-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keš o skládce, která byla správně vybudována, ze které se ale kvůli chybnému zacházení stala ekologická katastrofa a také o tom, jak se jí po deseti letech konečně podařilo kompletně zlikvidovat.
Předem upozorňuji, že skládka byla kompletně asanována, a tedy po ní nic nezbylo. Aby dnes byla keš "o něčem", rozhodl jsem se pořádal jsem dřív občas komentovanou prohlídku o historii skládky a dobovými fotkami. Po více letech už tu snad každý byl, případní zájemci mi prosím napište.
Z Třebíče se ke skládce dostanete od křižovatky se silnicí II/351 (rozcestí na Klučov a Okrašovice), od Brna je po silnici I/23 150m za Vladislaví křižovatka k pile, která je ale zřejmě již natrvalo zrušená. Doporučeným dopravním prostředkem je kolo, to pak můžete přijet třeba přes Kožichovice a Dobrou Vodu po polních cestách.
Historie
Na počátku devadesátých let všechny třebíčské podniky, v čele se společností BOPO, a.s. Třebíč, odvážely své odpady na skládku v řípovském údolí (vedle státní silnice před Červenou Hospodou). V okamžiku jejího naplnění vyvstal problém s dalším ukládáním. Z 89 lokalit v okrese Třebíč bylo vybráno za podmínečně vhodné (je zde vysoká hladina spodní vody) místo u Pozďátek. V roce 1993 byl vypracován projekt skládky na ukládání průmyslového odpadu (4. skupina z pěti = zvláštní odpady). Projektová dokumentace řešila i výstavbu sektoru pro tuhý komunální odpad a zvláštní odpad s kapacitou 96 500 m3, ten však nebyl realizován. Jímka průsakových vod měla objem minimálního stavu, protože se počítalo jen s minimálním znečištěním a vypouštěním většiny vod do potoka. Než byla skládka vybudována, docházelo k ukládání průmyslového odpadu na novou skládku v Petrůvkách, a po dokončení již nebyla ta Pozďátecká potřeba. V podniku Precheza v Přerově mezitím vznikl nebezpečný odpad, který bylo potřeba někam umístit. Po hledání byla nalezena právě skládka v Pozďátkách, zkolaudovaná 31. ledna 1995. Muselo ovšem dojít k přehodnocení skládky na 5. stupeň (= nebezpečný odpad). To se stalo, nebyly však učiněny úpravy, které tento stupeň vyžaduje. Bezprostředně po nabytí právní moci se začalo s navážením nebezpečného síranu železnatého (skalice zelené). Bylo to až několik nákladních automobilů denně. V noci na 7. listopadu 1995 ale napadl sníh, a to i do odkryté skalice. Ta reagovala a vzniklá kyselina sírová tak mohla začít naleptávat stěny sektoru ZN-1.
Precheza Přerov navezla v průběhu roku 1996 na skládku téměř 10 000 tun rozpustného síranu železnatého. V druhé polovině roku bylo zjištěno nadměrné množství kyselých průsakových vod v tělese skládky. Byly instalovány ocelové nadzemní nádrže pro přečerpávání kyselých vod ze skládky a jejich akumulaci před odvozem k likvidaci. V případě naplnění měla být voda zpět rozstřikována na těleso skládky, aby se částečně odpařila. OkÚ Třebíč vydal podmíněný souhlas s provozem do 31. ledna 1997, další povolení již vydáno nebylo. Na skládku bylo od roku 1994 uloženo 137 druhů odpadů o hmotnosti 24 174 tun. V sektoru ZN-1 to bylo 23 340 tun v 132 druzích a v ZN-2 (hala) 834 tun v 34 druzích odpadů. Nejvíce to bylo odpadního síranu železnatého (skalice zelené), celkem 9 844,5 tuny. Značné množství bylo i azbestového odpadu, 2 275 560 kg.
Na konci roku 1997 vlastník skládky sdělil, že došlo na dvou místech k úniku průsakových vod. Bylo to zapříčiněno únikem vod při přepouštění z nadzemních nádrží zpět do tělesa skládky, a zřejmě šlo i o úniky z netěsné jímky a přetečení přes propustné vrstvy na koruně hráze. Šetřením se zjistilo masivní znečištění podzemních vod v okolí. Byl vytvořen návrh likvidace havárie. Úplná sanace by vyšla na 70 mil. Kč.
21. srpna 1998 OkÚ Třebíč zahájil řízení proti společnosti IH ENVI, a.s. o náhradu za poškození životního prostředí ve výši 11,6 milionu korun, společnost naopak žalovala Českou republiku za majetkovou újmu, způsobenou zamítnutím provozu skládky. Soud skončil až po sedmi letech, 24. ledna 2006 prohrou státu, OkÚ měl totiž žalovat firmu DEP-POZ, která v té době již téměř rok skládku vlastnila. Stát tak musel zaplatit půl milionu korun za soudní výlohy. Soud tak skončil administrativní chybou, aniž by určil viníka.
Během roku 1998 bylo vlastníkem provedeno překrytí povrchu skládky fólií, otázka sanace však vyřešena nebyla. Ve 2. čtvrtletí přestala společnost DEP-POZ průsakové vody zadržované v tělese skládky zneškodňovat.
Ve středu 20. září 2000 došlo na skládce k havarijní situaci. Z jezera začalo odvodňovacím systémem proudit 10 l/s silně kyselé vody. Byla svolána havarijní komise a vyhlášen stav ohrožení. Až po tomto kroku se mohli dostat hasiči na území skládky. Nejprve vyčerpávali vodu zpět do tělesa skládky, a po uzavření revizní šachty mohli začít čerpat vodu ze skládky. I když se podařilo zabránit úniku kyselých vod, část se vsákla v dolní části skládky a potoka Prašince, kde byla umístěna vápencová bariéra. Čtyři cisterny odvážely čtyři dny skládkovou vodu na skládku v Rožínce v okresu Žďár nad Sázavou.
