Souboj o letište
Klecanské vojenské letište zustávalo po dlouhou dobu druhé svetové války stranou zájmu anglo-amerického letectva. Leželo jednak hluboko na území neprítele a jednak na nem byly umísteny predevším jednotky výcvikového charakteru. Nejprve se jednalo o letište pilotní letecké školy FFS A/B 4. Pozdeji odtud startovala letadla vlekoucí vzdušné cíle. Od roku 1944 se v Klecanech preškolovali piloti bombardovacích letadel na stíhace létající na strojích Messeschmitt Bf 109 a Focke Wulf Fw 190. Vetšinou se tedy na letišti vyskytoval vetší pocet letadel ruzných typu.
Dne 3.brezna 1945 se od amerických bombardéru letících na Dráždany odpojila americká 343.stíhací perut, která asi v 11 hod. napadla na zemi stojící letadla práve na klecanském letišti. Podarilo se jí znicit 7-9 letadel. Obsluha letište se však bránila protileteckou palbou, které se podarilo poškodit útocí stroj P-51K, který pilotoval 1/Lt Brooks Jonathan LILES. Letadlo bylo natolik poškozené, že LILES musel nouzove pristát na nedalekém poli na míste zvaném „Za cernou skálou“. Jeho kamarád, 1/Lt Bernard Harte HOWES pozoroval jeho pristání a rozhodl se, že jej zachrání pred zajetím. Pristál na poli nedaleko od poškozeného letadla. Zbylých pet amerických stíhacek kroužilo nad nimi a snažilo se palbou svých zbraní zabránit Nemcum, aby oba stíhace zajali.
Zranený LILES se vyprostil ze svého letadla a dobehl ke HOWESOVI, který mezitím z pilotní kabiny vyházel vše prebytecné. Poté LILES nasedl do kabiny a pretížené letadlo se rozjelo. Bylo však zasaženo pozemní palbou a jeho start skoncil havárií. Letadlo zacalo horet, presto se obema pilotum podarilo vyskocit a uniknout pronásledujícím Nemcum. Nakonec však byli oba Americané asi v 16 hod. zadrženi nemeckým leteckým inženýrem z letnanské Avie na silnici mezi obcemi Velen a Prezletice. Po ošetrení a výslechu putovali do zajateckého tábora Stalag VIIA v Moosburgu, kde byli až do konce války.
Text vypracován na základe clánku Jirího Rajlicha, který byl uverejnen v Historii a vojenství v roce 2005.