Zakladni udaje
Hlavni
ucel: Skladovani zelezne rudy a nasledny transport rudy do vysokych
peci.
Konstrukce: Pricny ramovy system z monolitickeho
zelezobetonu.
Rozmery: delka zasobniku - 187m
soucasna vyska
rimsy - 22m
zahloubeni
zasobniku - 6m
Provoz: 1949 - 1975
Soucasny stav: Zelezobetonova konstrukce je v dezolatnim stavu.
Veskere ocelove konstrukce vcetne prihradovych transporteru rudy a
koleji nad zasobniky jsou rozebrany.
Historie
objektu
Zakladni rudnou
vsazkou pro kladenskou Vojtesskou hut (pozdeji hut Konev) byly
chamosity, jejichz rozsahla naleziste byla objevena v okoli Nucic.
Se zamerem vybudovat moderni zelezarny zakoupilo Kladenske
kamenouhelne tezarstvo v roce 1849 dva doly v Nucicich a tri doly u
Jinocan. V roce 1857 uz mela nove vznikla Prazska zelezarska
spolecnost (PZS) dokonce 60 rudnych dolu. Zasobovani zelezarny bylo
v roce 1858 vyreseno zprovoznenim Kladensko - Nucicke drahy, po
ktere se do Kladna dovazela nejen ruda, ale i vapenec z lomu u
Tachlovic a Moriny. Kvalita nucickych rud byla velmi kolisava
a obsahovala prilis mnoho fosforu, ktery vyrazne snizoval kvalitu
suroveho zeleza. Vlastni rudna zakladna se stala pro PZS cernou
murou, se kterou si do vynalezu Thomasova pochodu nevedela rady.
Znamy odbornik H.Beitter dokonce odmitl misto reditele a hut s
podobnou surovinovou zakladnou oznacil za pochybnou
investici.
V prvnich obdobich byly rudy zpracovavany surove,
pozdeji byla cast rud prazena v prazicich pecich. J.Jacobi, reditel
a vynalezavy technik, zavedl vyluhovani za ucelem snizeni obsahu
siry. Nucicka ruda se namacela v bazenech, ktere staly v mistech
vapennych peci. Vojtesska hut byla schopna s takto upravenymi
rudami vyrabet slevarenske sede surove zelezo. V roce 1875 byla
postavena Bessemerova ocelarna se dvema konvertory, jejiz jedna
cast s novoromantickymi stity stoji dodnes.
Bessemeruv pochod vylucoval fosfornatou nucickou rudu a
hut byla zavisla na dovozu. Uz v roce 1863 PZS dovazi kvalitni
zelezne rudy z bavorskeho Ambergu a pozdeji i rakouske siderity ci
svedske magnetity. Obrovsky prevrat v zelezarstvi vyvolal vynalez
anglicana S.G.Thomase, ktery dokazal se zasaditou vyzdivkou v
konvertoru odfosforit surove zelezo a vyrobit z neho ocel. PZS se
tohoto patentu ihned chopila a jiz nekolik tydnu po uspesnem pokusu
v Middlesbroughu byla v Kladne sfoukana prvni Thomasova tavba na
evropske pevnine. Stalo se tak mezi 11. a 13. kvetnem
1879.
Objekt noveho rudiste byl dokoncen v roce 1949. Mohutna
zelezobetonova stavba slouzila k ukladani zelezne rudy pred
zavazkou do vysoke pece. Po zeleznicni estakade zajizdely nakladni
vlaky s rudou nad bunkry, kde byly vysypany. Ve spodni casti
zasobniku, ktere se nachazeji pod urovni zelezaren, se ruda podle
mnozstvi sypala do pripravenych kruhovych nadob. Odtud byly nadoby
vyzvednuty vytahem a po ocelove mostni konstrukci dopraveny nad
kychtu vysoke pece. Konstrukce vysokych peci s vytahy rudiste
nabizely skutecne monstrozni pohled. Ocelove mosty jeste jednou
prevysovaly soucasnou hmotu zasobniku. V roce 1947 byly do Kladna
dovezeny prvni vagony sovetske rudy z dolu v Krivem Rogu, po roce
1950 uz tvori vetsinu rudne vsazky. Tezba v Nucicich byla ukoncena
v roce 1964.
