PRÁVĚ PROBÍHÁ ARCHIVACE - KEŠ JE JIŽ UKLIZENÁ
Toto je NOCNI BONUSOVA CACHE k serii mysterek Enigma. K jejimu odlovu staci mit poctive odlovenou (vylustenou) alespon jednu cache ze serie. V ramci teto wherigo cache bude proverena vase znalost pristroje Enigma.
Pro prvnich 50 hracu je v cache pripraveno specialni CWG.
Enigma
Enigma je šifrovací stroj puvodne používaný k civilním úcelum. V roce 1918 si ho nechal patentovat nemecký inženýr Arthur Scherbius, který se rozhodl nahradit jím zastaralé šifrovací systémy z první svetové války. K ochrane svých obchodních zájmu ji používalo mnoho firem z celého sveta již od pocátku dvacátých let. Proslulou se ale stala až díky jejímu širokému využití v nemecké armáde. Postupne vzniklo velké množství variant pro rozdílné úcely a s ruznými úpravami pro zvýšení bezpecnosti šifry.
Enigma je založená na rotorech, které jsou vlastne elektrifikovanou variantou Albertiho šifrovacího disku, ke kterým je ale pridáno množství dalších elektrických a mechanických systému. Tyto a i všechny ostatní cásti šifrování jsou sami o sobe snadno prolomitelné. Práve díky vzájemnému zapojení mnoha složek se jejich složitost znásobuje a tvorí zdánlive nerozluštitelnou šifru.
Alberitho šifrovací disk
Šifrovací pomucka z 15.století. Dva ruzne velké kotouce na spolecné ose s abecedou po obvodech. Jejich nezávislým otácením abecedy zaujímaly ruzné vzájemné pozice a generovaly tím Caesarovu šifru. Zmenami nastavení v prubehu šifrování vznikala polyalfabetická Vigenerova šifra.
Mechanismus stroje
Nejduležitejší cástí je soustava rotoru. Rotory mají v sobe zabudované vedení které propojuje kontakty na obou stranách rotoru. Každý rotor má toto vedení odlišné a preskupováním nebo výmenami rotoru jde docílit jiného šifrování. Kontaktu na stranách je 26 a priléhají ke kontaktum sousedního rotoru tak, aby tvorily elektrický obvod. Po obvodu je abeceda a ozubené kolecko, které umožnuje rucne nastavit jednu z 26 pozic rotoru a dále zoubky, které zajištují jejich pootocení pri stisku klávesy.
Za soustavou rotoru je reflektor. Ten prepojuje proud zpet do soustavy rotoru, kterou ale procházel již jinou cestou. Reflektor zajištuje, že dešifrování probíhá zrcadlove jako šifrování. Také ale zpusobuje, že se žádné písmeno nešifruje samo na sebe.
Pro zvýšení bezpecnosti armáda pridala ke své verzi Enigmy rozvodnou desku. Ta umožnuje propojit dve písmena na klávesnici. Pri následném šifrování se pak tato písmena chovají jako prohozená a to jak pri vstupu z klávesnice, tak pri výstupu na panel se žárovkami. Tato jednoduchá zámena znásobuje pocet možných nastavení stroje a výrazne ztežuje pokusy o prolomení šifry.
Pro vstup se používá klávesnice a výstup je na panelu se žárovkami, které prosvecují jednotlivá písmena (u nekterých verzí byla místo panelu tiskárna).
Šifrování
Šifrování probíhá tak, že pri stisku klávesy se uzavre elektrický obvod. Proud pak projde jednotlivými soucástmi stroje a podle jeho pruchodu rozsvítí príslušnou žárovku na panelu, která prosvítií zakódované písmeno. To pak operátor precte a zapíše.
Aby se všechny zprávy z téhož dne neposílaly se stejným klícem, používá se denní klíc pouze k šifrování tzv. klíce zprávy. Ten operátor náhodne vybere a dvakrát po sobe zašifruje denním klícem na zacátek celého vysílání. Zbytek zprávy se pak šifruje pouze klícem zprávy.
