Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Trislovec patri do sedmicky vyraznych kopcu Sedmihori, podle kterych ziskalo pohori sve jmeno. Zalesneny kopec lezi v zapadni casti vrchoviny, v prstenci mezi Rozsochou a Racovskym vrchem. Trislovec se svym clenitym tvarem vymyka z rady vetsiny sedmihorskych kopcu: ma dvojici blizkych vrcholu oddelenych 20 metru hlubokym sedlem. Jizni vrchol dosahuje nadmorske vysky 589,1 m, severni s turistickym rozcestnikem pak vysky 586,7 m. Od jizniho vrcholu se dale tahne hrbet klesajici na zapad, na kterem je maly bocni vrchol s kotou 552,2 metru. Trislovec je 4. nejvyssi mezi jedenacti pojmenovanymi vrcholy Sedmihori, pricemz okolni krajinu i vnitrni Mezholezskou kotlinu prevysuje o 100 metru.
Trislovec, nemecky Lohberg, ja velmi casto nazyvan Vidickym vrchem. Jmeno nese dle nedaleke vsi Vidice, na jejimz katastralnim uzemi uzemi se jako jediny z vrcholu Sedmihori nachazi. Malinko paradoxni je umisteni turistickeho rozcestniku Vidicky vrch na severni vrchol, ktery se jiz nachazi na katastru Mirkova. Na severnim vrcholu je take od roku 2005 schovana prvni kes v Sedmihori.
Podobne jako na sousednim Racovskem vrchu, i na Trislovci bylo vysinne neoliticke sidliste. V porovnani bylo osidleno mene intenzivne a pozdeji, rozlohou je obdobne.
Vegetace Sedmihori
Jestrabnik chlupacek
(Hieracium pilosella)
Zulove podlozi do znacne miry predurcuje podobu lesa Sedmihori. Na zulach se vytvareji hlinito-piscite hnede lesni pudy. Matecni hornina pozvolna prechazi do vrstvy obohacene zelezitymi slouceninami, ktera je prekryta povrchovou vrstvou humusu. Tloustka humusu nepresahuje obvykle nekolik centimetru, ale podle podminek mikrostanoviste muze byt silnejsi i slabsi. Vysledny celek je suchy, chudy na ziviny, coz je pricinou velmi slabe rozmanitosti flory.
Vresovec pletovy (Erica carnea)
Puvodnimi spolecenstvy byly acidofilni borovicove doubravy (spolecenstvi Pinio-Quercetum), kysele bikove buciny (spolecenstvi Luzulo-Fagion) a olsiny (spolecenstvi Alnion incanae). Dnes na celem uzemi prevazuji kulturni borove lesy, na zastinenych svazich a nize polozenych lokalitach rostou smrkove kultury s primesi jedle, buku, dubu, modrinu a vtrousene brizy. Na nekterych prihodnych svazich se dochovaly zbytky sutovych lesu s lipou srdcitou.
Kocianek dvoudomy
(Antennaria dioica)
Pri svych toulkach po Sedmihori mozna narazite na ostruvky ci dokonce koberce jedne zajimave traviny. Jde o metlicku krivolakou (Avenella flexuosa), ktera je znama lidove take jako hrisna trava (Herba erotica). Jeji huste listy a stonek jsou velmi jemne, vhodne nejen k usednuti. Dalsi hojny druh, brusnici boruvku (Vaccinium myrtillus), neni potreba predstavovat. Za pripomenuti vsak stoji jeji lecive ucinky – list muze pomoci pri slabe cukrovce, prujmovych onemocnenich, zaludecnich obtizich ci zanetech mocovych cest; plod muze pomoci s nocnim videnim, serosleposti, imunitou, proti infekcim, pred stareckou demenci, pri prujmech a jinych strevnich onemocnenich, se snizenim cholesterolu, s regeneraci sliznic atd.
