty, kde se odehraval kazdodenni zivot vojaku. Byly zde pokoje, knihovna, spolecenska mistnost, ale i kancelar velitele roty, dozorci mistnost, kde se sbihaly komunikacni uzle jak telefonni, tak i vzruchy ze signalni steny a samozrejme i zbrojarka. Uplne nalevo jsou hospodarske budovy, vedle je finsky domek a u nej stal kotec, v nemz byl pes, ktery mel momentalne tzv.poplachovku. Napravo od hlavni budovy je prilepen objekt, kde byl sklad potravin, jidelna, kuchyn a maly klub. Dale uplne napravo byly kotce a v popredi je videt fotbalovy placek a tzv. gorogok, kde byla opici draha. Cely prostor roty jeste neni obehnan signalni stenou, ta se zacala stavet kolem dokola v roce 1980. Neni zde videt budova byvaleho ovcina, na jejich zakladech byl vybudovan dnesni penzion. Na doplneni zde : Knizeci Plane
najdete strucnou historii dnes jiz neexistujici obce.

Na kazdem pokoji byla mala kaminka na uhli a sluzbu konajici vojak mel za povinnost za treskutych mrazu tyto udrzovat pri zivote. Dovede si urcite predstavit, jak se asi dychalo na bidle, dole na kavalci tak akorat, nahore kour a hrozne vedro. Proto nahore vzdy spali bazanti, ale to je normalni vojenska hierarchie, ta postel dole si na ne tak jako tak pockala...

Knizeci Plane se nalezaji ve vysce 1020m.n.m. a jiz tato poloha predurcuje velmi drsne klima, ktere zde panuje po vetsinu roku. Sluzba byla obcas velmi namahava a fyzicky narocna, denni pruzkumy na levou a pravou stranu signalni steny byly zpestreny 24 hodinovymi hlidkami na tzv. piketech, ktere byly v tomto useku dva, jeden tam, kde navazuje Zidovska cesta na hlavni komunikaci na rotu a dalsi na Bucine, kde v tu dobu staly pouze ruiny budov. Zde dale pokracoval strezeny usek 7. roty Kvilda a na druhe strane smer Strazny zase prebirala stafetu 9. rota Zdarek. Rota na Knizecich Planich strezila pasmo dlouhe 8000m, signalni stena byla rozdelena na 12 jednotlivych useku, pricemz vrata na hlavni komunikaci od Borove Lady delila usek na levou ( 1-6 ) a pravou ( 7-12 ) stranu, byly zde celkem ctyri vrata a osm prulezu ve forme malych vratek. Pocet vojaku zakladni sluzby cital 82 jedincu ( 80 leta ) a byla odstranena z povrchu zeme az pocatkem 90 tych let na popud NP Sumava. Nejsem si zcela jist, zdali to bylo to prave orechove, objekt by se dal jiste vyuzit pro potreby turismu, ale to mne neprislusi ...

Na tomto snimku z roku 1950 je zachycen letecky pohled cele vsi. Je nazorne videt, ze obec byla pomerne rozlehla a okolni krajina hospodarsky vyuzita. Na miste dnesniho penzionu byl jiz zmineny ovcin a budova roty slouzila v minulosti dle mych zjisteni coby hajovna.

Opona casu jakoby se milosrdne zatahovala za timto nevydarenym obdobím nasich dejin. Za obdobim, kdy sumavske lesy nepatrily svobodymilovnym turistum, ale bohuzel fungovaly jako predmet nesmyslného ideologickeho boje. Az budete prochazet sumavske konciny, vzpomente na fakt, ze tomu tak nebylo vzdy, ze zde zili a odvadeli svou tehdejsi povinnost lide, kteri meli take svoje plany a sny a vazte si o to více dnesního stavu, kdy hranice jako kdyby prestala existovat a otevrela celou Sumavu opravdu pro vsechny.

Jeste pridam par fragmentu z vojenskeho deniku :

• Dnes je opravdu nevlidno, od Ruska se na nas zenou kvanta snehu, jsme totalne odriznuti od sveta, dokonce i snezna freza zapadla nekde U Hrudkovny. Hacava mizerna. Ke vsemu jsem mel odpoledne od jedny hodiny pravy pruzkum kolem dratu s Klofakem, to zas bylo maso. Stopa nebyla projeta, tak jsme toho meli plny kecky. A ke vsemu zas nejaky zeleny mozek rozhodl o dalsi zmene volacich kodu pro pruzkum, na Hajek tri sedm. To je pakarna ... Samozrejme hned jak jsme vyjeli, tak presne na miste, kudy vede lesni cesta od samoty Nova Boudska zkrze draty, zkrat. Byla to ale pouze zver, jeste jsme tam nasli srst, nicmene draty byly scukly dohromady. Jeste ze hned na sousednim levem useku zenijnaci jako na potvoru neco opravovali, takze stacila mala hlaska pojitkem na rotu a oba tam hned napochodovali. Dale bylo jiz do vecera vse bez problemu.
• brezen 82 - Tak myslim, ze toto bude jeden z mych poslednich zapisku na vojne, koncem mesice se konecne priblizi vytouzeny civil, a ja odjedu nahoru, na sever. Uz ani PSM mne nijak nedrasa, vcera do nas mj. Keller zrovna hustil mezinarodni situaci a nezapomnel pripomenout mimo jine i vyroci narozeni Jurije Gagarina, jako bychom to nevedeli, vzdyt toho je plna televize. Starej dnes slavi abrahamoviny, i kdyz vypada nejmin o sedm let vice, ale aspon je klid a neotravuje. Prvni stredu v breznu jsme oslavili s klukama nacvikem na civil, navlekli jsme na sebe vse, co uz jsme si nechali poslat do civilu a tlachali dlouho do noci. Sic mne po ranu trochu bolela skeble, ale uklid kotcu jsem mel az od sedmi, takze zadny stres. Malou oslavu narozenin Freda, kteremu bylo zrovinka pet let, jsme s Farkacem zurocili malym pivnim dychankem.