Mladi:
Frantisek Tomasek se narodil 30. cervna 1899 ve Studence (okres Novy Jicin) jako druhy nejstarsi syn mistniho naducitele a varhanika Frantiska Tomaska a jeho manzelky Zdenky (rozene Vareckove). Mel celkem 5 sourozencu, tri bratry a dve sestry. V sesti letech se stal polovicnim sirotkem – otec mu zemrel 9. unora 1906. V roce 1918 odmaturoval na Slovanskem gymnaziu v Olomouci a po kratkem pobytu u armady (jeste pred odchodem na frontu onemocnel tuberkulozou a byl propusten jako invalida) vstoupil do knezskeho seminare. 5. cervence 1922 jej jeho velky vzor olomoucky arcibiskup Antonin Cyril Stojan vysvetil na kneze.
Busta kardinala Tomaska v jeho rodnem meste
Knezske pusobeni:
V letech 1927–1934 pusobil jako katecheta na Olomoucku. V roce 1934 se stal asistentem katechetiky a pedagogiky na Cyrilometodejske teologicke fakulte Univerzity Palackeho v Olomouci. V letech 1940–1945 zastaval misto ucitele na Arcidieceznim bohosloveckem ucilisti v Olomouci a zaroven post inspektora vyucovani nabozenstvi v okresech olomoucke arcidieceze. Pote opet pusobil na Cyrilometodejske bohoslovecke fakulte, v roce 1946 se stal docentem a v roce 1947 profesorem katechetiky a pedagogiky.
Biskup:
Dne 14. rijna 1949 jej olomoucky arcibiskup Josef Matocha tajne vysvetil na biskupa. Stal se titularni biskupem butskym a tajnym sveticim biskupem olomouckym. Jako biskupske heslo si zvolil: Laxabo rete! (Rozprostru site). Dne 23. cervence 1951 byl Frantisek Tomasek zatcen a uveznen v koncentracnim tabore pro kneze v Zelivi. Casto byl posilan na nucene prace do kamenolomu. Propusten byl 28. kvetna 1954 (prestoze nikdy nestal pred soudem). Nasledne mu bylo povoleno pusobit jako administrator farnosti v Moravske Huzove (1954–1965).
Busta kardinala Tomaska v Moravske Huzove
Byl jedinym z ceskych biskupu, ktery se zucastnil vsech ctyr zasedani Druheho vatikanskeho koncilu. Velky uspech sklidila jeho vystoupeni tykajici se ekumenismu a podpory rodinneho zivota, delegace ruske pravoslavne cirkve mu za jeho pristup k ekumenismu udelila pametni medaili. Jeste pred ukoncenim koncilu – v breznu 1965 – byl Frantisek Tomasek po slozitych jednanich mezi rimskokatolickou cirkvi a CSSR jmenovan apostolskym administratorem prazske arcidieceze, jejiz radny spravce, arcibiskup Josef kardinal Beran, primas cesky, byl vladou CSSR po dlouhe nezakonne internaci prinucen k odchodu do exilu. Kvuli svym tehdejsim postojum byl Frantisek Tomasek az do roku 1977 jen apostolskym administratorem prazske arcidieceze.
Spravce prazske arcidieceze:
20. brezna 1968 vydal prohlaseni, ve kterem vyslovne upozornil na pronasledovani cirkve v predchozim obdobi komunismu, vyjadril nadeji, ze toto obdobi konci, a vznesl pozadavek, aby byla v zemi obnovena moznost svobodneho pusobeni cirkve. Zaroven vystoupil proti Mirovemu hnuti katolickeho duchovenstva (ktereho byl jeste jako farar nedobrovolnym clenem). Stal se tez clenem Spolecnosti pro lidska prava a spoluzakladal hnuti Dilo koncilove obnovy. Behem jednani se statem se mu podarilo docilit toho, ze vetsina biskupu se mohla znovu ujmout svych uradu, a dalsich ustupku statu. Po srpnove invazi vojsk Varsavske smlouvy vydal 1. zari prohlaseni, v nemz vyzval obyvatelstvo ke klidu a zaroven vyjadril podporu legalnim predstavitelum Ceskoslovenska. Behem nasledujiciho obdobi normalizace se stale casteji a ostreji vyslovoval proti rezimu i jeho konkretnim krokum a staval se jednou z vudcich osobnosti protikomunistickeho odporu. V roce 1973 byli po jednani mezi Svatym stolcem (zastupovanym Agostinem Casarolim) a komunistickou vladou vysveceni 4 novi biskupove. Nejproblematictejsi z nich (Josef Vrana) byl v mnoha ohledech spise loutkou v rukou vlady, nez biskupem (proto byl take jmenovan jen jako apostolsky administrator olomoucke arcidieceze – nikoliv arcibiskupem - obdobne jako puvodne Frantisek Tomasek, ktery byl v dobe sveho jmenovani tez povazovan za dosti povolneho). V roce 1977 odmitl podepsat Chartu 77, aniz by ji vsak primo odsoudil. Pozdeji to zduvodnil tak, ze v jejich radach bylo prilis mnoho exkomunistu, ktere znal z drivejska a kteri podle nej nebyli o nic lepsi, nez soucasne vedeni statu. Tento jeho postoj se setkal se smisenymi odezvami. Kardinal jej nakonec zmenil a poc. 80. let jiz Chartu 77 podporoval.