Belozarka vetevnata
(Anthericum ramosum)
Na okrajich lesu, pri lesnich cestach a na pasekach je hojny vres obecny (Calluna vulgaris), ktery na podzim svymi kvety vytvari fialove koberce. Dalsimi obvyklym druhy jsou lecivy, zlute kvetouci jestrabnik chlupacek (Hieracium pilosella), jestrabnik zedni (Hieracium murorum), vysoky, velkymi kvety ozdobeny, lec smrtelne jedovaty naprstnik velkokvety (Digitalis grandiflora), skalnicka kocianek dvoudomy (Antennaria dioica), lipnicovita travina smilka tuha (Nardus stricta) a dalsi.
Kosatec sibirsky
(Iris sibirica)
Sporadicky muzete v Sedmihori najit chranene rostliny jako napr. drobny poloker zimostrazek alpsky (Polygala chamaebuxus), nizky ker vresovec pletovy (Erica carnea), belozarku liliovitou (Anthericum liliago) s drobnymi bilymi kvety, lecivou zlute kvetouci prhu arniku (Arnica montana) ci plavun vidlacku (Lycopodium clavatum), jejiz vytrusy jsou uzivany pri koznim onemocneni a kdysi take pro pripravu ohnostroju.
Tolita lekarska
(Vincetoxicum hirundinaria)
Botanicky velmi zajimavou lokalitou je uzemi prirodni pamatky Racovske rybnicky, kde se vytvorila mozaika ruzne vlhkych a mokrych stanovist s mnoha chranenymi druhy vcetne bublinatky jizni ci prstnatce majoveho. Vice naleznete v textu stejnojmenne kese.
I dalsi podmacena stanoviste, napr. v okoli Mezholezskeho rybnika ci Mirkovskych rybniku, skryvaji zajimava spolecenstva. Naleznete v nich druhy jako modrofialove kvetouci kosatec sibirsky (Iris sibirica), violku bahenni (Viola palustris), bile kvetouci lecivku tolitu lekarskou (Vincetoxicum hirundinaria), travinu ostrici sachorovitou (Carex bohemica), hvozdik lesni (Dianthus sylvaticus) se syte ruzovocervenymi kvety, ohrozeny hvozdik krovistni (Dianthus seguieri), belozarku vetevnatou (Anthericum ramosum) ci vikev hrachovitou (Vicia pisiformis), kterou znate jako vicku z pisne Ovcaci ctveraci.
Belomech sivy (Leucobryum glaucum)
Urcite neprehlednete zastupce mechu a lisejniku, napr. mech Orthotrichum stramineum ci belomech sivy (Leucobryum glaucum) rostouci ostruvkovite az kobercovite na stanovistich s nejvyssi kyselosti. Zastupci lisejniku maji krasna jmena: dutohlavky (Cladonia arbuscula a rangiferina), zoubkocepka seda (Rhacomitrium canescens) a puklerka islandska (Cetraria islandica).
Kudy ke krabicce
Zvolite-li jizni cestu, muzete sve vozidlo zkusit zastavit na zacatku lesni cesty u silnice II/200 (waypoint P1) a po ceste pokracovat, dokud nepotkate zlute znacenou turistickou trasu (priblizne waypoint T1). Po ni se vydate na sever. Budete prechazet velkou paseku (waypoint R2), ze ktere se vam nabidne v soucasnosti ojedinely vyhled jak do vnitrni Mezholezske kotliny, tak na zapad, vne Sedmihori.
Vyhled na Chlum a Mezholezskou kotlinu
Severni cesta je delsi, vede vsak cela po turistickych znackach. Auto je snad mozne zaparkovat naproti obecnimu uradu ve Vidicich (waypoint P2), odkud vede zelene znacena turisticka trasa. Po ni pujdete na vychod, dokud nepotkate znacku zlutou (priblizne waypoint T2). Na zlutou odbocite a pres severni i jizni vrchol prijdete ke kesce.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.