Keš Vás zavede přímo do zátopového území největšího suchého poldru v České republice. Poldr vznikl na soutoku Moravské Sázavy a Lukovského potoka jako protipovodňová ochrana obcí Litovel a Olomouc. Vstup do zátopového území je na vlastní nebezpečí. Své geovozy nechte na nabízeném místu k parkování a ke keši dojděte pěšky. Pro získání keše není nutné přecházet koleje ani vstupovat do jejich blízkosti.

Žichlínský poldr

Namodelovaná podoba Žichlínského poldru

Obecné informace o projektu

Místo stavby

Původní stav

Zájmový prostor stavby tvoří údolní niva Moravské Sázavy a Lukovského potoka mezi obcemi Rychnov na Moravě a Žichlínek. Prostor poldru byl dříve využit k zemědělské výrobě - převážně jako orná půda (78 % z celkové plochy) v menší míře jako trvalé travní porosty. Toky Moravské Sázavy a Lukovského potoka byly v průběhu 80-tých let upraveny a přeloženy do nových koryt. Současně byla zvýšena jejich průtočná kapacita, která v některých úsecích dosahovala průtoku do Q100. Úpravou a zkapacitněním koryt vodních toků došlo ke snížení retenčního potenciálu údolní nivy s negativním ovlivněním průtokových maxim v níže položených oblastech.

Původní stav v místě Žichlínského poldru

Původní podoba koryta

Popis řešení

Nádrž je řešena jako průtočná retenční nádrž. Retenčním prostorem nádrže prochází železniční koridor Česká Třebová - Olomouc. Násyp železniční tratě vytváří průtokovou bariéru, která rozděluje nádrž na dva dílčí retenční prostory - jižní a severní. Hladiny obou částí retenčního prostoru jsou volně propojeny přes mostní profily železniční trati (stávající most přes Moravskou Sázavu a nově zbudovaný inundační most). Vlastní nádrž neobsahuje regulovatelný akumulační prostor se stálou hladinou vody. Čelní hráz je řešena jako sypaná nehomogenní zemní hráz s těsnícím jádrem. S výjimkou technických objektů hráze (základová výpust a bezpečnostní přeliv) není navržena stabilizace návodní strany hráze. Zapojený travní drn zajistí potřebnou stabilitu povrchu hráze proti vodní erozi po dobu předpokládaného naplnění nádrže (řádově jednotky dnů). Na koruně hráze je vedena zpevněná obslužná komunikace. Základová výpust je navržena jako mostní profil s železobetonovými nosnými stěnami a armovanou monolitickou základovou deskou, která je založena do skalního podloží. Revitalizační úpravy jsou navrženy v jižním retenčním prostoru nádrže.

Geologické a vlhkostní poměry v místě stavby

Při zahájení zemních prací, se ukázalo, že aktuální zvodnění lokality a vlhkosti zemin jsou tak vysoké, že v krátké době 18 měsíců, ve které má být celá stavba realizována, není reálné dosáhnout snížení vlhkosti na míru umožňující hutnění tak velkých objemů zemin. Po doplnění základního geologického průzkumu kopanými sondami bylo přistoupeno k úpravě projektu s tím, že do stabilizační části hráze budou použity říční štěrky bez míšení s jinými zeminami a těsnicí jádro bude vytvořeno z jílovitých štěrků bez využití původně uvažovaných jílů. Místní říční štěrky, těžené z větších hloubek, jsou zhutnitelné i při zvýšené vlhkosti (okolo 12 %). Úpravou řešení bylo dosaženo snížení objemu materiálu citlivějšího na vlhkost pro těsnicí jádro. Využitím zrnitějších zemin byla příznivě zmenšena předpokládaná míra dodatečných deformací hrází a sníženo riziko vzniku tahových trhlin vznikajících při opakovaném zvodňování a vysychání hrází. Negativní stránkou této změny je skutečnost, že pro získání dostatečného objemu vhodných konstrukčních zemin, uložených v těžebních prostorech ve větších hloubkách (cca 320 tis. m3), bude třeba odtěžit a následně vrátit do zemníků nevyužitelné zeminy o objemu cca 250 tis. m3.

Výstavba Žichlínského poldru

Nádrž poldru

Nádrž je železniční tratí rozdělena na jižní a severní část.
Jižní část má kapacitu 5,57 mil m3.
Severní část má kapacitu 453 tis m3.
Celkový objem nádrže je tedy 5,9 mil m3.
Celková plocha zátopy je 166 ha.
Do Q10 (45 m3/s) dochází k transformaci na revitalizovaném území.
Nad Q10 (45 m3/s) dochází k plnění nádrže.
Nádrž je schopna transformovat průtok Q100 o objemu 17 mil m3 z hodnoty 126 na 59 m3/s při celkové době trvání 5 dnů.

