Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Kopec Nad Myslivnou, drive zvany tez Siska a na starych mapach oznacovany jako Stritzelberg, se nachazi zapadne od hraze Mezholezskeho rybnika, na samem severovychodnim okraji podkovy sedmihorskeho pne. Jeho soucasny nazev je odvozen od myslivny a hajovny, ktere se nachazeji u jeho jizniho upati.
Se svymi 511,6 metry je vrch Nad Myslivnou bezkonkurencne nejnizsi ze vsech pojmenovanych vrchu Sedmihori, prevysuji jej i oba vnitrni kopce, Jedlovy a Stinny vrch. Pri porovnani s jeho nejblizsim sousedem, o temer 100 metru vyssim Chlumem, vypada kopec jako mala vlnka uprostred lesu. Presto je jeho vrchol o 60 metru vyse nez teren vnitrni Mezholezske kotliny a o 75 metru vyse nez vnejsi okoli.
Zatimco na severnich svazich jsou pod borovicemi koberce boruvci, jen mirne zvlneny prostor vrcholu zdobi zulove skalky a balvany. Zapoctete-li pomerne snadnou dostupnost, pak objevite krasne prirodni detske hriste. Samozrejme nesplnuje evropske bezpecnostni normy a tak je lepsi vybavit deti cyklistickymi helmami.
Sedmihorska myslivost
Myslivost je zachycena nejen v nazvu kopce, je pritomna i na jedne z vrcholovych skalek, kterou korunuje lovecky posed. V oblasti Sedmihori jsou dve honitby o vymerach 874 ha a 969 ha ve vlastnictvi Lesu Ceske republiky, ktera je pronajima mysliveckym sdruzenim z okolnich vesnic. Ve zminenych honitbach je po cca 30 kusech srnci zvere, dale pak jelen sika, muflon a prase divoke. Udrzovany jsou takove stavy zvere, ktere umozni, aby sazene i prirozene zmlazujici listnate stromy a jedle mohly odrustat bez umele ochrany.
Jelen sika
Jelen sika (Cervus nippon) nepatri mezi puvodni zastupce nasi prirody. Jeho domovinou je dalny Vychod, zeme jako Japonsko, Korea, Thajsko, Vietnam. Pocatek umeleho chovu siky v Cechach se datuje od konce 19. stoleti, kdy zacali chovat nekolik malych skupinek v nekolika oborach na Plzensku. Stejne jako tomu bylo i s dalsimi zviraty, behem II. svetove valky se puvodne asijsky jelen dostal do volne prirody, kde se uspesne adaptoval na podminky stredni Evropy. Sika je mensi nez nas puvodni jelen lesni, nedorusta ani velikosti danka. Samec dosahuje v kohoutku nejvyse 120 cm a jeho parozi ma obvykle jen osmero vysad. V lete siku poznate podle bilych skvrn na bocich, specificka je take cerna skvrna ve slechu. Mimochodem, slovo sika je pochazi z japonskeho slova shika, ktere znamena jelen.
Fauna Sedmihori
Krome zmineneho siky vychodniho, srnce obecneho (Capreolus capreolus), muflona (Ovis musimon) a prasete divokeho (Sus scrofa) zije v Sedmihori mnoho dalsich zvirat.
V rozsahlych lesich nachazi svuj domov nekolik selem – liska obecna (Vulpes vulpes), jezevec lesni (Meles meles), kuna lesni (Martes martes) se zlutou skvrnou na hrdle a kuna skalni (Martes foina). Zivi se dalsimi obyvateli lesa, prevazne mensimi savci – hlodavci jako je chranena veverka obecna (Sciurus vulgaris) (pozor, v Sedmihori se veverky snadno ztraceji), nornik rudy (Clethrionomys glareolus) ci mysice lesni (Apodemus flavicollis), dale hmyzozravym rejskem obecnym (Sorex araneus).
Mensi savci to nemaji prilis snadne, protoze o ne maji zajem i mistni dravci a sovy. V balvanitych lesich hnizdi nejvetsi sova vyr velky (Bubo bubo) a take kalous usaty (Asio otus), z dravcu muzete pozorovat kane lesni (Buteo buteo), jestraba lesniho (Accipiter gentilis) nebo postolku obecnou (Falco tinnunculus). V poslednich letech v Sedmihori hnizdil lunak hnedy (Milvus migrans), jeho vyskyt je vsak v oblasti stale vzacny.
Lesy se starymi stromy nabizeji mista pro hnizdeni datlovitych ptaku jako strakapoud maly a prostredni (Denrocopus minor a medius) a datel cerny (Dryocopus martius). Mozna se setkate se sojkou obecnou (Garrulus glandarius) a kdyz budete mit stesti, zahlednete na nebi siluetu krkavce velkeho (Corvus corax).
V oblasti Sedmihori jsou z drobnych pevcu rozsirene sykorky – sykora konadra (Parus major), modrinka (Parus caeruleus), parukarka (Parus cristatus) a luzni (Parus montanus). Mate sanci zahlednout penkavu obecnou (Fringilla coelebs), penici cernohlavou (Sylvia atricapilla), hnedokridlou (Sylvia communis) a pokrovni (Sylvia curruca), na pasekach pak skrivana lesniho (Lullula arborea).
Neni mozne zapomenout ani na vodni plochy. Na mirkovskych rybnicich a Mezholezskem rybnice zije kachna divoka (Anas platyrhynchos), lyska cerna (Fulica atra) a volavka popelava (Ardea cinerea). Obojzivelnici ziji krome zminenych rybniku i v nadrzich v Mezholezske kotline a setkat se muzete se skokanem stihlym (Rana dalmatina), zelenym (Pelophylax esculentus), hnedym (Rana temporaria) a kunkou zlutobrichou (Bombina variegata).
Jako zajimaveho zastupce hmyzu lze zminit chraneneho tesarika zavaliteho (Ergates faber). Az 6 centimetru dlouhy brouk zijici na borovicich patri v Ceske republice mezi silne ohrozene druhy. Dalsim silne ohrozenym druhem, se kterym se pri navsteve Sedmihorek muzete setkat, je beznoha jesterka slepys krehky (Anguis fragilis).
Kudy ke krabicce
Je-li keska na kopci Nad Myslivnou prvni z rady hrebenovych ci chcete-li zaroven zajit ke kesce u Mezholezskeho rybnika, pak doporucujeme zaparkovat auto nedaleko hraze rybnika (waypoint P1). Po silnici mezi Mezholezy a Darmysli pak prejdete k zacatku lesni cesty (waypoint T1), ktera vas dovede az do blizkosti vrcholu. Tato lesni cesta vsak nebude prilis sjizdna pro kolo ani kocarek, v jedne casti je take prudsi stoupani.
Alternativou muze byt zelena turisticka trasa z Darmysle. Od silnice se odpojuje nedaleko waypointu T2, zaparkovat lze na waypointu P2. Po zelene znacce se vydate do sedla mezi Chlumem a Nad Myslivnou, tuto cast by mohlo jit absolvovat na kole a snad i s kocarkem, ale s celou cestou nemame osobni zkusenost. V sedle odbocuje prijemna pesina smerem k vrcholu. Po zelene lze prijit i ze sedmihorskeho vnitrozemi.
Zatouzite-li po volnem vyhledu, je pro vas pripraven waypoint VY. Je na skalce mezi mladymi borovickami. Nez vyrostou, je pri prichodu potreba trochu zatnout zuby... a az vyrostou, nebude duvod na skalku chodit.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.