Keš se nachází na vrcholku se
jménem Klín s 983 m. n. m. Klín se rozkládá kousek skoro na hranici
Rychlebských Hor a Hrubého Jeseníku. Keš je na cervené
turistické trase z Ramzové na Smrk. Je to nádherná procházka. Pro
hledace waymarku je hned na vrcholu triangulacní bod.
Rychlebské
hory:
Rychlebské hory (též Rychleby, dríve
Rychlebské pohorí, polsky Góry Zlote, nemecky Reichensteiner
Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z
nejopuštenejších pohorí v Cesku.
Poloha: Nacházejí se
v Javornickém výbežku, severozápadne od mesta Jeseníku. Pohorí
se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výbežku a
Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hranicním pohorím jednak
mezi Ceskem a Polskem a zároven i mezi historickými zememi Slezskem
a Kladskem (pred r. 1742 Cechami). Pohorí je oddeleno Kladským
sedlem od masívu Králického Snežníku a Ramzovským sedlem od
Hrubého Jeseníku.
Jméno: Pohorí získalo
svuj název podle polského mesta Zloty Stok („zlatý
svah“), cesky Rychleby, nemecky Reichenstein, které sousedí
pres státní hranici s Bílou Vodou.
Horopis: Rozloha na
ceském uzemi je 276 km². Délka je 30 km. Nejvyšší
horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko
historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou
nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.)
nacházející se 3 km severozápadne od Ostružné, tretí je Polská
hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadne od Ramzové. Celkem
je na ceské strane Rychlebských hor 17 tisícovek, soustredených v
jižní cásti pohorí.
Turistika: Mezi
turisticky nejatraktivnejší cásti patrí jih pohorí, kde se
nalézají horská strediska Ostružná, Ramzová a Petríkov.
Oblíbeným cílem peších turistu, bežkaru i cyklistu je
chata Paprsek. V podhurí je nekolik lomu nerostných surovin –
vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády,
zrícenina hradu Rychleby, rozhledna na Boruvkové hore ci
Šafárova skála.
>
>