Letecká fotka z výstavby Žichlínského poldru

Jednotlivé stavby poldru

• Hráz
• Inundační most
• Základová výpust
• Bezpečnostní přeliv
• Ochranné hráze

Hráz

Jde o nehomogenní sypanou hráz s vnitřním, nakloněným zemnícím jádrem o mocnosti 2 m.
Koruna hráze je pokryta vrstvou drceného kameniva.
Povrchová odolnost hráze je zvýšena travním drnem.
Na vzdušné straně hráze je pata z lomového kamene a pod ní patní dren.

Výstavba hráze Žichlínského poldru

Inundační most

Integrální, bez ložisek a bez příčných mostních dilatačních závěrů.
Most je situován na dvoukolejné železniční trati a je rozdělen podélnou dilatační spárou
na dvě samostatné konstrukce. Nosná konstrukce je železobetonová deska se zabetonovanými ocelovými nosníky
Založen na velkoprůměrových pilotách - průměru 1,5 m a délky 15 m
Rozpětí mostu je 23 m.
Z důvodu vysoké frekventovanosti trati - realizace po polovinách. Jednokolejová výluka - 2x 21dní.
Rámy polovin mostu realizovány vně železničního tělesa na podvozcích a do profilu tratě v průběhu výluky zasunuty.

Výstavba inundačního mostu

>
Inundační most

Základová výpust

Železobetonová konstrukce na únosné podloží s lichoběžníkovými křídli.
Masivní rámová konstrukce má rozměry, aby byl umožněn průjezd stavební mechanizací.
Nehrazené otvor má rozměry 6 x 1,6 m a převede běžný průtok Q10 (45m3/s).
Otvor je na návodní straně přiškrcen demontovatelnou železobetonovou deskou.
Výměnou desky se mění kapacita otvoru.
Před objektem se nachází řídká česlová stěna.
Pod objektem je vývar pro tlumení části energie.
Za objektem je zdrsněný úsek koryta 60 m.

>
Výstavba záladové výpusti

Bezpečnostní přeliv

Poloha přelivu je dána korytem řeky a vedením vysokého napětí.
Jde o korunový přeliv.
Přeliv je fixován a těsněn ocelovou štětovou stěnou, která je vetknutá do nepropustného podloží.
Koruna přelivu je opevněna těžkou kamennou rovnaninou.
Přelivná plocha na vzdušné straně je opatřena těžkým kamenným záhozem opřeným o širokou patu z lomového kamene.
Pod přelivem se nachází vývařiště doplněné o rozměrné balvany sloužící jako rozrážeče.

Výstavba bezpečnostního přelivu

Ochranné hráze

Ochranné hráze chrání železniční trať vedoucí skrz poldr před přelitím.
Na polovině (asi 400 m) hráz převyšuje železniční násep a v druhé polovině je koruna hráze pod úrovní kolejiště.
Hráze jsou nehomogenní s vnitřním jílovým těsněním.
Na severní straně se nachází nouzový bezpečnostní přeliv.

Revitalizace

Všechny pozemky byly vykoupeny do majetku Povodí Moravy.

Revitalizace toků

Koryta toků Moravské Sázavy a Lukovského potoka přeloženy do přirozené údolnice a obnoveny v parametrech geomorfologického typu, odpovídajících přirozenému potenciálu lokality.

Revizalizace Lukovského potoka

Vodní nádrže

Zahloubené tůně bez ohrázování
Nemají ovladatelný retenční prostor, nelze je vypustit.
Celkem 6 samostatných vodních ploch.
Maximální hloubky 1,75 - 3,10 m.
Stálý průtok vody je zajištěn propojovacími koryty.

Mapa biotopů

Srovnání stavu před realizací a po realizaci

Použité zdroje informací a obrázků

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod
http://www.uprm.cz/data/docs/projekty/reky_pro_mesta/sindlar.pdf
Případová studie poldr Žichlínek
http://www.vodavkrajine.cz/files/pripadove_studie/Pripadova_studie_na_toku_Pomoravi.pdf
Pomůže poldr Žichlínek?
http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/1135
Inundační most u obce Žichlínek - první aplikace v ČR
http://pt.mc-bauchemie.cz/index.php?id=132
Integrální most Žichlínek
http://www.mosty.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=2670#javascript
Realizace poldru Žichlínek na Moravské Sázavě
http://www.casopisstavebnictvi.cz/realizace-poldru-zichlinek-na-moravske-sazave_A152_I6