Havárie byla způsobena rozpadem ventilů a následným výtokem spodním odvodňovacím systémem. V této chvíli se zvažovala celková sanace (80 mil. Kč, popř. částečná likvidace, jen skalice a kyanidů za 40 mil. Kč) nebo utěsnění (zhruba 10 mil. Kč). Okresní úřad však neměl na podobné projekty prostředky, takže by musela vše hradit vláda.
V roce 2002 Svazek obcí financoval přípravné práce pro sanaci. Ta byla odhadována na 30-100 milionů korun. Vláda se na zasedání 12. června 2002 rozhodla peníze uvolnit, skládku sanovat a uzavřít. V srpnu však skládku koupila italsko-lucemburská firma ICKM Real Estate, s.r.o. Chtěla ji dostavit a ukládat na ni odpady dalších 15-25 let. Byla vypracována dokumentace EIA, v ní byly zmíněny čtyři varianty: nulová, což by znamenalo ukončení všech prací a odčerpávání kyselých vod (což by znamenalo další ekologickou havárii); realizaci záměru, tedy výstavbu a provoz střediska pro komplexní nakládání s odpady, jak bylo navrženo investorem; likvidaci in-situ - výstavbu zázemí a zlikvidování všech odpadů uvnitř areálu skládky a likvidaci ex-situ, tedy odtěžení a odvoz jinam, kde budou odpady zneškodněny. Obec Slavíčky projekt realizace odmítá jako neúplný s poukazem na špatné zkušenosti z minulosti a na platný územní plán, který se skládkou nepočítá. Po mnoha problémech se alespoň daří v roce 2004 překrýt těleso skládky novou folií.
Od roku 2008 na skládku přijelo mnoho významných politiků, ministři, hejtmani i premiéři Topolánek a Fischer. Nakonec prosadili odkup skládky, starost o ni svěřili státnímu podniku Diamo, který ihned instaloval mobilní čističku pro skládkové vody, která musela být každou hodinu obsluhována (kvůli hlídači je tohle proto multina). Okamžitě došlo ke změně pH ve vypouštěné vodě, a jak i někteří kačeři v té době psali, i mrtvá země pod skládkou začíná nesměle ožívat. Po roce již začala samotná likvidace, která trvala dva roky. Během léta roku 2010 došlo k odvezení odpadů ze sektoru ZN-1 skládky. V říjnu byla odstraněna i nejviditelnější část skládky, ocelovohliníková hala. Přes léto 2011 došlo k odtěžení kontaminované zeminy a navezení nové, čisté. Od podzimu 2011 je skládka definitivně zlikvidována, jsou osazeny nové stromy a keře, přítomen byl pouze hlídač kvůli dokončovacím pracím.
V současné době po skládce nezbyl žádný viditelný prvek. Po letech zmizely i některé kontrolní vrty na poli. Zůstala pouze lehce překvapivě široká asfaltová silnice, kámen s deskou o příjmu dotace a dvě břízy u bývalého vjezdu do skládky. Po deseti letech se už o skládce nemluví. I spolek Pozďátky bez jedů byl v roce 2017 přejmenován. Příroda v okolí začíná řešit další problémy a třeba kůrovcová kalamita se nevyhýbá ani stromům, které se ve své době nacházely uvnitř areálu skládky.
Cache
Stage 1 (dříve vrátnice)
Nacházíte se u vstupu do skládky, u vrátnice a čela z dálky viditelné haly ZN-2. Moc toho tu nezbylo, snad jen po asanaci přivezené kameny. Odpovězte na jednoduché otázky
Jak se jmenuje poslední vlastník skládky?
-Povodí Moravy, s.p. (A = 0)
-Diamo, s.p. (A = 1)
-Pozďátky bez jedů, o.s. (A = 2)
Kolik roků trvala sanace skládky (začala i skončila v dubnu zmíněných let)?
-jeden (B = 0)
-dva (B = 1)
-tři (B = 2)
Jak se jmenuje potok, do kterého vytékala skládková voda?
-Prašinec (C = 5)
-Markovka (C = 6)
-Pozďátecký (C = 7)
Jaké byly celkové náklady na sanaci skládky?
-téměř 400 mil. Kč (D = 5)
-téměř 500 mil. Kč (D = 6)
-téměř 600 mil. Kč (D = 7)
Pak ještě doplňte hodnoty:
Celkové náklady E3 885 N3 Kč
Dotace EU: 412 152 E2 Kč
Příspěvek z rozpočtu: 24 244 269 Kč
Příspěvek podniku: N2 N1 E1 Kč
A spočítejte z nich souřadnice
N = 49° AB.(N1-N2+N3)'
E = 15° CD.(E1+E2-E3)'
Finálka vám vyjde zdánlivě daleko, až na tomto místě ale byl nejnižší bod areálu, kde se také katastrofa v roce 2000 projevila nejvíce. Až po 15 letech se místo začalo zpátky vracet přírodě. Pozor na bahnité díry v zemi, které jsou často plné vody!
Keš se původně nacházela u prostředního ze smrků, které ale postupně sežral kůrovec. Hledejte proto pařezy pod křovím.
Obsah keše je tematický: Jsme na skládce, proto zde můžete odkládat hračky, které v ostatních keších nemají co dělat, tzv. kinder šrot. Takže pokud ve svých keších toto smetí nechcete, doneste ho sem :-).
-- Můžete se také zajít podívat 100 m dolů k potůčku.
Listing aktualizován 6. dubna 2020
Additional Hints
(Decrypt)
Gebwvpr oýinyýpu fzexh - cebfgerqav