Zasla slava Multi-cache

Písemné zmínky o Lutínu sahají do 13. století, presne do roku 1234, avšak rok vzniku pecetidla není znám. Zachovaly se jen dva otisky z 18. století, na nichž jsou v kruhovém poli zobrazeny tri kužele s hroty do stredu, po stranách jsou dve hvezdicky, jejichž význam se nepodarilo zjistit. Lutín náležel od svého pocátku až do roku 1850 k biskupskému, pozdeji arcibiskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci, a proto je velice pravdepodobné, že tyto kužele pocházejí ze znaku biskupství, který mel techto kuželu ve znaku celkem šest, stríbrných v cerveném poli. Ve znaku obce jsou tyto tri kužely umísteny do jeho nejcestnejší cásti, v heraldice zvané „hlava štítu“, a to v barvách stríbrné a cervené. Písemná zmínka o Trebcínu je dokonce z roku 1131 a i jeho pecet je zrejme velmi starého puvodu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemedelství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. Lutín se nachází na Morave, na Hané jihozápadne od Olomouce na hranici s okresem Prostejovem. Leží približne na polovicní vzdálenosti mezi Olomoucí a Prostejovem v údolí rícky Blaty do níž ústí dva potoky – Deštný a Slatinka obcí protékající. Nadmorská výška se pohybuje od 220 do 235 m .

Socha andela

Socha se nachází v západní cásti obce u rozcestí silnice do Slatinic a Trebcína. Stojí na mohutném zdeném hranolovém podstavci se soklem, ukonceným profilovanou rímsou. Je osazen nízkým podstavec zdobeným kartuší s okrajem. Nad ním kamenná socha klecícího andela s velkými krídly, držícího v rukách vysoký kovový kríž. Na zdeném podstavci vzadu v ctvercové vpadline nápis: "Postaveno nákladem obce L.P. 1898 (E) ." Na zadní strane soklu nad kartuší letopocet abcd (F) a pod ní v rozích kryptogram O: /L : F:/.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Kaple byla postavena v roce abcd (G) , rekonstrukce probehly v letech 1930 a 1999. Slavnostní vysvecení kaple Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie v Lutíne probehlo 27. srpna 1999. Byla to velká slavnost. Po více jak pul roku trvající oprave byla místní kaple zprístupnena verejnosti a zacala znovu plnit svuj úcel. Oltár slavnostne vysvetil arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner a koncelebrovali i P. Petr Gatnar, arcibiskupuv sekretár, P. Antonín Ptácek, P. Eduard Krumpolc, P. Oldrich Ulman a jáhen Ing. arch. Tomáš Cernoušek. Mezi pozvanými hosty byl též Ing. Jan Brezina, prednosta Okresního úradu Olomouc, zastoupený Mgr. Marií Mazánkovou, vedoucí kanceláre prednosty, zástupci zhotovitelu, starostky a starostové z obcí mikroregionu, Obecní rada a zastupitelstvo Lutína a zástupci verících. Pevecký sbor pri obradu rídil P. Josef Olejník. Mše byla sloužena v kapli za hojné úcasti jak lutínských obcanu, tak obyvatel okolních obcí. Byla to vzácná príležitost, zvlášte pro naše starší spoluobcany, spatrit na vlastní oci arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského Mons. Jana Graubnera v naší obci.

Kaple sv. Floriána - ZAŠLÁ SLÁVA

Kaple se nachází na jižním okraji obce. Volne stojící kaple je vybudována na ctvercovém pudorysu s obloukovým záverem. Nad vstupem se segmentovým záklenkem se vypíná trojúhelníkový štít. Fasáda, ukoncená profilovanou obežnou rímsou, byla clenena hladkými pilastry s rímsovými hlavicemi. Nad kaplí se vypíná polygonální vežicka, po obvodu prolomená pulválcovými nikami s konchami, ukoncená drevenou polygonální lucernou a plechovou cibulovou strechou. Makovice i vrcholový kríž dnes chybí. Polygonální lucerna je opatrena zbytkem drevených žaluzií. V interiéru, zaklenutém konchou, je zachován zbytek zdeného oltáre s drevenou menzou. Prední stranu oltáre prolamuje melká obdélná vpadlina. Mobiliár ani zvon se nedochoval. Odstranena byla také vstupní ozdobná mríž. Kaple je chránenou kulturní památkou, zapsanou ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Pochází z první poloviny 19. století a je typologicky ojedinelým dokladem pronikání empírové architektury do drobných rustikálních sakrálních staveb. Bohužel, kaple se v soucasné dobe nachází v havarijním stavu. V budoucnu je však možná její rekonstrukce.