Kardinal a arcibiskup:
24. kveten 1976 Pavel VI. jmenoval Frantiska Tomaska kardinalem in pectore a 27. cervna 1977 toto jmenovani verejne vyhlasil (Titulus S. Vitalis).[2] 30. prosince 1977 pak papez Tomaska jmenoval 34. arcibiskupem prazskym. V roce 1978 se zucastnil volby papezu Jana Pavla I. a Jana Pavla II. V breznu 1982 doslo k definitivnimu vyostreni jeho stretu s komunistickou vladou, kdyz kardinal razne vystoupil na obhajobu dokumentu Quidam episcopi, kterym vatikanska Kongregace pro klerus zakazala hnuti Pacem in terris. Jelikoz vladou prosazovani knezi ovladali Katolicke noviny a odmitli kardinalovi poslusnost, 1. listopadu 1982 jim odebral cirkevni schvaleni. Dalsi ostry stret mezi vladou a cirkvi vyvolaly oslavy 1100. vyroci umrti sv. Metodeje (9. duben 1985) a nasledna pout na Velehrade (7. cervenec 1985). V roce 1987 vydal obeznik, kterym oznamil zahajeni programu Desetileti duchovni obnovy – duchovni pripravy na svatovojtesske milenium. 1. ledna se postavil za petici Augustina Navratila Podnety katoliku k reseni situace vericich obcanu v Ceskoslovensku, ktera pozadovala obnoveni demokratickych a nabozenskych svobod a ktera pote ziskala pres pul milionu podpisu. Behem kardinalova pobytu ve Vatikanu v souvislosti s jeho ucasti na svatoreceni Anezky Ceske, doslo v Ceskoslovensku k propuknuti Sametove revoluce. 21. listopadu 1989 vydal kardinal Tomasek prohlaseni "Vsemu lidu Ceskoslovenska" [1], kterym podporil revoluci a demokraticke zmeny v Ceskoslovensku.
Polistopadove obdobi:
Behem nasledujicich dvou let vedl cirkev v obdobi, kdy koncilo jeji pronasledovani a jeji podzemni cast vychazela z katakomb. V roce 1990 se splnil jeho sen, kdyz privital a doprovazel papeze Jana Pavla II. na jeho prvni navsteve Ceskoslovenska. Jelikoz uz nemusel mit obavy, kdo ho nahradi (doba, kdy se stat vmesoval do jmenovani biskupu a arcibiskupu, pominula), pozadal kardinal Tomasek o zprosteni z uradu pro vysoky vek. 26. brezna 1991 mu bylo vyhoveno a jeho nastupcem byl jmenovan Miloslav Vlk (formalne prevzal spravu dieceze 1. cervna 1991). V lete 1992 byl kardinal hospitalizovan v nemocnici. Zemrel 4. srpna 1992. O 8 dnu pozdeji byl pohrben ve svatovitske katedrale.
Zdroj: wikipedia.cz
K samotne kesi: Kes se nachazi v blizkem okoli busty kardinala Tomaska. Prosim o maximalni obezretnost pri vyzvedavani a vraceni schranky a prosim pokuste se neposlapat zasazenou kvetenu. Vracejte schranku na puvodni misto. V kesi není tuzka. Preji prijemny odlov.