Popis
technologie
Rudne zasobniky postavene v kladenskych
zelezarnach v roce 1949 slouzily jedinemu ucelu: skladovani a
nasledne zavazeni vysokych peci zeleznou rudou. Zasobniky se plnily
primo z vagonu. Vlak tahnouci az 18 techto vagonu se pres
zeleznicni vlecku dostal na estakadu, stocil se o 180° a z
vychodniho cela rudiste vjel ve vysce 13m nad terenem primo do
objektu. Krome nosneho zelezo-betonoveho rostu nesouciho 2 drahy
zeleznicnich koleji a pochozi lavku zde byla jen hloubka pres 13m k
usti nasypek, do kterych se ruda z vagonu jednoduse
vysypavala.
Pro transport rudy z utrob rudiste (pod urovni terenu) k sazebne
vysokych peci (ve vysce nekolika desitek metru) na vzdalenost okolo
70m se vystavela obri prihradova konstrukce. Ta slouzila jednak
jako samotne vytahy pro nadoby s rudou, jednak k jeji horizontalni
doprave k pecim. Vytahy byly primknuty a ukotveny k rudisti v
mistech mezi betonovymi konzolami na podelne strane objektu.
Konstrukce se demontovala zahy po ukonceni vysokopecniho provozu.
Presny tvar a velikost konstrukce neni znama. Lze ji jen odhadovat
z nekolika malo dochovanych
fotografii...
A ted ke
kesi:
Na uvodnich souradnicich pred sebou vidite objekt rudnych
zasobniku. Je na nem velky bily napis v azbuce, obsahujici jmena
dvou statniku:
Lenina a Stalina - A = 9 Lenina a
Gorbacova - A = 8 Stalina a Gorbacova -
A = 7
Stage 2: N 50°08.952 E 014°07.199
Stojite u informacni tabule Naucne stezky Vojtesskou huti. Z ni
byly cerpany informace do listingu. Vasim ukolem je najit v levem
dolnim rohu logo se siluetou Vojtesske huti. Soucasti loga je i
nekolik pismen. Kolik? Ciferaci ziskate cislo B.
Stage 3: Vasim ukolem je dostat se o patro vyse na souradnice N
50°08.945 E 014°07.079
Uprostred objektu vede po cele delce betonovy chodnik. V techto
mistech chodnik chybi a misto nej je nekolik der. Kolik? Pocitejte
jen diry v miste chodniku. To je hledane cislo C
Stage 4: Vydame se na prochazku po estakade. Na souradnicich N
50°08.949 E 014°07.215 se poradne rozhlednete. Kolik vidite
objektu chladicich vezi? To je cislo D.
Stage 5: N 50°08.936 E 014°07.236
Pod sebou vidite vodni nadrz. Rybari se zde mohou podivat, jak
vypada poradny kapr:) Jaky ma nadrz tvar?
Ctverec - E = 5 Obdelnik - E = 7
Kruh - E = 9
Stage 6: N 50°08.902 E 014°07.267
Z byvaleho kolejiste zde zbyly pouze prazce (a to jen v
nekterych mistech). Prave jste po nich sli. Jake jsou?
Drevene - F = 3 Betonove - F = 5
Kovove - F = 7
Stage 7: N 50°08.866 E 014°07.265
Po obou stranach trati jste nyni videli mnozstvi obdelnikovych
zelezobetonovych otvoru. Kolik? Ciferaci ziskate cislo G.
A ted uz muzete vyrazit na finale: N
50°08.A(B-D)(C+F) E 014°06.(D+G)EF.
Hvezdicky terenu zavisi na tom, kudy pujdete (tyka se vsech stage).
Mohou byt od 1,5 az po 4 - zalezi jen na vas :). Predpokladam, ze
od dvojky to primo vzhuru brat nebudete, to by bylo za 5
hvezdicek.
Kes neni urcena pro citlivky se slabsim zaludkem. Pristupove cesty
nejsou zrovna dvakrat ciste. Jedna se o stary prumyslovy objekt,
takze davejte pozor kam slapete - bezdomovci, sberaci kovu... dali
tomuto mistu dost zabrat a zanechali zde po sobe spoustu pamatek
:(
Doporucuji pevnou obuv. Nedoporucuji odlov v noci - nic
neuvidite a hlavne hrozi nebezpeci
padu.